|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
|
|
Experimentální ověření funkce typů a charakteristických struktur zpěvu lindušky lesní
Kinštová, Anna ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Mezi základní funkce zpěvu patří snaha samce přilákat samici a naopak zastrašit jiné samce. Předpokládá se tedy, že zpěv nese informaci o kvalitě či motivaci zpívajícího jedince. Takovým nosičem mohou být produkčně náročné trylky, což jsou rychle se po sobě opakující slabiky. Náš modelový druh, linduška lesní, Anthus trivialis, má ve svém repertoáru dva základní typy rychlých trylků, "I" a "M". Tempa těchto trylků se mezi samci výrazně liší, a proto by právě tyto struktury ve zpěvu mohly sloužit jako ukazatele kvality u tohoto druhu. Proto jsme pomocí playbackových experimentů testovali hypotézu, že rychlé trylky signalizují agresivní motivaci a zároveň, že slouží jako ukazatele kvality samce. Na lokalitě Brdy jsme v roce 2012 testovali samce na oba typy rychlých trylků, ti odpovídali na playbacky pouze pomocí "I-trylků" nezávisle na typu přehrávaného playbacku. V porovnání se spontánním zpěvem, samci zvýšili počet zpěvů obsahující tento trylek a zrychlili jej. Navíc jsme zjistili, že samci, kteří mají rychlejší (kvalitnější) "I-trylky" si lépe udrželi svoje teritorium. Z toho plyne domněnka, že "I-trylky" signalizují agresivitu samce. Druhý typ trylku "M", byl překvapivě po stimulaci vniknutí jiného samce do teritoria méně používán. V následujících dvou sezónách jsme na této lokalitě testovali...
|
|
|
Reprodukční stárnutí u samic vlaštovky obecné (Hirundo rustica): vliv věku na jednotlivé komponenty reprodukčního úspěchu
Pazdera, Lukáš ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Vliv věku na fitness jedince je jedním z klíčových témat evoluční ekologie. V současnosti intenzivně studovaným projevem věku je stárnutí organismu, tedy zhoršování tělesných funkcí a kondice s věkem. Narůstající počet studií ukazuje, že stárnutí je i ve volné přírodě spíše pravidlem než výjimkou, a to i u krátkověkých druhů, u nichž nebylo stárnutí v minulosti vůbec předpokládáno. I přes vzrůstající zájem evolučních ekologů o toto téma, však zůstávají některé důležité aspekty přehlíženy. Stárnutí znaků je studováno většinou odděleně, chybí tak informace, zda mají jednotlivé znaky podobnou nebo odlišnou dynamiku stárnutí. Tato informace je nutná pro zhodnocení toho, zda jednotlivé znaky stárnou synchronně, jak to predikuje Williamsova teorie antagonistické pleiotropie, či naopak asynchronně. Vhodnými znaky ke studiu stárnutí jsou ty, které se zapojují do procesu rozmnožování. Reprodukce je sekvenční proces, skládající se z mnoha komponent, mezi něž patří například exprese pohlavních ornamentů (atraktivita), načasování hnízdění, počet vajec ve snůšce a jejich velikost atd. V současné době se ale ví málo o tom, které z těchto komponent reprodukce jsou stárnutím ovlivněny nejvíce, a které jsou k vlivu věku rezistentní. Dobře není prostudována ani dynamika nebo (a)synchronie stárnutí v jednotlivých...
