Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Směna, obchod, dluh: etnografie okrajových ekonomik
Rádl, Michael ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Buzalka, Juraj (oponent) ; Fotta, Martin (oponent)
Ve své disertační práci se zaměřuji na oblast obchodu, která je někdy označována jako "fringe economics" - okrajová ekonomika. Mým cílem je ukázat na příkladu bazaru-zastavárny, jaký ekonomický a sociální význam má okrajová ekonomika pro skupinu ekonomicky či sociálně znevýhodněných zákazníků, které spojuje podobný socioekonomický status, z nějž pak vyplývá určitý životní styl a způsob utváření a chápání hodnot i některých nepsaných norem. Zvlášť podrobně se zabývám problematikou zastavárny, kde se především věnuji otázkám, které souvisí s vyjednáváním podmínek zástavní půjčky. Popisuji, s jakým očekáváním lidé do bazaru-zastavárny přicházejí, jak zde vyjednávají podmínky obchodních transakcí a jaké strategie přitom používají. Základní výzkumná metoda je kombinace zúčastněného pozorování a neformálních rozhovorů. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem v roli majitele bazaru je důležitou metodou také rekonstrukce vlastních vzpomínek. Analýza interakcí, procesů a dějů, které se odehrávají v bazaru-zastavárně, představuje důležitý krok k tomu, abych mohl naplnit vytčený cíl, jímž je vysvětlení sociální role tohoto typu okrajové ekonomiky. Zaměřuji se především na otázku, jak skupiny ekonomicky hendikepovaných či marginalizovaných zákazníků vnímají zastavárnu a jak ji zakomponovali do svého životního...
"Bazar a zastavárna: etnografie na rozhraní formální a neformální ekonomie"
Rádl, Michael ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Bazar a zastavárna: etnografie na rozhraní formální a neformální ekonomie Abstrakt: V této práci se zabývám otázkou, co vlastně utváří bazar-zastavárnu a co toto zařízení znamená pro různé skupiny zákazníků. Základní výzkumnou metodou je auto-etnografie, protože se nejlépe hodí v situaci, kdy jsem sám majitelem takového obchodu a během terénního výzkumu využívám vlastních vzpomínek a vystupuji jak v roli přímého účastníka-majitele, tak i antropologa, který prostředí bazaru zkoumá. V empirické části přináším stručnou charakteristiku různých typů zákazníků bazaru podle toho, jakým způsobem bazar-zastavárnu využívají. Prostřednictvím popisu a analýzy vztahů a interakcí, ke kterým dochází při obchodních jednáních v bazaru-zastavárně, se pokouším ukázat, co tento druh ekonomiky, která bývá označována jako neformální nebo okrajová, znamená pro různé skupiny zákazníků. Zejména se zaměřuji na otázku, jak vnímají bazar-zastavárnu marginalizované skupiny a jak jej zakomponovali do svého životního stylu. Na základě shromážděných dat dovozuji, že bazar- zastavárnu pokládají za standardní ekonomické zařízení a za téměř nezbytnou součást své každodennosti. Klíčová slova: bazar-zastavárna, nákup, prodej, zástava, půjčka, použité zboží, zákazníci, marginalizované skupiny
Klasické koncepty stratifikace a jejich srovnání se situací v soudobé společnosti. Subjektivní a objektivní pozice ve společenské struktuře
Rádl, Michael ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Jirkovská, Blanka (oponent)
Tématem práce je současná konceptualizace společenských tříd a problematika stratifikace v České republice v období po roce 1989. V první části vzájemně porovnávám klíčové teze klasických stratifikačních konceptů a jejich proměny v historii zkoumání společenské struktury. Ve druhé části se pomocí sekundární analýzy kvantitativních dat snažím najít klíčové faktory sebe-zařazování do společenské struktury a určit, jak toto subjektivní sebe-zařazení koreluje s objektivním (sociologickým) zařazením. Součástí analýzy je také otázka do jaké míry a v jakém smyslu vnímají respondenti soudobou českou společnost jako sociálně stratifikovanou. V závěru práce se na základě výsledků analýzy pokouším navrhnout, který z klasických stratifikačních konceptů nejlépe odpovídá situaci v soudobé české společnosti. Klíčová slova: subjektivní a objektivní pozice, stratifikace, třída, vrstva, status, společnost, společenská struktura
Klasické koncepty stratifikace a jejich srovnání se situací v soudobé společnosti. Subjektivní a objektivní pozice ve společenské struktuře
Rádl, Michael ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Jirkovská, Blanka (oponent)
Tématem práce je současná konceptualizace společenských tříd a problematika stratifikace v České republice v období po roce 1989. V první části vzájemně porovnávám klíčové teze klasických stratifikačních konceptů a jejich proměny v historii zkoumání společenské struktury. Ve druhé části se pomocí sekundární analýzy kvantitativních dat snažím najít klíčové faktory sebe-zařazování do společenské struktury a určit, jak toto subjektivní sebe-zařazení koreluje s objektivním (sociologickým) zařazením. Součástí analýzy je také otázka do jaké míry a v jakém smyslu vnímají respondenti soudobou českou společnost jako sociálně stratifikovanou. V závěru práce se na základě výsledků analýzy pokouším navrhnout, který z klasických stratifikačních konceptů nejlépe odpovídá situaci v soudobé české společnosti. Klíčová slova: subjektivní a objektivní pozice, stratifikace, třída, vrstva, status, společnost, společenská struktura
"Bazar a zastavárna: etnografie na rozhraní formální a neformální ekonomie"
Rádl, Michael ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Bazar a zastavárna: etnografie na rozhraní formální a neformální ekonomie Abstrakt: V této práci se zabývám otázkou, co vlastně utváří bazar-zastavárnu a co toto zařízení znamená pro různé skupiny zákazníků. Základní výzkumnou metodou je auto-etnografie, protože se nejlépe hodí v situaci, kdy jsem sám majitelem takového obchodu a během terénního výzkumu využívám vlastních vzpomínek a vystupuji jak v roli přímého účastníka-majitele, tak i antropologa, který prostředí bazaru zkoumá. V empirické části přináším stručnou charakteristiku různých typů zákazníků bazaru podle toho, jakým způsobem bazar-zastavárnu využívají. Prostřednictvím popisu a analýzy vztahů a interakcí, ke kterým dochází při obchodních jednáních v bazaru-zastavárně, se pokouším ukázat, co tento druh ekonomiky, která bývá označována jako neformální nebo okrajová, znamená pro různé skupiny zákazníků. Zejména se zaměřuji na otázku, jak vnímají bazar-zastavárnu marginalizované skupiny a jak jej zakomponovali do svého životního stylu. Na základě shromážděných dat dovozuji, že bazar- zastavárnu pokládají za standardní ekonomické zařízení a za téměř nezbytnou součást své každodennosti. Klíčová slova: bazar-zastavárna, nákup, prodej, zástava, půjčka, použité zboží, zákazníci, marginalizované skupiny

Viz též: podobná jména autorů
2 Rádl, Miloš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.