Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tréninkové zatížení a dosažené výsledky jednotlivce v různých tréninkových prostředích. Případová studie elitních českých triatlonistů
Seidl, Jiří ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Vobr, Radek (oponent) ; Zvonař, Martin (oponent)
Cíl: Analyzovat vztah mezi tréninkovým zatížením a závodní výkonností elitních triatlonistů světové třídy. Posoudit vliv dalších faktorů na závodní výkonnost. Metoda: Případová studie české reprezentantky VF, která absolvovala několikaleté tréninkové pobyty ve třech tréninkových prostředích včetně dvou špičkových zahraničních skupin DS a JF. Výsledky: Ve výchozím tréninkovém prostředí a v prostředí DS dosahoval tréninkový objem VF 28 hodin týdně, v prostředí JF došlo ke snížení na 23 hodin týdně. Snížení objemu zde bylo částečně kompenzováno zvýšením intenzity tréninku především plavání. Ve všech třech tréninkových prostředích namísto standardní periodizace byl použit systém ročního tréninkového cyklu bez výrazných vrcholů, vyznačující se oscilací tréninkového zatížení s posloupností mikrocyklů. Neuplatňovalo se samostatné ladění sportovní formy, před důležitými závody se pouze adjustoval příslušný mikrocyklus. Závodní výkonnost VF hodnocená tzv. ITU ekvivalentem byla v jednotlivých prostředích na stejné úrovni. U dlouhodobé výkonnosti došlo v prostředí DS k výraznému propadu, v prostředí JF naopak ke zlepšení. Diskuse: Vidíme dvě příčiny propadu dlouhodobé výkonnosti VF v prostředí DS. 1) Dlouhodobá vážnější zranění. 2) Několikaměsíční pobyty během závodní sezóny ve vyšších nadmořských výškách, které v...
Starty sprinterských disciplín spastické atletky a specifika tréninkového procesu
Šteklová, Petra ; Strnad, Pavel (vedoucí práce) ; Revenda, Miroslav (oponent) ; Vobr, Radek (oponent)
Název: Starty sprinterských disciplín spastické atletky a specifika tréninkového procesu Cíle: Cílem práce bylo analyzovat specifika atletického tréninku u spastické atletky třídy T38 a sledovat jeho dlouhodobý vliv. Metody: Naše práce je empiricko - teoretickou studií. Vzhledem k jedinečnosti tématu byla zvolena metoda případové studie (intraindividuální sledování), v rámci které se jednalo o longitudinální kvalitativní sledování jedné spastické atletky - sprinterky v průběhu její vrcholové sportovní kariéry a jednorázovou analýzu zaměřenou na hodnocení různých typů startů. Toto šetření mělo kvalitativní i kvantitativní část. Kvalitativní část spočívala v interpretaci 2D analýzy videozáznamů tří druhů startů spastické sprinterky (nízkého startu, polonízkého startu a nízkého startu se šikmým postavením paží) a jejich porovnáním s optimálním provedením výběhové polohy popsaném v odborné literatuře, kvantitativním prvkem bylo porovnávání průměrných časů desetimetrových postartovních úseků. Výzkumný soubor je tvořen atletkou (spastickou sprinterkou) na úrovni reprezentace ČR. Výsledky: Z našeho výzkumu vzešlo, že pro námi sledovanou atletku je z hlediska kvality provedení výběhové polohy dle tří měřených kritérií (extenze těla, úhel mezi stehny a úhel mezi stehnem a trupem) nejlepší start polonízký...
