|
|
Využití AED u OHCA ve Středočeském kraji
Jalovcová, Kateřina ; Knor, Jiří (vedoucí práce) ; Peřan, David (oponent)
Abstrack Cíle: Tato práce se zabývá použitím automatického externího defibrilátoru (AED) u mimonemocniční zástavy oběhu ve Středočeském kraji. Cílem této práce je zmapovat, kdo nejčastěji aktivuje AED při zjištěné zástavě oběhu. Dalším cílem je porovnat smysluplné aktivace, tedy aktivace kdy byl indikován výboj a porovnat je s aktivacemi AED, kdy výboj indikován nebyl. Metody: Výzkumná část práce byla zpracována retrospektivní analýzou. Uváděná data byla poskytnuta ZZS Středočeského kraje za roky 2019 a 2020. Data obsahovala zaznamenané výjezdy k mimonemocničním zástavám oběhu a aktivace systému First responderů a užití AED u mimonemocničních zástav oběhu. Hypotézy byly testovány pomocí Fisherova exaktního testu s hladinou významnosti 5%. Výsledky: Za rok 2019 bylo zaznamenáno celkem 21 aktivací First respondentů a za rok 2020 bylo aktivací 27. V roce 2019 bylo First respondery aktivováno AED a byl indikován výboj u 6 případů a jen u 1 (20%) případu došlo k ROSC (Return Of Spontaneous Circulation) a za rok 2020 bylo aktivováno AED a podán výboj u 6 případů a u 2 (33,33 %) případů došlo k ROSC. Dále jsou data porovnávána podle úspěšnosti defibrilace First respondery pomocí AED a defibrilace podaná ZZS. Za rok 2019 bylo zaznamenáno 71 případů zástav oběhu z kardiálních příčin s defibrilací od ZZS. U 32...
|
|
|
Vliv časného zahájení KPR na prognózu u srdečních zástav z kardiálních příčin
Beňová, Eliška ; Knor, Jiří (vedoucí práce) ; Peřan, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem časně zahájené resuscitace u zástav z kardiálních příčin. Ve výzkumné části práce jsem se věnovala hlavně faktorům spojeným s časem a zahájením resuscitace. Proto jsem si ze vstupních dat vytvořila kontingenční tabulky, ve kterých jsem zkoumala, jakou úspěšnost má mimonemocniční KPR, kterou provádí přihlížející, oproti tomu, když KPR nebyla laikem poskytnuta. Z celkového počtu 1315 případů jsem vyselektovala 872 jedinců, u nichž proběhla zástava z kardiálních příčin. Za sledované období 2019-2020 vyšlo, že u případů, kde laik započne resuscitaci před příjezdem profesionálního týmu, dojde k ROSC u 24,78 % případů. Když se KPR neposkytne, dojde k obnově oběhu u 25,11 % jedinců. To poukazuje na to, že výsledek KPR nezávisí na tom, jestli byla provedena masáž laikem nebo ne. Dále jsem se zabývala vlivem času dojezdu profesionálního týmu na místo události. Zjistila jsem, že nejčastější doba dojezdu je ve středočeském kraji 5,01-10 minut a že dojezd má vliv na přežití jedince, u kterého proběhla zástava. Posledním faktorem, na který jsem se soustředila, byl způsob provedené KPR. Z mého zjištění vyplynulo, že to, jestli zachránce provádí pouze komprese nebo i dýchání během resuscitace, nemá vliv na výsledek KPR. Klíčová slova: mimonemocniční zástava oběhu, laikem...
|
|
|
Standardizace postupů v přednemocniční péči jako nástroj prevence poškození pacientů
Peřan, David ; Marx, David (vedoucí práce) ; Šeblová, Jana (oponent) ; Šín, Robin (oponent)
Souhrn Tématem disertační práce je "Standardizace postupů v přednemocniční péči jako nástroj prevence poškození pacientů". Cílem práce je identifikace jednotlivých oblastí a postupů přednemocniční neodkladné péče vhodných pro standardizaci, a následně tvorba nebo adaptace postupů včetně jejich ověření. Pro hodnocení bylo vybráno předávání informací o pacientovi a oblast klinických postupů: základní vyšetření pacienta, hodnocení elektrokardiogramu (EKG) a diferenciální diagnostika urologických obtíží. První studie se zaměřuje na efektivitu předávání informací pomocí akronymu ATMIST (Age - Time - Mechanism - Injury/Illness - Signs and Symptoms - Treatment) v prospektivní observační studii. Výsledkem je zjištění, že i přes použití strukturované pomůcky je správně přeneseno jen 80 % informací. Doporučením pro praxi je zavádění elektronické forma avíza, která zamezí ztrátám informací. V současnosti již byla elektronická forma avíza na Zdravotnické záchranné službě hl. m. Prahy zavedena. Druhá studie je zaměřena na přínos strukturovaného vyšetření pacienta pomocí postupu ABCDE (Airway - Breathing - Circulation - Disability - Exposure) v simulační observační studii. Použití algoritmu ABCDE vede k provedení více diagnostických úkonů ve správném pořadí bez vyšších nároků na čas. Byly vytvořeny postupy pro...
