|
|
Kniha jako klenot - Frankoflámské knihy hodinek z pražského Klementina
Průšová, Kateřina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Panušková, Lenka (oponent)
Abstrakt, PhDr. Katerina Průsova, Kniha jako klenot, frankoflámské knihy hodinek z pražského Klementina, 2016 Účelem této disertace je představit první souborný uměleckohistorický katalog frankoflámských knih hodinek ze sbírek Národní knihovny v Praze (NK). Některé rukopisy byly již časopisecky publikovány, jiné dosud publikovány nebyly. Jádrem katalogu je formální a stylová analýza knih hodinek, atribuce jednotlivým mistrům a dílnám, lokalizace a datace založená na srovnání se stylově příbuznými rukopisy. Katalog je pokračováním mé předešlé badatelské práce zaměřené na pařížské knihy hodinek (NK Břevnov 297, NK Osek 70 and NK XXIII G 89, magisterská a rigorózní práce). Šest knih hodinek je uloženo ve sbírkách Národní knihovny (NK XXIII H 22, NK Břevnov 296, NK XXIII F 198, NK XXIII G88, NK Osek 65, NK VI D 25) a jeden rukopis ve sbírce Lobkowiczů na Nelahozevsi, dříve deponován v pražské Národní knihovně (pod sign. VI Fg 67). Katalog pokrývá období největšího rozkvětu flámské iluminace od první poloviny 15. století do počátku 16. století. Knihy hodinek z pražského Klementina pochází převážně ze šlechtických sbírek (Lobkowiczové, Rohanové) pokud je možné sledovat jejich původ. Majitelé knih hodinek v 15. století byli zástupci širokých společenských kruhů, od bohatých obchodníků a měšťanů po členy vysoce...
|
|
|
The cosmological conception of the Old Testament and its representation in the Anglo-Saxon art
Panušková, Lenka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Predkladaná práca analyzuje v kunsthistorickej literatúre pomerne známy motív Boha s kružidlom a váhami v ruke. Notoricky známym príkladom tejto ikonografie je frontispica v jednej z viedenských bible moralisée (fol. 1r, ÖNB 2554), kde Boh v kristomorfnej podobe s kružidlom v pravici usporadúva jednotlivé živly uprostred zemekruhu. Iluminácia je interpretovatená na základe starofrancúzskeho nápisu v hornej lište pravouhlého orámovania výjavu: ICI CRIE DEX CIEL ET TERRE SOLEIL ET LVNE ET TOZ ELEMENZ. Súhlasne s uvedeným výjavom sa v odbornej literatúre každá scéna, v ktorej Boh drží v ruke kružidlo (prípadne i váhy) oznauje za zobrazenie Stvoritea - Architekta sveta (Architectus mundi). Cieom tejto práce je preto poukáza na nesprávnos tohto všeobecného ikonografického zalenenia predovšetkým na skupine anglosaských iluminovaných rukopisov, v ktorých sa skúmaný motív objavuje súasne vo dvoch významových rovinách - protologickej (teda ako Stvorite sveta), ale i eschatologickej (spravodlivý Sudca). Z toho dovodu sa v práci zdorazuje, že je nevyhnutné v rámci tejto ikonografickej skupiny rozlišova medzi povodnou anglosaskou interpretáciou motívu a jeho neskoršou kontinentálnou podobou, v ktorej sa polarita Boha - Stvoritea a Boha - Sudcu s najväšou pravdepodobnosou redukuje na protologický motív, a teda bez...
|
|
|
Funkce autora ve středověku. Příklad ikonografie rukopisů Guillauma de Machaut
Panušková, Lenka
Studie se zabývá zobrazením básníka a autora Guillauma de Machaut v rukopisech s jeho dílem. Řada Machautových skladeb či „dits“ reflektuje principy poezie a v tomto kontextu také odráží Machautův status autora či autority. Během Machautova života vznikly dva rukopisy, BN ms. fr. 1586 (c. 1350) a 1584 (c. 1370), o nichž se předpokládá, že byly vytvořeny přímo pod Machautovým dohledem. Dochovalo se i několik dalších rukopisů z doby po Machautově smrti, z nichž BN, ms. fr. 9221 a 22545-22546 jsou rovněž předmětem této studie. Iluminace zobrazující Machauta jako autora lze rozdělit do tří skupin (básník-písař, univerzitní ikonografie, inspirovaný básník), z nichž každá zdůrazňuje jiný aspekt psaní a prezentace básnické tvorby. Zdá se nicméně, že - navzdory pokusům některých badatelů o identifikaci přímého Machautova vlivu na iluminace, - pracovali jednotliví iluminátoři se současnou ikonografií a konceptem autora a podle toho také používali schémata, jaká byla v jejich iluminátorských dílnách obvyklá.