Tréninkové zatížení a dosažené výsledky jednotlivce v různých tréninkových prostředích. Případová studie elitních českých triatlonistů
Seidl, Jiří ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Vobr, Radek (oponent)
Cíl: Analyzovat vztah mezi tréninkovým zatížením a závodní výkonností elitních triatlonistů světové třídy. Posoudit vliv dalších faktorů na závodní výkonnost. Metoda: Případová studie české reprezentantky VF, která absolvovala několikaleté tréninkové pobyty ve třech tréninkových prostředích včetně dvou špičkových zahraničních skupin DS a JF. Výsledky: Ve výchozím tréninkovém prostředí a v prostředí DS dosahoval tréninkový objem VF 28 hodin týdně, v prostředí JF došlo ke snížení na 23 hodin týdně. Snížení objemu zde bylo částečně kompenzováno zvýšením intenzity tréninku především plavání. Ve všech třech tréninkových prostředích namísto standardní periodizace byl použit systém ročního tréninkového cyklu bez výrazných vrcholů, vyznačující se oscilací tréninkového zatížení s posloupností mikrocyklů. Neuplatňovalo se samostatné ladění sportovní formy, před důležitými závody se pouze adjustoval příslušný mikrocyklus. Závodní výkonnost VF hodnocená tzv. ITU ekvivalentem byla v jednotlivých prostředích na stejné úrovni. U dlouhodobé výkonnosti došlo v prostředí DS k výraznému propadu, v prostředí JF naopak ke zlepšení. Diskuse: Vidíme dvě příčiny propadu dlouhodobé výkonnosti VF v prostředí DS. 1) Dlouhodobá vážnější zranění. 2) Několikaměsíční pobyty během závodní sezóny ve vyšších nadmořských výškách, které v...
Starty sprinterských disciplín spastické atletky a specifika tréninkového procesu
Šteklová, Petra ; Strnad, Pavel (vedoucí práce) ; Revenda, Miroslav (oponent) ; Vobr, Radek (oponent)
Název: Starty sprinterských disciplín spastické atletky a specifika tréninkového procesu Cíle: Cílem práce bylo analyzovat specifika atletického tréninku u spastické atletky třídy T38 a sledovat jeho dlouhodobý vliv. Metody: Naše práce je empiricko - teoretickou studií. Vzhledem k jedinečnosti tématu byla zvolena metoda případové studie (intraindividuální sledování), v rámci které se jednalo o longitudinální kvalitativní sledování jedné spastické atletky - sprinterky v průběhu její vrcholové sportovní kariéry a jednorázovou analýzu zaměřenou na hodnocení různých typů startů. Toto šetření mělo kvalitativní i kvantitativní část. Kvalitativní část spočívala v interpretaci 2D analýzy videozáznamů tří druhů startů spastické sprinterky (nízkého startu, polonízkého startu a nízkého startu se šikmým postavením paží) a jejich porovnáním s optimálním provedením výběhové polohy popsaném v odborné literatuře, kvantitativním prvkem bylo porovnávání průměrných časů desetimetrových postartovních úseků. Výzkumný soubor je tvořen atletkou (spastickou sprinterkou) na úrovni reprezentace ČR. Výsledky: Z našeho výzkumu vzešlo, že pro námi sledovanou atletku je z hlediska kvality provedení výběhové polohy dle tří měřených kritérií (extenze těla, úhel mezi stehny a úhel mezi stehnem a trupem) nejlepší start polonízký...
Tréninkové zatížení a dosažené výsledky jednotlivce v různých tréninkových prostředích. Případová studie elitních českých triatlonistů
Seidl, Jiří ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Vobr, Radek (oponent) ; Zvonař, Martin (oponent)
Cíl: Analyzovat vztah mezi tréninkovým zatížením a závodní výkonností elitních triatlonistů světové třídy. Posoudit vliv dalších faktorů na závodní výkonnost. Metoda: Případová studie české reprezentantky VF, která absolvovala několikaleté tréninkové pobyty ve třech tréninkových prostředích včetně dvou špičkových zahraničních skupin DS a JF. Výsledky: Ve výchozím tréninkovém prostředí a v prostředí DS dosahoval tréninkový objem VF 28 hodin týdně, v prostředí JF došlo ke snížení na 23 hodin týdně. Snížení objemu zde bylo částečně kompenzováno zvýšením intenzity tréninku především plavání. Ve všech třech tréninkových prostředích namísto standardní periodizace byl použit systém ročního tréninkového cyklu bez výrazných vrcholů, vyznačující se oscilací tréninkového zatížení s posloupností mikrocyklů. Neuplatňovalo se samostatné ladění sportovní formy, před důležitými závody se pouze adjustoval příslušný mikrocyklus. Závodní výkonnost VF hodnocená tzv. ITU ekvivalentem byla v jednotlivých prostředích na stejné úrovni. U dlouhodobé výkonnosti došlo v prostředí DS k výraznému propadu, v prostředí JF naopak ke zlepšení. Diskuse: Vidíme dvě příčiny propadu dlouhodobé výkonnosti VF v prostředí DS. 1) Dlouhodobá vážnější zranění. 2) Několikaměsíční pobyty během závodní sezóny ve vyšších nadmořských výškách, které v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.