|
|
Model dentálního můstku vyztuženého vláknovým kompozitem
Hasala, Robert ; Pavelka, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá změnami mechanických vlastností v závislosti na použité geometrii výztuže, časového odstupu mezi vytvrzováním a měřením modelu zubního můstku. Dále byl studován a porovnáván vliv hydrotermálního namáhání na mechanické vlastnosti modelu zubního můstku. Modely dentálních můstků byly vyztuženy dvěma typy vláken vyztužující kompozity. Jeden typ vláken byl použit s jednosměrně orientovanými vlákny a druhý se splétanými vlákny. Bylo provedeno mechanické testování závislosti síly na deformaci modelu můstku. Konverze byla vypočítána na základě měření foto DSC a také byly pořízeny SEM a makro snímky zobrazující charakter lomu. Na mechanické vlastnosti můstků měl vliv nejen typ materiálu, ale také geometrie vyztužujících vláken a jejich vzájemná kombinace.
|
|
| |
|
|
Částicové kompozity vyztužené krátkými vlákny
Kročová, Blanka ; Pavelka, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce zkoumá vliv vyztužení krátkých vláken v částicovém kompozitu s polymerní matricí a vliv jeho struktury na mechanické vlastnosti. Studuje lomovou houževnatost v závislosti na přídavku krátkých polyvinylalkoholových (PVAL) vláken, nanosiliky a práškového polymethylmethakrylátu (PMMA) do dimethakrylátové matrice. Vytvrzování matric bylo charakterizováno pomocí diferenční kompenzační fotokalorimetrie. Vnitřní struktura kompozitu a morfologie lomu byla studována s použitím skenovacího elektronového mikroskopu. U testovaných zkušebních vzorků byly změřeny moduly pružnosti, pevnosti a stanoveny kritické hodnoty faktoru intenzity napětí a rychlosti uvolňování energie. Ze získaných poznatků vyplývá, že limitní hodnotou obsahu krátkých vláken jsou 4 obj. %. Při tomto obsahu vláken se sice významně zvýší houževnatost materiálu, ale zároveň se sníží rovnoměrná distribuce vláken a snadnost přípravy materiálu. V rámci možných aplikací se také zhorší manipulovatelnost s tímto materiálem. Obsah vláken 2 ± 0,5 obj. % je přijatelným kompromisem mezi dobrou zpracovatelností, rovnoměrnou distribucí vláken a požadovanými mechanickými vlastnostmi. Při studiu lomových ploch materiálu docházelo k různým porušením vláken (vytahování z matrice, plastická deformace, fibrilace na povrchu vláken, lom) v závislosti na typu použité matrice a plniva.
|
|
| |
|
|
Model dentálního můstku vyztuženého vláknovým kompozitem
Hasala, Robert ; Pavelka, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá změnami mechanických vlastností v závislosti na použité geometrii výztuže, časového odstupu mezi vytvrzováním a měřením modelu zubního můstku. Dále byl studován a porovnáván vliv hydrotermálního namáhání na mechanické vlastnosti modelu zubního můstku. Modely dentálních můstků byly vyztuženy dvěma typy vláken vyztužující kompozity. Jeden typ vláken byl použit s jednosměrně orientovanými vlákny a druhý se splétanými vlákny. Bylo provedeno mechanické testování závislosti síly na deformaci modelu můstku. Konverze byla vypočítána na základě měření foto DSC a také byly pořízeny SEM a makro snímky zobrazující charakter lomu. Na mechanické vlastnosti můstků měl vliv nejen typ materiálu, ale také geometrie vyztužujících vláken a jejich vzájemná kombinace.
|
|
|
Částicové kompozity vyztužené krátkými vlákny
Kročová, Blanka ; Pavelka, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce zkoumá vliv vyztužení krátkých vláken v částicovém kompozitu s polymerní matricí a vliv jeho struktury na mechanické vlastnosti. Studuje lomovou houževnatost v závislosti na přídavku krátkých polyvinylalkoholových (PVAL) vláken, nanosiliky a práškového polymethylmethakrylátu (PMMA) do dimethakrylátové matrice. Vytvrzování matric bylo charakterizováno pomocí diferenční kompenzační fotokalorimetrie. Vnitřní struktura kompozitu a morfologie lomu byla studována s použitím skenovacího elektronového mikroskopu. U testovaných zkušebních vzorků byly změřeny moduly pružnosti, pevnosti a stanoveny kritické hodnoty faktoru intenzity napětí a rychlosti uvolňování energie. Ze získaných poznatků vyplývá, že limitní hodnotou obsahu krátkých vláken jsou 4 obj. %. Při tomto obsahu vláken se sice významně zvýší houževnatost materiálu, ale zároveň se sníží rovnoměrná distribuce vláken a snadnost přípravy materiálu. V rámci možných aplikací se také zhorší manipulovatelnost s tímto materiálem. Obsah vláken 2 ± 0,5 obj. % je přijatelným kompromisem mezi dobrou zpracovatelností, rovnoměrnou distribucí vláken a požadovanými mechanickými vlastnostmi. Při studiu lomových ploch materiálu docházelo k různým porušením vláken (vytahování z matrice, plastická deformace, fibrilace na povrchu vláken, lom) v závislosti na typu použité matrice a plniva.
|
host ::
RSS.