|
|
| |
|
|
Kniha jako klenot - Frankoflámské knihy hodinek z pražského Klementina
Průšová, Kateřina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Panušková, Lenka (oponent)
Abstrakt, PhDr. Katerina Průsova, Kniha jako klenot, frankoflámské knihy hodinek z pražského Klementina, 2016 Účelem této disertace je představit první souborný uměleckohistorický katalog frankoflámských knih hodinek ze sbírek Národní knihovny v Praze (NK). Některé rukopisy byly již časopisecky publikovány, jiné dosud publikovány nebyly. Jádrem katalogu je formální a stylová analýza knih hodinek, atribuce jednotlivým mistrům a dílnám, lokalizace a datace založená na srovnání se stylově příbuznými rukopisy. Katalog je pokračováním mé předešlé badatelské práce zaměřené na pařížské knihy hodinek (NK Břevnov 297, NK Osek 70 and NK XXIII G 89, magisterská a rigorózní práce). Šest knih hodinek je uloženo ve sbírkách Národní knihovny (NK XXIII H 22, NK Břevnov 296, NK XXIII F 198, NK XXIII G88, NK Osek 65, NK VI D 25) a jeden rukopis ve sbírce Lobkowiczů na Nelahozevsi, dříve deponován v pražské Národní knihovně (pod sign. VI Fg 67). Katalog pokrývá období největšího rozkvětu flámské iluminace od první poloviny 15. století do počátku 16. století. Knihy hodinek z pražského Klementina pochází převážně ze šlechtických sbírek (Lobkowiczové, Rohanové) pokud je možné sledovat jejich původ. Majitelé knih hodinek v 15. století byli zástupci širokých společenských kruhů, od bohatých obchodníků a měšťanů po členy vysoce...
|
|
|
The king as a writer: The image of Anglo-Saxon rulers in the perspective of contemporary artists and society
Kantorová, Aneta ; Panušková, Lenka (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na význam psaného slova coby prostředek vládnutí anglosaských panovníků. Pro tento účel bylo vybráno období ohraničené příchodem římských misionářů roku 597 a normandským vyloděním v roce 1066, jelikož tato událost již předznamenává nový směr vývoje anglosaských zemí s výrazným vlivem tehdejší francouzské společnosti. Přístup králů k psanému slovu je analyzován na základě dochovaných literárních a ikonografických důkazů, z nichž značnou část tvoří dokumenty sepsané či objednané samotnými králi, zbývající část je zastoupena vizuálním zobrazením panovníků v dochovaných rukopisech. První kapitola popisuje historické pozadí, jež je nezbytné pro správný výklad zkoumaných textů a portrétů. Její obsah je zaměřen na hlavní koncepty této práce, tj. podstata literární aktivity v rámci středověku, vývoj chápání královského majestátu a postup šíření křesťanství v anglosaských zemích. Druhá kapitola se zabývá analýzou písemných dokumentů a specializuje se na texty sepsané v období vzdělávací a náboženské reformy krále Alfréda. Podrobný rozbor staroanglických překladů dokazuje, že Alfréd používal texty jako didaktické prostředky, sloužící především k podpoře náboženství a vzdělávání. Klíčové spisy této kapitoly představují Pastýřská péče sepsaná sv. Řehořem, Rozhovory duše s Bohem od...
|
|
|
The cosmological conception of the Old Testament and its representation in the Anglo-Saxon art
Panušková, Lenka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Predkladaná práca analyzuje v kunsthistorickej literatúre pomerne známy motív Boha s kružidlom a váhami v ruke. Notoricky známym príkladom tejto ikonografie je frontispica v jednej z viedenských bible moralisée (fol. 1r, ÖNB 2554), kde Boh v kristomorfnej podobe s kružidlom v pravici usporadúva jednotlivé živly uprostred zemekruhu. Iluminácia je interpretovatená na základe starofrancúzskeho nápisu v hornej lište pravouhlého orámovania výjavu: ICI CRIE DEX CIEL ET TERRE SOLEIL ET LVNE ET TOZ ELEMENZ. Súhlasne s uvedeným výjavom sa v odbornej literatúre každá scéna, v ktorej Boh drží v ruke kružidlo (prípadne i váhy) oznauje za zobrazenie Stvoritea - Architekta sveta (Architectus mundi). Cieom tejto práce je preto poukáza na nesprávnos tohto všeobecného ikonografického zalenenia predovšetkým na skupine anglosaských iluminovaných rukopisov, v ktorých sa skúmaný motív objavuje súasne vo dvoch významových rovinách - protologickej (teda ako Stvorite sveta), ale i eschatologickej (spravodlivý Sudca). Z toho dovodu sa v práci zdorazuje, že je nevyhnutné v rámci tejto ikonografickej skupiny rozlišova medzi povodnou anglosaskou interpretáciou motívu a jeho neskoršou kontinentálnou podobou, v ktorej sa polarita Boha - Stvoritea a Boha - Sudcu s najväšou pravdepodobnosou redukuje na protologický motív, a teda bez...
|
host ::
RSS.