|
|
Princip subsidiarity správního řádu
Jemelka, Luboš ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Jemelka, L. Princip subsidiarity správního řádu, disertační práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2012 V této disertační práci se zabývám principem subsidiarity správního řádu a tedy otázkou, zda a v jakém rozsahu se obecný předpis o správním řízení používal, používá, resp. měl by se používat v jednotlivých správních řízeních a jiných postupech správních orgánů. K tomuto tématu, které je mi profesně blízké, přistupuji z různých úhlů pohledu a snažím se v něm skloubit pohledy praktické i právně teoretické a nahlížet na české správní řízení de lege lata i de lege ferenda. Na úvod práce charakterizuji základní pojmy mající význam pro vyjádření vztahu mezi právními předpisy. Zdůrazňuji především možné významy pojmu subsidiarita a zejména pak jeho význam, který lze vyjádřit pravidlem lex specialis derogat legi generali. Věnuji se pak také dalším pojmům, jak je odkaz, analogie apod. Ve svém pohledu na působnost a s ním související subsidiaritu správního řádu se neomezuji pouze na současnou právní úpravu, ale poukazuji rovněž na to, zda a v jaké podobě platil princip subsidiarity správního řádu v minulosti, resp. jak se přístup k němu vyvíjel v čase. Je proto nezbytné zmínit úpravu předchozích správních řádů - zejména správního řádu z roku 1928, 1955 a 1960. Historický pohled na...
|
|
|
Obecní samospráva v České republice: teoretická a historická východiska
Malast, Jan ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Průcha, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou obecní samosprávy, konkrétně pak se zaměřuje na její teoretická a historická východiska. Záměrem práce bylo pokusit se o takové zpracování obecní samosprávy, které se neomezí pouze na přepis či komentář pozitivněprávní úpravy, ale které na zvolenou problematiku nahlédne optikou právně-teoretických, právně- historických a politologických hledisek. Sledovaným výsledkem tak bylo vytvoření odborné studie podávající ucelený pohled na problematiku obecní samosprávy nejen co do její současné pozitivněprávní úpravy, ale především identifikující její teoretická východiska a historické kořeny a zpřístupňující je ve vzájemné provázanosti čtenáři. Práce v prvé řadě vymezuje soubor institutů, které lze souhrnně označit jako základní teoretická východiska veřejné samosprávy (se zdůrazněním specifik samosprávy obecní). V kontextu vzniku a vývoje moderní veřejné správy zkoumá příčiny vedoucí k začlenění prvků samosprávy do systému moderní administrativy. Tyto důvody spočívají nejen v historických a sociálních kořenech komunálního soužití lidské společnosti, ale výrazně vycházejí z politických ideálů formujících vertikální dělbu veřejné moci v přirozené snaze obyvatel po určitém vyvázání se z tradičně centralistického státního útvaru. Klíčovou charakteristikou, od níž se pro...
|
|
|
Koordinovaná rozhodnutí ve veřejné správě
Petrmichl, Václav ; Pomahač, Richard (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent) ; Průcha, Petr (oponent)
Koordinovaná rozhodnutí ve veřejné správě Abstrakt Předkládaná disertační práce "Koordinovaná rozhodnutí ve veřejné správě" se věnuje specifické kategorii koordinovaných správních aktů, které jsou výsledkem projevu vůle více rozhodujících orgánů ve veřejné správě. Koncept koordinovaných rozhodnutí se subsumovanými závaznými podkladovými akty představuje v českém právním řádu jedno z možných řešení problematiky komplexního rozhodování s přesahem do působnosti více správních úřadů. Vytyčeným cílem disertační práce je odpověď na otázku, zda legislativní řešení koordinace individuálně-rozhodovací činnosti formou závazných stanovisek, na obecné procesní úrovni v českém správním právu přijaté ve SpŘ z roku 2004 s účinností od 1.1.2006, představuje v tuzemském právním prostředí z dlouhodobé perspektivy udržitelný a životaschopný koncept, který obstojí jako nosný základ pro koordinaci správního rozhodování v současnosti i do budoucnosti. Práce úvodem mapuje koncept subsumpce v širších souvislostech a z historické perspektivy (1. část), východiskem práce je analýza definičních znaků závazných stanovisek v recentní právní úpravě (2. část), jednotlivé znaky jsou podrobeny detailnímu rozboru, s četnými přesahy do zvláštních úprav a na podkladě judikatorních závěrů jsou osvětleny základní principy a mechanismy fungování...
