|
|
Efektivní systém odměňování ve veřejné správě
Picka, Jakub ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Malý, Ivan (oponent)
Výdaje na odměnu za vykonanou práci (OVP) zaměstnanců veřejného sektoru tvoří velmi významnou složku veřejných výdajů, když se v současné době v ČR pohybují okolo 200 mld. Kč ročně. Úprava systému odměňování zaměstnanců ve veřejné správě (sektoru) je tedy významnou možností zefektivnění využívání veřejných prostředků. Na zhodnocení současného stavu a představení některých konkrétních možností efektivního nastavení tohoto systému je zaměřena tato práce. Jejím primárním cílem je provést analýzu systému odměňování zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru a to jak kvalitativně, tak kvantitativně. V rámci primárního cíle je také provedena dekompoziční analýza, která naznačí, zda jsou zaměstnanci některého ze sektorů diskriminováni. Sekundárním cílem práce je uvést doporučení pro nastavení systému odměňování zaměstnanců veřejného sektoru za účelem zvýšení jeho efektivnosti z pohledu veřejných výdajů při zachování jeho motivační funkce. Práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola s názvem "Teoretická východiska" uvádí přehled relevantní literatury, základní východiska v oblasti ekonomické teorie, problematiku Mincerovy mzdové rovnice, která později slouží jako východisko regresní i dekompoziční analýzy a především podrobně popisuje dekompoziční metody sloužící k vysvětlení rozdílu ve výši OVP v soukromém a veřejném sektoru. Tyto dekompoziční metody představují spolu s kvantilovou regresí hlavní nástroj sloužící ke splnění cíle této práce. Druhá kapitola s názvem "Systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru" popisuje konstrukci systému odměňování zaměstnanců veřejného sektoru a na datech ukazuje, že tato konstrukce přináší výsledky v podobě OVP, které neodpovídají trhu. Třetí kapitola s názvem "Regresní model" navazuje na analýzu provedenou na datech z ISPV v druhé části předchozí kapitoly a jejím smyslem je připravit podklady pro ověření a prohloubení jejích závěrů. Čtvrtá kapitola s názvem "Regresní a dekompoziční analýza" vychází z regresního modelu sestaveného v předchozí kapitole a popisuje výsledky regresních a dekompozičních analýz provedených na popsaném vzorku dat. Kapitola ověřuje hypotézy stanovené v úvodu práce a odpovídá na položené výzkumné otázky. Poslední, pátá kapitola s názvem "Interpretace výsledků a doporučení" je rozdělena do tří částí a zaměřuje se na interpretaci výsledků, návrhy úpravy systému odměňování a doporučení pro další výzkum. Hlavním zjištěním práce je, že systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru je nastaven tak, že sice na celkovém průměru přináší zcela srovnatelné výsledky v podobě OVP jako celý trh práce, mimo průměr tomu tak ale není. Provedená regresní analýza ukázala, že veřejný i soukromý sektor hodnotí stejné věci rozdílně (liší se hodnoty regresních koeficientů proměnných) a to jak na průměru, tak podél celého rozdělení. Lze tedy říci, že mechanizmus odměňování zaměstnanců veřejného sektoru je od toho tržního odlišný. Tuto skutečnost potvrzuje i významně vyšší koeficient determinace regresního modelu veřejného sektoru. Ohledně možné diskriminace provedené analýzy ukázaly, že zaměstnanci ve veřejném sektoru mohou v rozporu s očekáváními být pozitivně diskriminováni pouze do přibližně patnáctého percentilu, od této hodnoty pak negativně. To potvrdily i dekompoziční analýzy provedené na průměru, kde se ukazuje, že zaměstnanci veřejného sektoru jsou na této úrovni diskriminováni negativně (pokud by měli zaměstnanci veřejného sektoru stejné regresní koeficienty jako zaměstnanci soukromého sektoru, jejich výdělek by vzrostl). V neposlední řadě tento závěr potvrdila dummy proměnná SFERA, která reprezentuje příslušnost k soukromému sektoru, když hodnota jí odpovídajících regresních koeficientů se při kvantilové regresní analýze podél rozdělení vyvíjí od záporných hodnot ke kladným a je významně rostoucí. Práce také ukázala, jak lze systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru upravit tak, aby odměňoval zaměstnance srovnatelně s trhem.
|
|
|
Stanovení základu daně z nemovitostí v zemích OECD
Hájek, Petr ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Picka, Jakub (oponent)
Diplomová práce pojednává o dani z nemovitostí v zemích OECD. Cílem této práce je porovnání jednotlivých metod stanovení základů daně. Podrobnější analýza bude provedena u jedenácti evropských států včetně České republiky. Svoji pozornost věnuji kromě jednotlivých základů daně i systémům daňových sazeb a slev na dani. Na základě zjištěných poznatků shrnu současný stav právních úprav daně z nemovitostí ve vybraných státech. Moji snahou bude vystihnout silné a slabé stránky jednotlivých přístupů ke stanovení základů daně. V závěru práce se pokusím navrhnout ucelený systém zdaňování nemovitého majetku.
