|
|
Vystupování neprofesionálních rockových kapel v Praze v letech 1973-1984
Razím, Tomáš ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Práce se zabývá vystupováním neoficiálních rockových skupin v Praze po zavedení rekvalifikací, které prakticky zlikvidovaly profesionální rockovou scénu v ČSSR. To mělo obzvlášť silný dopad na hlavní město, kde se o několik let dříve nejvíce projevil rozkvět tohoto žánru. Ten se dal posléze svobodně provozovat pouze jakožto záliba, i amatérským muzikantům však stála v cestě řada nařízení a především obecná nedůvěra k bigbítu. To mělo za důsledek velmi omezené možnosti vystupování, jelikož pořadatelé se obávali možných neblahých důsledků takovýchto akcí. Výzkum sleduje mechanismus a podmínky trvalejšího vystupování amatérských rockových kapel v Praze, a to přibližně do roku 1984. Tehdy se již projevily následky článku Nová vlna se starým obsahem, kterým vyvrcholila mediální a společenská kampaň zaměřená proti novým podobám rocku, ten samý rok byl navíc rozpuštěn Svaz hudebníků ČSR i se svým sekcemi, jež představovaly významnou oporu nezávislé kultury v ČSSR. Autor dochází k závěru, že ztížené podmínky bylo možné překonat osobní vytrvalostí, kreativitou a odhodláním riskovat ztrátu svého pracovního místa v případě neúspěchu. Tím bylo možné zdolat nejen úřední nařízení, ale především obavy z postihu za nekonformní vystupování a čilý zájem Státní bezpečnosti.
|
|
|
Gaelská atletická asociace a Irská fotbalová asociace v kulturní paměti občanů Severního Irska
Razím, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Gaelská atletická asociace (GAA) a Irská fotbalová asociace (IFA) vznikly v 80. letech 19. století. Postupem času se staly více než pouze sportovními organizacemi, staly se významnými objekty v kulturních pamětech dvou antagonistických identit v Severním Irsku. K tomu přispělo především období násilného konfliktu mezi oběma komunitami, známé jako Troubles. To bylo ukončeno v roce 1998 podpisem Belfastské dohody, která měla obě komunity sblížit. Tato diplomová práce analyzuje vývoj obou asociací po roce 1998 v kontextu teorie kulturní paměti, jak ji vypracoval Jan Assmann. Shledává, že především IFA prošla mnoha významnými změnami a ztratila svou pozici v unionisticko-protestantské kulturní paměti. Místo toho však získala zcela nový status v rámci identity severoirské, která překlenuje dosud rozdělenou společnost a stále se vyvíjí, představuje nicméně nadějný potenciál do budoucna. GAA se oproti tomu rozhodla posílit svou pozici mezi katolíky a nacionalisty, a to navzdory několika gestům a aktivitám, které doprovázejí její protisektářský a protirasistický étos. Hlavním důvodem tohoto rozdílu je odlišná historie i struktura obou asociací, především pak obava GAA, že by mohla být marginalizována na úkor britských sportů, pokud by se vzdala své pevné pozice v kulturní paměti nacionalistů. Největší vliv...
|
|
|
Komparace Skotské národní strany a Plaid Cymru v letech 1966-1979
Razím, Tomáš ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Komparace Skotské národní strany a Plaid Cymru v letech 1966-1979" se zabývá regionálními stranami Skotska a Walesu, které zaznamenaly na konci 60. a v průběhu 70. let značný nárůst podpory veřejnosti. Jejich volební výsledky vedly až ke schválení devoluce pro oba regiony, nebyla však schválena v referendu. Práce se zabývá tím, které ze stran se podařilo dosáhnout většího úspěchu ve volbách a v prosazování svého programu a z jakých důvodů. První část je věnována klasifikaci obou politických stran, stanovení jejich politických priorit a okolnostem jejich vzniku a vývoje. Druhá kapitola práce analyzuje volební úspěchy SNP a Plaid Cymru, jejich ideologickou proměnu, kampaně, voličskou základnu, přístup k zákonu o devoluci a k následnému referendu. Poslední část je pak věnována samotnému hodnocení úspěšnosti obou stran a dokazuje, že úspěšnější stranou byla SNP, jelikož zaznamenala lepší výsledky ve volbách a tím docílila toho, že zamýšlené skotské shromáždění mělo získat širší pravomoci než jeho obdoba ve Walesu. To mělo dva zásadní důvody. Prvním bylo jazykové rozdělení Walesu, které Plaid Cymru bránilo uspět mimo tradiční oblast severozápadu, kde žila velšsky mluvící menšina tohoto regionu. Druhým důvodem byla absence důvěryhodných argumentů podporujících názor Plaid Cymru, že...
|
host ::
RSS.