|
|
|
Geografická distribuce početnosti šplhavců (Piciformes) v oblasti Smrčina, v Národním parku Šumava
Souček, Michal ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Prostorová distribuce šplhavců (Piciformes) je jedním z faktorů vypovídajících o stavu lesa. Tito lesní ptáci jsou bioindikátory klimaxových lesních společenstev. V Národním parku Šumava jsou někteří šplhavci vlajkovými druhy a na jejich přítomnost je upínána velká pozornost, díky čemuž existují rovněž historické záznamy výskytu těchto ptáků. Ve své studii jsem si kladl za cíl historická data z těchto sčítání z let 2006-2018 vyhodnotit a rozšířit je o vlastní pozorování v letech 2019 a 2020 zahrnující konkrétní rozmístění jedinců jednotlivých druhů v oblasti Smrčina, nejjižnějším cípu národního parku. Cílem této diplomové práce bylo zjistit faktory ovlivňující dané rozmístění. Sčítání probíhalo tzv. "bodovou metodou" od začátku dubna po konec června. Statistické vypracování dat jsem provedl v programu R a grafické znázornění geografické distribuce v programu qGIS. Výsledkem mé práce je zjištění, že z deseti druhů šplhavců vyskytujících se na území České republiky, žije na studovaných lokalitách Šumavy 8 druhů. Početnost datla černého, strakapouda velkého je od roku 2006 a datlíka tříprstého od roku 2009 stálá. (Hustotaje u strakapouda velkého 1,6, datla černého 0,5 a u datlíka tříprstého 0,8 páru na hektar.) Nejvzácnější strakapoud bělohřbetý byl zaznamenán pouze dvakrát. Zbylé čtyři druhy se...
|
|
|
Reprodukční stárnutí u samic vlaštovky obecné (Hirundo rustica): vliv věku na jednotlivé komponenty reprodukčního úspěchu
Pazdera, Lukáš ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Vliv věku na fitness jedince je jedním z klíčových témat evoluční ekologie. V současnosti intenzivně studovaným projevem věku je stárnutí organismu, tedy zhoršování tělesných funkcí a kondice s věkem. Narůstající počet studií ukazuje, že stárnutí je i ve volné přírodě spíše pravidlem než výjimkou, a to i u krátkověkých druhů, u nichž nebylo stárnutí v minulosti vůbec předpokládáno. I přes vzrůstající zájem evolučních ekologů o toto téma, však zůstávají některé důležité aspekty přehlíženy. Stárnutí znaků je studováno většinou odděleně, chybí tak informace, zda mají jednotlivé znaky podobnou nebo odlišnou dynamiku stárnutí. Tato informace je nutná pro zhodnocení toho, zda jednotlivé znaky stárnou synchronně, jak to predikuje Williamsova teorie antagonistické pleiotropie, či naopak asynchronně. Vhodnými znaky ke studiu stárnutí jsou ty, které se zapojují do procesu rozmnožování. Reprodukce je sekvenční proces, skládající se z mnoha komponent, mezi něž patří například exprese pohlavních ornamentů (atraktivita), načasování hnízdění, počet vajec ve snůšce a jejich velikost atd. V současné době se ale ví málo o tom, které z těchto komponent reprodukce jsou stárnutím ovlivněny nejvíce, a které jsou k vlivu věku rezistentní. Dobře není prostudována ani dynamika nebo (a)synchronie stárnutí v jednotlivých...
|
|
|
Habitat specialization as determinant of species response to the Global Change
Rivas Salvador, Javier ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent) ; Skorka, Piotr (oponent)
Člověkem vyvolaná globální změna významně mění podobu ekosystémů. Byly shromážděny mnohé důkazy o tom, že tyto změny dokonce spouštějí šesté hromadné vymírání. Zdá se, že k této ztrátě biologické rozmanitosti nedochází náhodně, ale že zasahuje druhy na základě jejich ekologických vlastností, k nimž patří i šířka jejich ekologické niky. Zejména v důsledku transformace přirozených míst výskytu druhů (tj. jejich biotopů) se zdá, že druhy s úzkou biotopovou nikou vykazují silný pokles populací. Zkoumali jsme tedy roli biotopové specializace ptáků v ekologickém kontextu, zhodnotili ochranářské důsledky a došli k následujícím klíčovým zjištěním: Biotopoví specialisté se vyskytovali v horských oblastech a v oblastech s drsnými klimatickými podmínkami (vyznačujícími se nízkými teplotami a vysokou sezónností) napříč evropským kontinentem. Existují dvě konkrétní oblasti obzvlášť charakteristické výskytem specialistů: severní Skandinávie a stepní oblasti severně od Kavkazu. Kromě toho jsme zjistili, že biotopoví specialisté a generalisté se v prostorovém měřítku, na nějž jsme se zaměřili, vyskytují ve stejných společenstvech. Biotopová specializace úzce souvisí s populačními úbytky ptáků na celoevropské úrovni. Toto zjištění představuje další podporu pro existenci procesu homogenizace bioty, který je...