|
|
|
Instituty správního práva omezující vlastnické právo
Balounová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent) ; Průcha, Petr (oponent)
Instituty správního práva omezující vlastnické právo Abstrakt V rámci právního řádu je možné se setkat s celou řadou institutů, které základní ústavně garantované právo vlastnické určitým způsobem omezují, resp. jej mohou omezit. Tato práce je zaměřena na analýzu vybraných institutů, jež jsou upraveny správním právem a prostřednictvím nichž je zasahováno do vlastnického práva, které je v České republice garantované Listinou základních práv a svobod a na evropské úrovni Dodatkovým protokolem k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce je rozdělena do deseti kapitol, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola je věnována charakteristice, vymezení a kategorizaci institutů správního práva omezující vlastnické právo. Druhá kapitola práce je zaměřena na samotné vlastnické právo, jeho ústavněprávní východiska, limity a ochranu. Ve vztahu k tématu disertační práce je dále důležité, jak jsou tyto v právním řádu zakotveny a zejména výsledkem jaké formy správní činnosti jsou. Jednotlivými formami správních činností ve vztahu k omezení vlastnického práva se zabývá třetí kapitola. Následující čtyři kapitoly jsou zaměřeny na vybrané instituty správního správa, v jejichž důsledku dochází k omezení vlastnického práva. Na prvním místě je pozornost věnována veřejnému užívání, které...
|
|
|
Zákaz sebeobvinění právnické osoby v řízení o správním deliktu
Švásta, Pavel ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Staša, Josef (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou sebeobvinění právnické osoby v řízení o správním deliktu a nově v přestupkovém řízení. Pro volbu tohoto tématu jsem se rozhodl z následujících důvodů. Zaprvé, je to multidisciplinární téma, které zahrnuje ústavní právo, trestní právo, trestní právo správní, občanské právo a zejména právo obchodních společností. Dále, vyjma judikatury a několika odborných statí, tomuto tématu nebyla dosud věnována komplexně pozornost. Z tohoto důvodu nabízí zvolené téma novost a možnost pozorování vývoje judikatury, a to zejména judikatury ÚS, NSS a NS. První část disertační práce je věnována historickým kořenům zásady nemo tenetur a vývoji trestního řízení v průběhu staletí. Zvláštní pozornost je věnována skutečnosti, že zásada nemo tenetur byla součástí trestního řízení, a to až do 12. století, kdy byla tato zásada odstraněna z církevního práva, a nahrazena inkvizičním procesem, spojeným s mučením obžalovaného. Tento nový typ řízení byl vysoce kritizován, a to zejména v Anglii v 16. století, a později, kdy někteří advokáti usilovali o jeho odstranění. Anglické právo bylo nakonec první, které akceptovalo fakt, že nikdo nesmí být nucen svědčit proti sobě. Tato nově obnovená zásada nemo tenetur se pak stala součástí i práva USA, neboť byla součástí právních systémů jejich zakládajících...
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Úvodem je třeba říci, že veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. V disertační práci jsem se zaměřila zejména na ochranu práv jednotlivců v rámci veřejné správy samotné (tj. problematika ochrany veřejných práv subjektivních). Nicméně bylo nutné věnovat určitý prostor i postupům veřejné správy v záležitostech soukromých práv subjektivních, neboť i ve veřejné správě je rozhodováno v některých věcech soukromého práva. Co se týče ochrany soukromých práv veřejnou správou, zmínila jsem dualismus přezkumu rozhodnutí správních orgánů a uvedla některé příklady veřejné správy rozhodující v záležitostech soukromých práv subjektivních. V dalším jsem se věnovala otázce civilní odpovědnosti v souvislosti s výkonem veřejné moci - tj. odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, neboť úspěšný žalobce je oprávněn za zákonem stanovených podmínek požadovat náhradu škody a jiné újmy podle zákona o odpovědnosti za škodu. Svým rozsahem nejobsáhlejší část disertační práce jsem věnovala ochraně práv v...
|
|
|
Správní trestání právnických osob
Hejtmánek, Ladislav ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
disertační práce - česky Předložená disertační práce se zaměřuje na poměrně mladý právní institut, který se v našem právním a kulturním prostředí začal vyvíjet poměrně pozdě, a to až v období socialistického režimu. Přes poměrnou mladost tohoto institutu se rozvinul do značně velkého rozsahu, což je zcela zjevně dáno jeho praktickou použitelností a vývojem společnosti a ekonomiky. Stejný vývoj je možné sledovat i v jiných právních řádech, kde se správní trestání právnických osob uplatňuje se zvyšující se intenzitou, v oblasti anglo-amerického práva se rozšiřuje tradiční odpovědnost právnických osob, a to jak v oblasti právních norem, tak i právní praxe. Naše právní prostředí tradičně zařazuje tuto oblast pod právo správní, nikoliv trestní. Z této systematiky plynou mnohé výhody a nevýhody - výhodou je snadná aplikovatelnost právní normy, poměrně volné procesní právo, efektivita a rychlost správního trestání. Nevýhodou je zejména absence garance základních práv obviněného (pachatele), nedostatečné zkoumání jednotlivých aspektů deliktní odpovědnosti, resortní roztříštěnost právních norem i právní praxe, a rovněž velmi slabý katalog správních trestů. Právě s ohledem na dosud značně omezené pojímání této části správního trestání jsem pojal celou problematiku tradičním trestněprávním způsobem, kdy...
