|
|
Vliv dechových cvičení u osoby po poranění míchy
Vetkasov, Artem ; Hošková, Blanka (vedoucí práce) ; Revenda, Miroslav (oponent) ; Smolíková, Libuše (oponent)
SOUHRN Název: Vlív dechových cvičení u osob po poranění míchy Cíl: Cílem výzkumu bylo určit vliv dýchání u osob po poranění míchy, vytvořit dechová cvičení a analyzovat jejich efektivitu. Metody: Výzkumné studie bylo rozděleno na dva pilotních studie (PS). Každé studie trvalo šest měsíců. V této studii byly vyšetřovány následující parametry: 1) rentgenové vyšetření plic v sedě při nádechu a při výdechu (jenom druhé PS); 2) exkurze hrudníku; 3) stanovení usilovné vitální kapacity plic (FVC) a jednosekundové vitální kapacity (FEV1); 4) měření dechové frekvence; 5) anketní šetření (pouze první PS), forma osobního rozhovoru. První pilotní studie: V rámci mapování a výzkumného šetření celkem bylo sledováno 15 osob s chronickou poruchou míchy; vysoká tetraplegie (C4 a C5) - 1 osoba, nízká tetraplegie (C6-C8) - 7 osob, vysoká paraplegie (Th1-Th6) 3 osoby, nízká paraplegie (Th7 a níže) - 4 osoby. Rozložením pohlaví šlo o šest žen a devět mužů, věková hranice byla od 19 do 50 let. Každá osoba byla v průměru 6 až 8 let po úrazu. Experiment byl s frekvencí pětkrát týdně, v rozmezí 20 až 30 minut. Jednotlivci byli postupně seznamováni s komplexem dechových cvičení. Předpokládalo se, že dechová cvičení umožňují dostatečné rozpětí plic, pohyb žeber ve všech úrovních a směrech a ovlivňují vývoj silných plíc. Druhé pilotní...
|
|
|
Starty sprinterských disciplín spastické atletky a specifika tréninkového procesu
Šteklová, Petra ; Strnad, Pavel (vedoucí práce) ; Revenda, Miroslav (oponent) ; Vobr, Radek (oponent)
Název: Starty sprinterských disciplín spastické atletky a specifika tréninkového procesu Cíle: Cílem práce bylo analyzovat specifika atletického tréninku u spastické atletky třídy T38 a sledovat jeho dlouhodobý vliv. Metody: Naše práce je empiricko - teoretickou studií. Vzhledem k jedinečnosti tématu byla zvolena metoda případové studie (intraindividuální sledování), v rámci které se jednalo o longitudinální kvalitativní sledování jedné spastické atletky - sprinterky v průběhu její vrcholové sportovní kariéry a jednorázovou analýzu zaměřenou na hodnocení různých typů startů. Toto šetření mělo kvalitativní i kvantitativní část. Kvalitativní část spočívala v interpretaci 2D analýzy videozáznamů tří druhů startů spastické sprinterky (nízkého startu, polonízkého startu a nízkého startu se šikmým postavením paží) a jejich porovnáním s optimálním provedením výběhové polohy popsaném v odborné literatuře, kvantitativním prvkem bylo porovnávání průměrných časů desetimetrových postartovních úseků. Výzkumný soubor je tvořen atletkou (spastickou sprinterkou) na úrovni reprezentace ČR. Výsledky: Z našeho výzkumu vzešlo, že pro námi sledovanou atletku je z hlediska kvality provedení výběhové polohy dle tří měřených kritérií (extenze těla, úhel mezi stehny a úhel mezi stehnem a trupem) nejlepší start polonízký...
|
|
|
Starty sprinterských disciplín spastické atletky a specifika tréninkového procesu
Šteklová, Petra ; Strnad, Pavel (vedoucí práce) ; Revenda, Miroslav (oponent) ; Vobr, Radek (oponent)
Název: Starty sprinterských disciplín spastické atletky a specifika tréninkového procesu Cíle: Cílem práce bylo analyzovat specifika atletického tréninku u spastické atletky třídy T38 a sledovat jeho dlouhodobý vliv. Metody: Naše práce je empiricko - teoretickou studií. Vzhledem k jedinečnosti tématu byla zvolena metoda případové studie (intraindividuální sledování), v rámci které se jednalo o longitudinální kvalitativní sledování jedné spastické atletky - sprinterky v průběhu její vrcholové sportovní kariéry a jednorázovou analýzu zaměřenou na hodnocení různých typů startů. Toto šetření mělo kvalitativní i kvantitativní část. Kvalitativní část spočívala v interpretaci 2D analýzy videozáznamů tří druhů startů spastické sprinterky (nízkého startu, polonízkého startu a nízkého startu se šikmým postavením paží) a jejich porovnáním s optimálním provedením výběhové polohy popsaném v odborné literatuře, kvantitativním prvkem bylo porovnávání průměrných časů desetimetrových postartovních úseků. Výzkumný soubor je tvořen atletkou (spastickou sprinterkou) na úrovni reprezentace ČR. Výsledky: Z našeho výzkumu vzešlo, že pro námi sledovanou atletku je z hlediska kvality provedení výběhové polohy dle tří měřených kritérií (extenze těla, úhel mezi stehny a úhel mezi stehnem a trupem) nejlepší start polonízký...
|
|
|
Vliv dechových cvičení u osoby po poranění míchy
Vetkasov, Artem ; Hošková, Blanka (vedoucí práce) ; Revenda, Miroslav (oponent) ; Smolíková, Libuše (oponent)
SOUHRN Název: Vlív dechových cvičení u osob po poranění míchy Cíl: Cílem výzkumu bylo určit vliv dýchání u osob po poranění míchy, vytvořit dechová cvičení a analyzovat jejich efektivitu. Metody: Výzkumné studie bylo rozděleno na dva pilotních studie (PS). Každé studie trvalo šest měsíců. V této studii byly vyšetřovány následující parametry: 1) rentgenové vyšetření plic v sedě při nádechu a při výdechu (jenom druhé PS); 2) exkurze hrudníku; 3) stanovení usilovné vitální kapacity plic (FVC) a jednosekundové vitální kapacity (FEV1); 4) měření dechové frekvence; 5) anketní šetření (pouze první PS), forma osobního rozhovoru. První pilotní studie: V rámci mapování a výzkumného šetření celkem bylo sledováno 15 osob s chronickou poruchou míchy; vysoká tetraplegie (C4 a C5) - 1 osoba, nízká tetraplegie (C6-C8) - 7 osob, vysoká paraplegie (Th1-Th6) 3 osoby, nízká paraplegie (Th7 a níže) - 4 osoby. Rozložením pohlaví šlo o šest žen a devět mužů, věková hranice byla od 19 do 50 let. Každá osoba byla v průměru 6 až 8 let po úrazu. Experiment byl s frekvencí pětkrát týdně, v rozmezí 20 až 30 minut. Jednotlivci byli postupně seznamováni s komplexem dechových cvičení. Předpokládalo se, že dechová cvičení umožňují dostatečné rozpětí plic, pohyb žeber ve všech úrovních a směrech a ovlivňují vývoj silných plíc. Druhé pilotní...
|
host ::
RSS.