Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Demokratická architektura – Ostrava
Rodová, Eva ; Chovanec, Libor (oponent) ; Palaščak, Michal (vedoucí práce)
Projekt se zabývá návrhem bytového domu v kulturním centru Ostravy, který se zabývá vytvořením konceptu ekonomického a přesto kvalitního a příjemného demokratického bydlení. Koncept je proto zaměřen na demokratickou možnost navolení vlastních bytů, která by odpovídala konkrétním potřebám jejich obyvatelům a zároveň by představovala ideální bilanci mezi minimalistickým a komfortním bydlením.
Demokratická architektura – Ostrava
Rodová, Eva ; Chovanec, Libor (oponent) ; Palaščak, Michal (vedoucí práce)
Projekt se zabývá návrhem bytového domu v kulturním centru Ostravy, který se zabývá vytvořením konceptu ekonomického a přesto kvalitního a příjemného demokratického bydlení. Koncept je proto zaměřen na demokratickou možnost navolení vlastních bytů, která by odpovídala konkrétním potřebám jejich obyvatelům a zároveň by představovala ideální bilanci mezi minimalistickým a komfortním bydlením.
Oheň, voda, země, vzduch - čtyři živly v literárním díle Juliena Gracqa
Rodová, Eva ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Tato práce měla za úkol zjistit ve vybraném díle Juliena Gracqa, vymezeném jeho čtyřmi dokončenými romány, jedním nedokončeným, dvěma novelami, jednou divadelní hrou a jednou sbírkou básní v próze, přítomnost prvků, které Bachelard rozděluje do čtyř druhů imaginace dle čtyř živlů, ohně, vody, země a vzduchu. V první části byl podán zevrubný přehled různých činitelů a zdrojů imaginace, za nimiž lze hledat původ Gracqova stylu a kterými lze vysvětlit přítomnost prvků a obrazů souvisejících s přírodními živly. Přehled byl vytvořen dle chronologického pořádku, protože se tento postup ukázal být nejvhodnějším pro svou srozumitelnost a snadnou orientaci. Velkým vzorem byli Gracqovi spisovatelé jako Edgar Allan Poe, Stendhal či Jules Verne. Již v dětství byl Gracq velkým čtenářem a četba se mu stala prostředkem k duševnímu uspokojení ve frustrujícím prostředí internátu v Nantes. Úniky od svazující reality do imaginárních světů vnesly v určité míře do mysli mladého muže touhu po vlastním vyjádření a dovedly ho až k napsání prvotiny Na Argolském zámku, jež byla s nadšením přijata zakladatelem surrealismu André Bretonem. Gracq dokázal změnit Bretonovu tezi, že románový žánr do surrealistické koncepce nepatří. Po tomto úspěchu se dostal do popředí francouzského literárního světa své doby, což vyvrcholilo navržením...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.