|
|
|
Obecní samospráva v České republice: teoretická a historická východiska
Malast, Jan ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Průcha, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou obecní samosprávy, konkrétně pak se zaměřuje na její teoretická a historická východiska. Záměrem práce bylo pokusit se o takové zpracování obecní samosprávy, které se neomezí pouze na přepis či komentář pozitivněprávní úpravy, ale které na zvolenou problematiku nahlédne optikou právně-teoretických, právně- historických a politologických hledisek. Sledovaným výsledkem tak bylo vytvoření odborné studie podávající ucelený pohled na problematiku obecní samosprávy nejen co do její současné pozitivněprávní úpravy, ale především identifikující její teoretická východiska a historické kořeny a zpřístupňující je ve vzájemné provázanosti čtenáři. Práce v prvé řadě vymezuje soubor institutů, které lze souhrnně označit jako základní teoretická východiska veřejné samosprávy (se zdůrazněním specifik samosprávy obecní). V kontextu vzniku a vývoje moderní veřejné správy zkoumá příčiny vedoucí k začlenění prvků samosprávy do systému moderní administrativy. Tyto důvody spočívají nejen v historických a sociálních kořenech komunálního soužití lidské společnosti, ale výrazně vycházejí z politických ideálů formujících vertikální dělbu veřejné moci v přirozené snaze obyvatel po určitém vyvázání se z tradičně centralistického státního útvaru. Klíčovou charakteristikou, od níž se pro...
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv, plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. Nadto je za splnění podmínek stanovených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod jednotlivci umožněno požádat Evropský soud pro lidská práva o přezkoumání napadeného aktu, na který je v rámci vnitrostátního práva nahlíženo jako na akt konečný. Předmět zkoumání této disertační práce je zaměřen zejména na analýzu konkrétních právních prostředků ochrany práv ve veřejné správě a jejich vzájemný vztah v rovině právní úpravy de lege lata. Neopominutelnou součástí práce je i zhodnocení vlivu soudní judikatury nebo nauky, včetně uvedení vlastních poznatků z praxe, zejména pokud jde o oblast správního řízení. V práci se zaměřuji na problematiku ochrany veřejných subjektivních práv. Z tohoto důvodu je právním prostředkům, jež mají za cíl poskytnout ochranu práva v objektivním smyslu (tj. například kontrola veřejné správy či správní dozor), věnován prostor pouze v minimálním rozsahu. Nicméně práce se zabývá i aspekty některých dozorčích prostředků, byť se jedná o...
|
|
|
Princip subsidiarity správního řádu
Jemelka, Luboš ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Jemelka, L. Princip subsidiarity správního řádu, disertační práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2012 V této disertační práci se zabývám principem subsidiarity správního řádu a tedy otázkou, zda a v jakém rozsahu se obecný předpis o správním řízení používal, používá, resp. měl by se používat v jednotlivých správních řízeních a jiných postupech správních orgánů. K tomuto tématu, které je mi profesně blízké, přistupuji z různých úhlů pohledu a snažím se v něm skloubit pohledy praktické i právně teoretické a nahlížet na české správní řízení de lege lata i de lege ferenda. Na úvod práce charakterizuji základní pojmy mající význam pro vyjádření vztahu mezi právními předpisy. Zdůrazňuji především možné významy pojmu subsidiarita a zejména pak jeho význam, který lze vyjádřit pravidlem lex specialis derogat legi generali. Věnuji se pak také dalším pojmům, jak je odkaz, analogie apod. Ve svém pohledu na působnost a s ním související subsidiaritu správního řádu se neomezuji pouze na současnou právní úpravu, ale poukazuji rovněž na to, zda a v jaké podobě platil princip subsidiarity správního řádu v minulosti, resp. jak se přístup k němu vyvíjel v čase. Je proto nezbytné zmínit úpravu předchozích správních řádů - zejména správního řádu z roku 1928, 1955 a 1960. Historický pohled na...
|
host ::
RSS.