|
|
|
Hnízdní a zpěvní aktivita ptáků afrotropického deštného lesa podél gradientu nadmořské výšky
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
V porovnání s mírným pásmem jsou tropické oblasti považovány za stabilní prostředí. To platí především pro teplotu a délku dne, díky čemuž je zde relativně stálá nabídka potravy. Podle obecného předpokladu tedy tropičtí ptáci, především pak druhy vázané na deštné lesy, mohou hnízdit po většinu roku. I zde však může být hnízdění synchronizováno s některými proměnlivými podmínkami prostředí, zejména se srážkami a dobou největší hojnosti potravy. Proto lze předpokládat, že i v tropickém lese existuje sezonalita v hnízdní i zpěvní aktivitě. Data k testování podobných předpokladů ovšem dosud zcela chybí. V první části práce jsem se zaměřila na sezonalitu hnízdní aktivity u různých potravních guild ptáků tropického deštného lesa na Kamerunské hoře ve třech nadmořských výškách - v nížinném, submontánním a horském lese. Druhou část práce jsem zaměřila na sezonalitu zpěvní aktivity na úrovni společenstva i jednotlivých druhů a porovnala jsem je s daty hnízdní aktivitě. Míra hnízdní aktivity se mezi jednotlivými potravními guildami v různých obdobích lišila a ukázaly se tak preference různých období pro hnízdění u jednotlivých guild. Začátek období sucha preferovala většina skupin, především hmyzožravců. Výjimku tvořili druhy lovící bezobratlé na zemi - ti hnízdili naopak ve vrcholném období dešťů. Oproti...
|
|
|
Experimentální ověření funkce typů a charakteristických struktur zpěvu lindušky lesní
Kinštová, Anna ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Mezi základní funkce zpěvu patří snaha samce přilákat samici a naopak zastrašit jiné samce. Předpokládá se tedy, že zpěv nese informaci o kvalitě či motivaci zpívajícího jedince. Takovým nosičem mohou být produkčně náročné trylky, což jsou rychle se po sobě opakující slabiky. Náš modelový druh, linduška lesní, Anthus trivialis, má ve svém repertoáru dva základní typy rychlých trylků, "I" a "M". Tempa těchto trylků se mezi samci výrazně liší, a proto by právě tyto struktury ve zpěvu mohly sloužit jako ukazatele kvality u tohoto druhu. Proto jsme pomocí playbackových experimentů testovali hypotézu, že rychlé trylky signalizují agresivní motivaci a zároveň, že slouží jako ukazatele kvality samce. Na lokalitě Brdy jsme v roce 2012 testovali samce na oba typy rychlých trylků, ti odpovídali na playbacky pouze pomocí "I-trylků" nezávisle na typu přehrávaného playbacku. V porovnání se spontánním zpěvem, samci zvýšili počet zpěvů obsahující tento trylek a zrychlili jej. Navíc jsme zjistili, že samci, kteří mají rychlejší (kvalitnější) "I-trylky" si lépe udrželi svoje teritorium. Z toho plyne domněnka, že "I-trylky" signalizují agresivitu samce. Druhý typ trylku "M", byl překvapivě po stimulaci vniknutí jiného samce do teritoria méně používán. V následujících dvou sezónách jsme na této lokalitě testovali...
|
|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
|
| |
host ::
RSS.