Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj sortimentu teplomilných zelenin pěstovaných v České republice ve vztahu ke klimatu
Zechovská, Andrea ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výnosovými a kvalitativními parametry teplomilné zeleniny ve vztahu k rizikovým meteorologickým jevům na území České republiky. V práci je analyzován vliv klimatických změn na rozvoj zelinářství a jejich možný vliv během pěstování teplomilné zeleniny i mimo typické pěstební oblasti. Promítají se zde mimo agroklimatologických aspektů, také aspekty biologické, technické a ekonomické, které tvoří podstatnou roli v produkci. Snahou je nashromáždění dat, vytvoření statistického rozboru výnosů teplomilné zeleniny, vytvoření databáze výnosových řad spolu s vytvořením katalogu extrémních meteorologických jevů a určit vliv rizikových faktorů během vegetačního období, které ovlivňují jednotlivé pěstební oblasti, produkci a kvalitu vyprodukované teplomilné zeleniny na území České republiky v letech 2005 až 2015. Dále byl proveden výzkum fenologických fází rajčete jedlého v jednotlivých letech při působení různých meteorologických extrémů a byl hodnocen pozitivní či negativní vliv na vývoj plodiny. Podrobněji byla provedena popisná statistika výnosových parametrů, trendů z výnosových dat teplomilné zeleniny a statistické hodnocení extrémních teplot ve vegetačním období v posledních deseti letech na území České republiky. Tendence průměrných ročních výnosů plodové zeleniny za posledních 10 let stoupají, konkrétně u salátových okurek o 0,10 tun/ha/rok (R 2=0,74) a okurek nakládaček o 0,36 tun/ha/rok (R 2=0,81). Naopak tomu bylo při hodnocení výnosů rajčat, kdy bylo zaznamenáno za pomocí výpočtu lineárního trendu, pokles výnosů rajčat o 0,33 tun/ha/rok (R 2=0,42). Bylo zjištěno, že i přes rostoucí teplotu vzduchu, jsou porosty nejvíce ohrožovány jarními mrazy, a ty opožďují výsadbu a následné vývojové fáze plodin. Rizikovým faktorem pro pěstování rajčat v ČR jsou poklesy teploty pod fyziologické minimum 8 stupňů Celsia v jarním a podzimním období, na které rostliny reagují zastavením růstu a opadem květních poupat. S ohledem na nízký výskyt tropických dnů v zelinářských oblastech ČR, nebývá vysoká teplota rizikovým faktorem při polním pěstování rajčat. Navíc negativní vliv očekávaných vysokých teplot lze snížit závlahou, kdy dostatek vody v půdě a v rostlině v důsledku evapotranspirace porost ochladí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.