|
|
Population biology and evolutionary genetics of southern right whale (Eubalaena australis)
Nevečeřalová, Petra ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Galov, Ana (oponent) ; Robovský, Jan (oponent)
Velryba jižní (Eubalaena australis) je druh z čeledi velrybovitých (Balaenidae) s výhradním rozšířením na jižní polokouli, který se vyvinul v souvislosti s neogenními oscilacemi klimatu. Populační biologie tohoto druhu zahrnuje migraci mezi pobřežními vodami jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie a Nového Zélandu do oblastí s vyšší primární produktivitou ve vysokých zeměpisných šířkách v Jižním oceánu. Intenzivní lov v 18. a 19. století významně ovlivnil populační dynamiku všech kosticovců. Po uvalení moratoria na komerční lov velryb se populace velryby jižní začínají zotavovat, nicméně v poslední době musí čelit antropogenním změnám, jako je změna klimatu. Jihoafrická populace, která je považována za celosvětově největší a která je v posledních desetiletích intenzivně studována, vykazuje od roku 2010 prodloužení intervalu mezi jednotlivými porody, pokles tělesné kondice u samic a dramatické změny v migračních trasách, pravděpodobně v důsledku závažných změn v ekologických sítích. V této práci byly použity metody molekulární ekologie ke sledování populační genetiky a dynamiky nejen v kontextu celosvětové populace, ale také ke srovnání různých časových období - 90. let a období od roku 2010. Většina vzorků byla odebrána neinvazivně ve spolupráci s komerčními společnostmi zabývajícími se pozorováním...
|
|
|
Phylogeography and conservation genetics of rare palearctic megaherbivores
Červeňák, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Robovský, Jan (oponent)
Táto literárna rešerš je zameraná na preživšie druhy pleistocénnych megaherbivorov v palearktickej oblasti. Popisuje základné členenie herbivorov podľa trofickej niky, adaptácie spojené s typom potravy a uplatnenie Copeho pravidla v evolúcii kopytníkov. Následne rozoberá rôzne prístupy v definovaní megafauny a dôvody extinkcií veľkých živočíchov na konci pleistocénu a v priebehu holocénu. V závere všeobecnej časti zdôrazňuje význam zástupcov megafauny ako kľúčových druhov a koncepty downsizingu, s ním spojeného trofického downgradingu a myšlienku rewildingu. V druhej časti je u losa mokraďového (Alces alces), zubra hrivnatého (Bison bonasus) a koňa Przewalského (Equus przewalskii) podľa dostupnej literatúry popísaná pleistocénna história druhu, fylogeografia a výrazná antropogénna redukcia areálu v holocéne. Napokon je preberaná história snáh o záchranu druhu a súčasné poznatky o ochranárskej genetike týchto druhov v súvislosti s prekonaným bottleneck efektom. Kľúčové slová: pleistocénna megafauna, bottleneck, reintrodukcia, rewilding, browsing, grazing
|
|
|
Mikromorfologie sklovinového pláště tribosfenické stoličky
Hanousková, Pavla ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Robovský, Jan (oponent)
Tribosfenická stolička představuje ancestrální typ savčího zubu, fylotypické stadium dentální evoluce této skupiny. Mikroarchitektura sklovinového pláště tohoto zubního typu byla však dosud studována jen ve velmi omezené míře, shrnující sdělení se omezují na předpoklad, že jde o souvislý pokryv tvořený jednoduchou prismatickou sklovinou radiálního uspořádání. Předložená práce testuje tento předpoklad podrob- ným srovnávacím studiem poměrů u osmi modelových druhů řádů Chiroptera, Afro- soricida, Eulipotyphla (Erinaceomorpha) a Eulipotyphla (Soricomorpha). Zvláštní po- zornost byla věnována skupině Soricidae, představující nejodvozenější recentní skupinu s tribosfenickou organizací chrupu. Výchozí technikou srovnání je detailní elektron- mikroskopická (SEM) analýza standardizovaných příčných řezů hlavními strukturními elementy tribosfenických molárů, u Soricidae doplněná o analogické analýzy poměrů spodního řezáku, který je nejodvozenějším zubem dentice. Výsledky doložily přítomnost shodných úprav sklovinového pláště vázaných na tri- bosfenický rozvrh (heterotopie síly sklovinového pláště s alternací silné skloviny a úseků zcela bez skloviny na hranách skusných hřebenů, prismatická sklovina radiálního uspořádání jako výchozí produkt amelogenetické aktivity), proti očekávání však ukázaly značné...
|
|
| |
|
|
Evoluce hrabošovitých hlodavců (Mammalia: Cricetidae): fylogenetický přístup
ROBOVSKÝ, Jan
Předkládaná disertační práce se zabývá evolucí hrabošivitých hlodavců (Cricetidae) na základě fylogenetického přístupu. Fylogenetické vztahy hrabošovitých byly analyzovány na základě dvou genů (mitochondriální cytochrome b a jaderný GHR exon 10) a cca 470 morfologických, ontogenetických, ekologických, behaviorálních a karyologických znaků. Práce se skládá ze čtyř hlavních témat: (i) Fylogeneze hrabošovitých (Robovský et al. 2008: Zool. Scr. 37: 571-590); (ii) Postavením fosilních zástupců a morf
|
host ::
RSS.