|
|
Neolitické objekty. Analýza formativních procesů na sídlišti LnK v Bylanech
Pilař, Daniel ; Květina, Petr (vedoucí práce) ; Vostrovská, Ivana (oponent)
Práce se věnuje výzkumu formativních procesů na sídlišti LnK v Bylanech u Kutné Hory. Studium tohoto tématu si bere za cíl kritičtější zhodnocení pramenné základny, se kterou archeologie neolitu většinově pracuje, a demonstraci možností a limitů metod, které k tomuto kroku mohou vést. Za účelem této práce byly sesbírány metrické a některé kvalitativní znaky téměř 1700 keramických fragmentů z vybraného stavebního komplexu v Bylanech. Z těchto dat a původní dokumentace pak byly zjišťovány základní charakteristiky jednotlivých objektů a vrstev, jako například hustota fragmentů, fragmentarizace keramiky anebo rozptyl fragmentů jednoho jedince. Díky získaným datům bylo také možné kriticky zhodnotit původní chronologii, která vycházela z datování celého komplexu, a ne jednotlivých objektů. Pro ověření chronologické homogenity objektů byly testovány graduální filtrace keramických intruzí. Druhou rovinou práce je studium antropomorfní rytiny na keramickém střepu, která byla v roce 2018 v jednom z objektů náhodou nalezena. Byla zkoumána technika, styl, a především autentičnost rytiny. Pro ověření jejího kontextu byly v celém keramickém souboru stavebního komplexu hledány analogické rytiny a bylo zjišťováno množství materiálu, na kterém se podobná rytina mohla zachovat. Výsledky analýz se povedlo dokázat,...
|
|
|
Neolitické pece. Charakter českých pecí v kontextu balkánského neolitu
Pilař, Daniel ; Dufek, Josef (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá českými neolitickými pecemi. Jejím základem je výzkum pecí na vybraných lokalitách kultury s lineární keramikou (LnK), kultury s vypíchanou keramikou (StK) a kultury s moravskou malovanou keramikou (MMK). Klíčovou lokalitou pro studium pecí LnK jsou Bylany u Kutné Hory, které poskytly soubor 46 zahloubených pecí. Tyto pece byly na sídlišti postupně používány v průběhu 500 let, takže jsou reprezentativní pro studium jejich dynamiky v čase. Pro srovnání s Bylanami byla zvolena lokalita Mohelnice u Zábřehu, která reprezentuje jiný trend umisťování pecí v prostoru. Na základě analýz konstrukcí a prostorového umisťování pecí se povedlo zjistit, že pece pravděpodobně sloužily k tepelné úpravě potravy a že byly používány komunitou obývající nejbližší dům. V případě mladšího neolitu (StK a MMK) je studium pecí omezené malým počtem nalezených pecí v zahloubených objektech. Situace je mimo jiné komplikovaná stavem poznání a nejednoznačností sídlištních situací. Analýzy nalezené mazanice ale mohou teoreticky ukazovat na používání nadzemních pecí, které se in situ na našem území nezachovávají. Druhá část práce je věnovaná představení vybraných situací balkánského neolitu, které vytváří kontext k českým neolitickým pecím. Jako první je představené staroneolitické starčevské sídliště Galovo -...
|
host ::
RSS.