|
|
Enviromentální chování firem .....
Machová, Daniela ; Polák, Miloš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Tato literární rešerše shrnuje obecně vznik a vývoj environmentálních aktivit a dále problematiku environmentálního chování firem. Popisuje podobu dobrovolných environmentálních aktivit, které umožňují firmám při správně aplikovaném environmentálním managementu snížit případné negativní dopady jejich činnosti na životní prostředí. Dalším cílem práce je zhodnocení jedné konkrétní dobrovolné environmentální aktivity v rámci environmentálního chování firem, a tou je projekt nazvaný "Zelená firma". Tento projekt je relativně úzce zaměřený na problematiku zpětného odběru elektrozařízení a přenosných baterií ve firmách. Avšak právě takovéto specifické projekty mohou vzbudit zájem zaměstnanců firem o životní prostředí, zlepšit jejich informovanost a také pomohou firmě získat certifikát s mezinárodní platností jakým je ISO 14001. Klíčová slova: firma, environmentální chování, elektrozařízení, ISO, EMAS
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Extended Producer Responsibility: Potential and Limits. An Analysis of EPR in Theory and Practice
King, James ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Polák, Miloš (oponent)
Odklízení komunálního odpadu se stává hlavním tématem v politických kruzích. Městská zastupitelstva, která jsou nejvíce zodpovědná za budování a údržbu odpadních sítí, mají zájem najít způsoby, jak minimalizovat cenu za likvidaci odpadu a rostoucí jeho množství vyprodukovaného společností. Bohužel tržní a korporativistické přístupy neberou tuto problematiku v úvahu a raději ji přenechávají na orgánech místní samosprávy. Bez vládního nátlaku nebudou mít zájem o ekologicky vyráběné designové výrobky, při kterých bude docházet ke snižování odpadu, a nebo zvyšování jeho znovuvyužití popřípadě přetvoření až po recyklaci na konci jeho životního cyklu. Rozšířená zodpovědnost výrobce (Extended Producer Responsibility - EPR) poskytuje rámec zahrnující výrobce zboží a jejich produktů zejména pak jejich životních cyklů zvláště na jejich konci. Jak již samotné jméno napovídá, že tato zodpovědnost se týká rozšířené zodpovědnosti výrobce za nakládání s komunálním odpadem, který je v platnosti cen za odvoz komunálního odpadu na jeho výrobní úroveň. Tato diplomová práce se bude zabývat teoretickou analýzou EPR a následně vyvodí srovnání dvou případových studií, které prokáží životaschopnost (smysluplnost) tohoto programu v praxi. První případová studie se týká Nizozemských balicích smluv z let 1991-2005, které...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Možnosti recyklace mobilních telefonů
Slováková, Jana ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Polák, Miloš (oponent)
Mobilní telefony jsou nejpoužívanějším elektronickým zařízením na světě. Míra jejich recyklace je nízká, neboť systém sběru vysloužilých mobilních telefonů je neefektivní. Bakalářská práce se zabývá jednak systémy sběru mobilních telefonů, jejich složením a obsahem využitelných složek. Dále uvádí způsoby nakládání s mobilními telefony v ČR, a v praktické části popisuje výsledky výzkumu provedeného v rámci systému ASEKOL, s.r.o. Celková hmotnost vzorků EEZ byla 20 830,27 kg. Celková hmotnost u skupiny 3, kam mobilní telefony spadají, byla 13 740,79 kg (5 730 ks). V porovnání s rokem 2009 došlo u skupiny 3 k nárůstu o 155,14 kg, naopak došlo k poklesu počtu kusů ve skupině a to z 6 092 ks na 5 730 ks.
|
|
|
Enviromentální chování firem .....
Machová, Daniela ; Polák, Miloš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Tato literární rešerše shrnuje obecně vznik a vývoj environmentálních aktivit a dále problematiku environmentálního chování firem. Popisuje podobu dobrovolných environmentálních aktivit, které umožňují firmám při správně aplikovaném environmentálním managementu snížit případné negativní dopady jejich činnosti na životní prostředí. Dalším cílem práce je zhodnocení jedné konkrétní dobrovolné environmentální aktivity v rámci environmentálního chování firem, a tou je projekt nazvaný "Zelená firma". Tento projekt je relativně úzce zaměřený na problematiku zpětného odběru elektrozařízení a přenosných baterií ve firmách. Avšak právě takovéto specifické projekty mohou vzbudit zájem zaměstnanců firem o životní prostředí, zlepšit jejich informovanost a také pomohou firmě získat certifikát s mezinárodní platností jakým je ISO 14001. Klíčová slova: firma, environmentální chování, elektrozařízení, ISO, EMAS
|
host ::
RSS.