|
|
Discourse-pragmatic functions of "like" in spoken discourse
Raušová, Veronika ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Dontcheva-Navrátilová, Olga (oponent) ; Kozubíková Šandová, Jana (oponent)
Diskurzně-pragmatická užití slova like představují neobyčejně všestranný jazykový jev, který je typický pro neformální mluvený jazyk. V posledních třiceti letech bylo těmto užitím slova like věnováno velké množství studií, které like zkoumaly z různých aspektů (ať už se jednalo o popis jeho diskurzně-pragmatických funkcí, analýzy syntaktické distribuce, nebo historického vývoje). Zájem o toto zdánlivě nezajímavé slovo byl probuzen zejména díky značnému nárůstu v četnosti jeho užívání v projevu anglicky mluvících mluvčích a s tím spojené, až neodbytné všudypřítomnosti tohoto jevu. I přes to, že se nejedná o neprozkoumaný jev, má like dalším lingvistům stále co nabídnout. Příležitost k dalšímu zkoumání like se nabízí zejména díky přístupnosti nových, současných korpusových dat. Cílem této práce je prozkoumat a popsat změny, které se odehrály ve způsobech, jakým je like mluvčími používáno, mezi obdobími na počátku 90. let minulého století se situací v období let 2012- 2016. Tato studie se tedy dá popsat jako "krátkodobý, diachronní, korpusově-komparativní výzkum" (Leech et al. 2009: 28-29). Zároveň tato studie kombinuje kvantitativní přístupy typické pro korpusovou lingvistiku s kvalitativními postupy typickými pro studie zkoumající pragmatické jevy. Výzkum je založen na dvou korpusech mluvené...
|
|
|
Content-oriented Hedging in Academic English Generated by ChatGPT
Kobzová, Dorothea ; Raušová, Veronika (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je porovnanie použitia prostriedkov atenuácie zameraných na obsah v publikovaných článkoch z publikácie Journal of Pragmatics a v ich ekvivalentoch vygenerovaných jazykovým modelom založeným na umelej inteligencii, ChatGPT. Prostriedky atenuácie zamerané na obsah sú jedným z nástrojov akademického diskurzu, ktoré pomáhajú autorom sprostredkovať svoje výsledky pravdivo, len s takou výpovednou hodnotou, pre ktorú majú dostatočné dôkazy. Môžu byť vyjadrené napr. epistemickými modálnymi slovesami a adverbiami, ktoré sú v tejto práci použité na účely porovnania frekvencie a rôznorodosti daných prostriedkov v záverečnej časti publikovaných článkov s ich ekvivalentmi vygenerovanými nástrojom ChatGPT. Najdôležitejším zistením práce je, že prostriedky atenuácie zamerané na obsah, ktoré boli nájdené v diskusiách/záveroch vygenerovaných nástrojom ChatGPT sú menej časté a rozmanité ako prostriedky nájdené v publikovaných článkoch. Tento výsledok je podporený signifikantnými rozdielmi pri použití epistemických adverbií v korpuse ChatGPT. Celkovo sa táto práca pokúša prispieť k štúdiu akademického diskurzu vytváraného umelou inteligenciou, v tomto prípade jazykovým modelom ChatGPT.
|
|
|
"Better In English": Exploring the Relationship Between Anglophone Media, the Internet and Language Preferences and Uses in Czech-English Speakers
Arellanesová, Josefina ; Luef, Eva Maria (vedoucí práce) ; Raušová, Veronika (oponent)
a klíčová slova Jazyk je mocný nástroj, který umožňuje lidem komunikovat mezi sebou, ale také jim dává možnost k sebevyjádření a k utváření hlubších a emocionálnějších vztahů s ostatními. V případě bilingvních osob se zvyšuje schopnost komunikovat a vyjadřovat emoce, jelikož jsou schopni se vyjádřit ve dvou jazycích. Tím, že mají možnost a prostor přemýšlet ve dvou jazycích, můžou využívat slova z obou jazyků v závislosti na schopnosti daného slova přesně zachytit emoci, kterou chtějí vyjádřit. V důsledku výrazného celosvětového vzestupu užívání angličtiny (protože internet i většina mainstreamových médií jsou v angličtině) se mnoho osob, jejichž mateřským jazykem je jiný jazyk než angličtina, stalo velmi zdatnými a téměř bilingvními mluvčími angličtiny. To je často vede k preferenci angličtiny jako prostředku komunikace, protože je schopná lépe vyjádřit jejich pocity. V rámci dotazníku, který byl proveden k prozkoumání tohoto fenoménu, se tato práce zaměří na české rodilé mluvčí s nadprůměrnou znalostí angličtiny ve věkové skupině 18 - 25 let a jejich používání obou jazyků, češtiny (jejich mateřského jazyka) a angličtiny. Dotazník obsahuje otázky zaměřující se na to, který jazyk by účastníci používali ve specifických kontextech, například když mluví o soukromých a emocionálních záležitostech v...
