|
|
Ironie v českém jazykovém prostředí a její vnímání
Rýparová, Dominika ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Ironie v českém jazykovém prostředí a její vnímání Mgr. Dominika Rýparová Abstrakt Tato práce zasazuje jazykovou ironii do širšího kontextu mezilidské komunikace a přiklání se k tendenci chápat ironii jako komunikační strategii, nikoliv řečnickou figuru nebo prostředek ozvláštnění mluvy. Cílem dizertace je připomenout, že ironie je nedílnou součástí naší každodenní komunikace, a předpokladem jejího použití i pochopení je zejména jazyková zkušenost. V rámci experimentu bylo zkoumáno fungování čtyř forem ironie, které se lišily mírou angažovaného humoru nebo naopak vyjádřené kritiky. Během dotazníkového šetření se podařilo získat odpovědi od celkem 3 167 respondentů. Z jejich analýzy vyplynulo, že zásadní motivací pro použití daných typů ironie je právě humor, ale čím vyšší je jeho míra, tím více mluvčí riskuje, že nebude zcela pochopen, protože si příliš pohrává s realitou. Dále výsledky ukázaly, že vnímání emocí spojených s ironií je ovlivňováno naším věkem, stejně jako její použití. Mladší lidé jsou citlivější k humorné stránce ironie, zatímco starší jsou tolerantnější k její kritické složce. Na hodnocení ironie má vliv také komunikační role respondenta v rámci určité komunikační situace - hodnocení záměru mluvčího i skutečného účinku se lišila v závislosti na tom, zda respondent odpovídal z pozice...
|
|
|
Integrace "hlášek" z her Járy Cimrmana v každodenní komunikaci
Průšová, Pavlína ; Rýparová, Dominika (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Integrace "hlášek" z her Járy Cimrmana v každodenní komunikaci Tato bakalářská práce se zabývá užíváním "hlášek" z her Divadla Járy Cimrmana v kontextu běžného rozhovoru. V teoretické části vysvětluje základní styčné pojmy, pojednává o komunikaci obecně, definuje běžnou konverzaci a hovoří o samotné komice a jejích druzích. Krátce také představuje Divadlo Járy Cimrmana a jeho specifickou poetiku a na konci teoretické části uvádí výsledky dřívějšího dotazníkového šetření, které zkoumalo znalost těchto "hlášek" mezi lidmi. Samotný výzkum odpovídá na tři otázky: Co bylo prvním podnětem k použití "hlášky"? Jaký byl záměr mluvčího? Jaký dopad mělo užití "hlášky" na posluchače a celou situaci? Výzkumné otázky jsou zodpovězeny pomocí metody zúčastněného pozorování a výsledky přináší zjištění, že spouštěčem použití "hlášky" je nejčastěji podobnost situace, významová souvislost nebo specifické použití slov. Záměrem mluvčího bývá většinou pobavit adresáty nebo zlehčit situaci. To se obvykle shoduje i s reálným účinkem. Důležitou roli zde ovšem hraje znalost her Divadla Járy Cimrmana - čím lépe komunikanti hry znají, tím jsou pobavenější, uvolněnější, leckdy i přidají další cimrmanovskou reakci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.