|
|
Analysis of the Investment Development Path in the Central and Eastern European Countries: Can they move further?
Paul, Tomáš ; Seidler, Jakub (vedoucí práce) ; Kukačka, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dráhu investičního rozvoje v zemích střední a východní Evropy a diskutuje jejich schopnost postupu do pozdějších fází, která je podmíněná růstem odchozích zahraničních investic. Využití dat do roku 2012 umožňuje zkoumat vliv celosvětové finanční krize na platnost dráhy in- vestičního rozvoje a na fáze, ve kterých se země nacházejí. Práce navíc ana- lyzuje vliv reinvestovaného zisku na schopnost postupu do pozdějších fází skrze zvýšení odchozích zahraničních investic, což v předchozí literatuře nebylo dopo- sud testováno. Výsledky práce ukazují, že: a) země střední a východní Evropy následují dráhu investičního rozvoje, v případě testování po podskupinách to však platí pouze pro skupinu rozvinutějších zemí; b) na rozdíl od výsledků studií před finanční krizí země nevstoupily do třetí fáze dráhy, což naznačuje, že krize mohla zapříčinit posun zpět po dráze; c) reinvestovaný zisk pozitivně ovlivňuje odchozí zahraniční investice. Vzhledem k tomuto závěru jsou na konci práce představeny země s vysokými reinvestovanými zisky a příchozími investicemi, které pravděpodobně brzy vstoupí do třetí fáze. Tento závěr je však nutné podložit dalším...
|
|
|
Eurozóna a fiskální transfery: ztráta času či nutnost?
Paul, Tomáš ; Dingová, Vilma (vedoucí práce) ; Marko, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá řešením asymetrických hospodářských šoků v eurozóně. V úvodní kapitole je ukázáno, že eurozóna nesplňuje některá kritéria teorie optimálních měnových oblastí, a proto je zranitelnější při vzniku asymetrických šoků. Z příkladu existujících federací jsou ukázána řešení pomocí nástrojů fiskální politiky. V druhé kapitole je představeno šest návrhů mechanismu fiskálních transferů, které se objevily v literatuře. Třetí a čtvrtá kapitola zkoumají a porovnávají, z jakých prvků jsou mechanismy sestaveny a zda mají sedm vlastností, které by měl ideální mechanismus splňovat. V empirické části spočteme konkrétní hodnoty transferů u dvou mechanismů. Porovnáním pak zjistíme, že se poměrně výrazně liší. Závěrem této práce je, že sestrojení mechanismu fiskálních transferů je kvůli vlastnostem eurozóny obtížné a naráží na mnoho problémů, proto prozatím není doporučeno jeho zavedení.
|
|
| |
host ::
RSS.