|
|
|
Non-standard functions of "like" in spoken discourse
Raušová, Veronika ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nestandardními funkcemi slova like v mluveném projevu. Cílem práce je utřídit nestandardní funkce like, které byly v posledních 30 letech popsány, a vytvořit tak přehled, který by se mohl stát vodítkem pro další zkoumání tohoto jevu. Teoretická část práce nabízí přehled standardních a nestandardních funkcí, které může like v mluvené řeči představovat. Jako nestandardní funkce byly určeny ty, které mají velmi redukovanou významovou složku a jejich vyjmutí z promluvy neovlivní strukturu věty nebo její slovní obsah. Co však může být ovlivněno, je pragmatický význam promluvy. Nestandardní funkce like jsou vytýkací částice, výrazy uvozujícího přímou řeč, prostředek zmírňující dopad promluvy a diskurzní částice. Z korpusu současné americké angličtiny (COCA) bylo vyselektováno 100 příkladů nestandardního užití like. Postup selekce je popsán v metodologické části. Tyto příklady byly poté zkoumány v analytické části a řazeny podle teoretického rámce ustanoveného v teoretické části práce. V rámci analýzy bylo také popsáno prostředí, ve kterém se like nejčastěji objevuje a jeho kolokace. Výsledkem práce je příklady potvrzený přehled nestandardních funkcí, rozšířený o další konstrukci určenou k uvozování přímé řeči, detailnější rozdělení použití prostředku zmírňujícího dopad...
|
|
|
Hedging: L2 advanced students before and after a study stay in an English-speaking country
Běhounková, Gabriela ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Raušová, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prostředky snižujícími dopad projevu, tzv. hedges, u pokročilých studentů angličtiny a klade si za cíl zjistit, zdali díky studiu v zahraničí dochází ke kvantitativním či kvalitativním změnám v jejich užití. Teoretická část práce nastiňuje pojem pragmatické zdatnosti, vývoj pojetí hedgingu a formální a funkční rámce, na základě nichž je možné tyto prostředky klasifikovat. Funkční rámec, od nějž se dále odvíjí praktická část práce, je následně rozebrán detailněji. Praktická část práce je založena na analýze osmi rozhovorů se čtyřmi pokročilými studenty angličtiny před a po jednosemestrálním pobytu v anglicky mluvící zemi. Výsledky odhalují množství statisticky významných rozdílů, nicméně tyto rozdíly se neshodují do té míry, aby z nich bylo možné vyvodit, že má studijní pobyt výrazný vliv na pragmatickou zdatnost. Sekce zaměřená na kvalitativní rozdíly má sloužit jako podnět k dalšímu výzkumu prostředků snižujících dopad projevu v žákovské angličtině a všeobecně pragmatického zlepšení jako důsledku jazykového pobytu. Klíčová slova: hedging, pragmatika, pragmatická zdatnost, zdvořilost, teorie zdvořilosti, jazyková akvizice, žákovský jazyk, studijní pobyt, angličtina
|
|
|
"Hedging" in academic discourse: linguistic research articles
Raušová, Veronika ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
5 Abstrakt Tato práce je komparativní studií zaměřenou na rozdíl v používání prostředků zmírňujících dopad promluvy, tzv. hedges, v lingvistických studiích rodilých mluvčích češtiny píšících v angličtině a lingvistických studiích rodilých mluvčí angličtiny. Zdrojem dat pro tuto práci byly konkrétně závěry těchto studií, které dle předchozích výzkumů obsahují největší množství těchto prostředků. Vzhledem k tomu, že je žánr odborné studie v anglofonní akademické komunitě a české akademické komunitě ovlivňován odlišnými konvencemi, kladla si práce za cíl zjistit, zda se domácí konvence projeví v anglicky psaném textu. Výsledkem této práce je zjištění, že čeští autoři užívají strategie zmírňující dopad promluvy v mnoha ohledech ve velmi podobné míře a formě jako rodilí mluvčí angličtiny. Ukázalo se ale, že jedna z nejmarkantnějších charakteristik českého odborného textu, a to sklon k potlačení autorovy osobnosti a nízká interaktivita textu ve směru ke čtenáři, se projevuje i v jejich anglicky psaných studiích. To se projevilo na významném rozdílu četnosti užití strategií spadajících pod funkční kategorii prostředků pro zmírňování dopadu promluvy orientovaných na čtenáře (reader-oriented hedges).
|
|
|
Non-standard functions of "like" in spoken discourse
Raušová, Veronika ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nestandardními funkcemi slova like v mluveném projevu. Cílem práce je utřídit nestandardní funkce like, které byly v posledních 30 letech popsány, a vytvořit tak přehled, který by se mohl stát vodítkem pro další zkoumání tohoto jevu. Teoretická část práce nabízí přehled standardních a nestandardních funkcí, které může like v mluvené řeči představovat. Jako nestandardní funkce byly určeny ty, které mají velmi redukovanou významovou složku a jejich vyjmutí z promluvy neovlivní strukturu věty nebo její slovní obsah. Co však může být ovlivněno, je pragmatický význam promluvy. Nestandardní funkce like jsou vytýkací částice, výrazy uvozujícího přímou řeč, prostředek zmírňující dopad promluvy a diskurzní částice. Z korpusu současné americké angličtiny (COCA) bylo vyselektováno 100 příkladů nestandardního užití like. Postup selekce je popsán v metodologické části. Tyto příklady byly poté zkoumány v analytické části a řazeny podle teoretického rámce ustanoveného v teoretické části práce. V rámci analýzy bylo také popsáno prostředí, ve kterém se like nejčastěji objevuje a jeho kolokace. Výsledkem práce je příklady potvrzený přehled nestandardních funkcí, rozšířený o další konstrukci určenou k uvozování přímé řeči, detailnější rozdělení použití prostředku zmírňujícího dopad...
|
host ::
RSS.