|
|
|
Organizace kurzu Advanced Life Support Provider v České republice
Peřan, David ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Teoretická část práce s názvem "Organizace kurzu Advanced Life Support Provider v České republice" se z různých pohledů zabývá vzděláváním dospělých. Nejprve stručně pojednává o historii vzdělávání dospělých a poté předkládá novodobé trendy v řízení lidských zdrojů a v práci s informacemi (např. řízení podle kompetencí, učící se organizace apod.) ve vztahu ke vzdělávání. Zároveň přehledně popisuje oblast andragogiky se zaměřením na profesní andragogiku a především na vzdělávání ve zdravotnictví. V poslední části teoretického bloku je popsán samotný kurz Advanced Life Support Provider (ALS) a didaktické metody, které jsou při výuce používány. Praktická část předkládá projekt akčního výzkumu, který obsahuje kvantitativní metodologii. Zahrnuje dvě dotazníková šetření s cílem zjistit spokojenost účastníků s organizací kurzu, ve vztahu k zajištění optimálního prostředí pro vzdělávání, a využívání postupů kurzu v praxi. Výsledkem šetření je vysoká míra spokojenosti s dosavadní organizací a stejně tak vysoká míra využívání získaných znalostí a dovedností v praxi. Kvalitativní část se zaměřuje na získání specifického know-how od organizátorů kurzu, jeho převedení do funkčního manuálu a zpětné ověření v praxi. Práce splnila stanovené cíle - vznikl manuál organizace kurzu, byl opakovaně použit v praxi a na...
|
|
|
Význam dobrovolnické služby v ochraně obyvatelstva se zaměřením na Český červený kříž
PEŘAN, David
Bakalářská práce na téma Význam dobrovolnické služby v ochraně obyvatelstva se zaměřením na Český červený kříž pojednává o dobrovolnících a dobrovolnické službě poskytované na území České republiky, respektive na území Hlavního města Prahy. V teoretické části práce je stručně uvedena historie dobrovolnické služby v Evropě a na území České republiky a Hlavního města Prahy. Podrobněji je rozebrána základní legislativa týkající se dobrovolnické služby, konkrétně zákon č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). Dalším dokumentem, který je použit v teoretické části, jsou Stanovy ČČK, které upravují postavení dobrovolníků uvnitř organizace. Zákon o dobrovolnické službě říká, že dobrovolnickou službu neposkytuje osoba, která je v pracovním vztahu, služebním nebo členském poměru. Jedním ze základních principů Červeného kříže je dobrovolnost, ale osoby spolupracující s ČČK jsou zaměstnanci, členové a dobrovolníci, kteří všichni poskytují služby dobrovolně. Zde existuje konflikt mezi principy a myšlenkou ČK a národní legislativou. Pro potřeby této práce jsou dobrovolníci chápáni jako všichni, kdo poskytují své služby dobrovolně, tedy i členové a zaměstnanci ČČK. Stanovy ČČK stanovují tři skupiny osob, které se podílí na činnosti ČČK, jedná se o zaměstnance, členy a dobrovolníky. Zaměstnanci jsou vázáni pracovní smlouvou a mají tedy faktickou zodpovědnost, která je předurčuje k činnosti v krizových štábech na strategické a operační úrovni. Členové mají také svá práva a povinnosti a jejich činnost je využívána nejen v krizových štábech, ale především na taktické úrovni v Humanitárních jednotkách ČČK. Dobrovolníci jsou využíváni při vzniku mimořádné události k doplnění činnosti humanitárních jednotek a k dalším činnostem, které vyplývají z Krajské koncepce krizové připravenosti. Základní výcvik je shodný pro všechny zasahující osoby, dále se může specializovat dle konkrétních požadavků. Výzkumnou otázkou bakalářské práce je: Zlepšuje Koncepce krizové připravenosti ČČK do roku 2015 postavení dobrovolníků ČČK v oblasti ochrany obyvatelstva? V rámci odpovědi byla provedena kvalitativní analýza nashromážděných dat o dobrovolnické službě a komparativní analýza základních legislativních dokumentů týkajících se krizového řízení, ochrany obyvatelstva a Českého červeného kříže. Objektem komparace jsou legislativní dokumenty, cílem komparace je z patnácti vybraných legislativních dokumentů a dvou koncepcí zjistit odpovědi na kritéria analýzy, kterými je pět otázek. V rámci analýzy bylo použito synchronní srovnávání sledovaných otázek v platné legislativě České republiky. Díky zjištění, které dokumenty řeší otázku dobrovolnické služby, byl vypracován reálný výstup ? Plán pomoci ČČK na území Hlavního města Prahy dle platné Metodiky zpracování Plánu pomoci ČČK na území kraje. Výsledkem komparativní analýzy je zjištění, že dobrovolnickou službu a dobrovolnictví řeší přímo sedm dokumentů a jeden nepřímo. Financování dobrovolnické služby řeší pět dokumentů přímo a dva nepřímo. Reálným výstupem je Plán pomoci ČČK na území Hlavního města Prahy. Koncepce krizové připravenosti ČČK do roku 2015 neřeší sporné otázky poskytování dobrovolnické služby, nicméně upravuje a stanovuje další dokumenty, které poskytování dobrovolnické služby mohou usnadnit, a upravuje strukturu humanitárních jednotek. Koncepce samotná tedy nezlepšuje postavení dobrovolníků v ochraně obyvatelstva, ale dokumenty, které na podkladě Koncepce vzniknou, pravděpodobně postavení dobrovolníků zlepší. Domnívám se, že sporné otázky ohledně poskytování dobrovolnické služby v blízké době vyřešeny nebudou. Je tedy otázkou, jak budou nové dokumenty (Plán pomoci ČČK na území kraje a Koncepce krizové připravenosti na území kraje) zpracovány a jestli dokážou obejít problémy tak, aby byla situace akceptovatelná pro všechny strany.
|
host ::
RSS.