|
|
|
Daňová protikrizová opatření v ČR a na Slovensku
Houfová, Petra ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Picka, Jakub (oponent)
Bakalářská práce porovnává protikrizová daňová opatření v České republice a na Slovensku v letech 2008 - 2012. Nejdříve popisuji jednotlivá opatření přijatá v České republice, rozdělená podle oblasti zdanění do jednotlivých let, ve kterých nabyla platnosti a hodnotím jednotlivé roky, kdy byly změny zaváděny. Obdobně jsou popsána a zhodnocena opatření, která byla uzákoněna na Slovensku. Pomocí komparativní analýzy, ve které jsou využity grafy a tabulky, srovnávám efektivnost popsaných opatření s ohledem na rok, ve kterém opatření vešla v platnost, a zjišťuji, ve které ze zkoumaných zemí, byla přijatá opatření účinnější.
|
|
|
Komparace stávajícího a navrhovaného důchodového systému v ČR
Šubová, Lucie ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Picka, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním stávajícího a navrhovaného důchodového systému ČR, který by měl začít platit od 1. ledna 2013. V první kapitole práce popisuji stávající důchodový systém, principy jeho fungování, jeho nejvýraznější výhody a nevýhody. Rovněž popisuji faktory, které způsobují problémy v systému a jsou tak hlavními argumenty ve prospěch nutnosti důchodové reformy. Ve druhé kapitole práce popisuji nový důchodový systém v podobě, v jaké byl přijat Parlamentem ČR dne 6. listopadu 2011. Převážně upozorňuji na nejvýraznější změny, které by měly nastat po 1. lednu 2013. Třetí kapitola obsahuje jakousi případovou studii, která porovnává pravděpodobnou výši řádného starobního důchodu dosaženého ve stávajícím systému a v novém systému. Zjišťuji tak, zda je nový systém pro pojištěnce výhodný.
|
|
|
Příjmová nerovnost v modelových zemích
Kovář, Petr ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Picka, Jakub (oponent)
Cílem práce je poskytnou komplexní pohled na problematiku příjmové nerovnosti jak v rovině teoretické, tak v rovině praktické. Za pomoci "modelových zemí" s vybraných nástrojů k měření příjmové nerovnosti je názorně demonstrována příjmová nerovnost v praxi. Zamýšlený přínosem této diplomové práce bylo poukázat na příjmovou nerovnost a v rámci odlišných hospodářských, politických a sociálních podmínek u vybraných modelových zemí.
|
|
|
Efektivní spotřební zdanění a struktura výnosů v nových a v původních členských zemích EU
Vágnerová, Klára ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Picka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací efektivního spotřebního zdanění a struktury výnosů z hlediska daní ze spotřeby mezi novými a původními členskými státy Evropské unie. V rámci komparativní analýzy byly testovány dvě předem stanovené hypotézy. Hypotéza I.: Efektivní zdanění spotřeby je nižší v nových členských státech než v těch původních. Hypotéza II.: Výnosy z daní ze spotřeby v nových členských státech se liší od výnosů v původních členských státech. Testovány byly postupně tři různé ukazatele: implicitní daňová sazba, podíl daní ze spotřeby na hrubém domácím produktu a podíl daní ze spotřeby na celkových daňových výnosech. Cílem práce bylo tedy potvrzení či vyvrácení daných hypotéz a s ohledem na výsledky analýzy byly diskutovány možné vlivy na výsledky testů. Při testování byla použita metoda test shody dvou průměrů.
|
|
|
Vývoj efektivních sazeb daní z práce v ČR
Pšurná, Pavla ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Picka, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá efektivním zdaněním práce v České republice a srovnává tyto trendy se státy Evropské unie na bázi statistických dat Eurostatu a OECD. Efektivní daňová sazba je indikátor, který měří skutečné daňové zatížení poplatníků. Na rozdíl od zákonné sazby daně dokáže zohlednit aspekty daňového sytému, které mají vliv na konečnou daň. Nejprve se podrobně věnuji ukazatelům, které se používají k měření distorzí daní z práce. Důraz je kladen na implicitní sazbu, kterou vytvořil Eurostat, a která umožňuje srovnat daňové zatížení v ČR s ostatními členskými státy unie. Další část podává celkový přehled o reformách daně z příjmu, které se uskutečnily na území ČR od roku 1993. Následuje část analytická, kde jsou porovnány implicitní sazby daně z práce mezi členskými státy EU. V poslední kapitole je popsán daňový klín, který je doplňkem při rozboru implicitních sazeb. Zkoumám zde také vliv nákladů práce na daňové zatížení poplatníků v zemích EU. Cílem této práce je analyzovat vývoj efektivní sazby daně z práce v ČR od roku 1993 do současnosti, zjistit příčiny změn a provést komparaci s členskými zeměmi EU.
|
host ::
RSS.