|
| |
|
|
Genetická a morfologická variabilita středoevropských buchanek rodu Acanthocyclops
Slouková, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Přikryl, Ivo (oponent)
Abstract This study aims to compare morphological and genetic diversity of Central European populations of Acanthocyclops vernalis-robustus species group. To asssess a genetic differentiation on a species level, 12S rRNA gene was used because of suitable evolution rate. Additional analysis of otherwise widely used CO I gene was not successful as the PCR amplification of this gene was successful only for some A .trajani populations, and it failed for the others. Genetic analysis of 12S rRNA validated the recent morphological redescription and establishment of three separate species: A. vernalis (Fischer, 1853) A. trajani and A. einslei (Mirabdullayev and Defaye, 2002; 2004). In general on 12S rRNA, the intraspecific variation was negligible in comparison to interspecific one. All of four analyzed populations of A. einslei shared one haplotype, as well as 12 from 14 populations of A. trajani did. The highest intra-specific variability was recorded in 5 populations of A. vernalis (0.5 - 5.6 %). Morphological determination and morphometrics of all analyzed individuals has been performed without using so called micro-characters, on which the description of A. einslei and A. trajani (Mirabdullayev & Defaye 2002, 2004) mainly relies on. From my morphometric analyses, the shape and armature of distal endopodal...
|
|
|
Vlastnosti rekultivovaných povodí a jejich vliv na chemismus odtékající vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Po skončení hydrické rekultivace z monitorovaného zdroje napouštění jsou uměle vytvořená jezera napájena vodou z vlastního povodí. Voda z vlastního povodí však není tak systematicky monitorována jako voda ze zdrojů pro zatápění a v nově vzniklém vodním útvaru. Práce se snaží shrnout poznatky o vývoji uměle vybudovaného povodí v těžební lokalitě a objasňuje rozdílnosti mezi jednotlivými povodími. Dále se práce zabývá vlastnostmi odtékající vody, která napájí Chabařovické jezero (Milada) vzniklé hydrickou rekultivací těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Zkoumaná povodí mají různou plochu, svažitost, vegetační kryt, se kterým je spjata distribuce látek. Tyto faktory značně ovlivňují vlastnosti vod v přítocích. Bylo zjištěno, že přítoky z vlastního povodí mají vysokou koncentraci rozpuštěných látek a dochází tak k nežádoucímu obohacování jezera. Zvlášť problematické jsou vysoké koncentrace síranů a dusičnanů, které ve všech přítocích, kromě jediného, překračují limity pro povrchové vody. Vysoké koncentrace látek se postupem času snižují. Jednotlivé přítoky se mezi sebou liší a hlavní faktor, který ovlivňuje vlastnosti vod je sklon, charakter koryta a podklad (navážka ornice).
|
|
|
Vlastnosti rekultivovaných povodí a jejich vliv na chemismus odtékající vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Po skončení hydrické rekultivace z monitorovaného zdroje napouštění jsou uměle vytvořená jezera napájena vodou z vlastního povodí. Voda z vlastního povodí však není tak systematicky monitorována jako voda ze zdrojů pro zatápění a v nově vzniklém vodním útvaru. Práce se snaží shrnout poznatky o vývoji uměle vybudovaného povodí v těžební lokalitě a objasňuje rozdílnosti mezi jednotlivými povodími. Dále se práce zabývá vlastnostmi odtékající vody, která napájí Chabařovické jezero (Milada) vzniklé hydrickou rekultivací těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Zkoumaná povodí mají různou plochu, svažitost, vegetační kryt, se kterým je spjata distribuce látek. Tyto faktory značně ovlivňují vlastnosti vod v přítocích. Bylo zjištěno, že přítoky z vlastního povodí mají vysokou koncentraci rozpuštěných látek a dochází tak k nežádoucímu obohacování jezera. Zvlášť problematické jsou vysoké koncentrace síranů a dusičnanů, které ve všech přítocích, kromě jediného, překračují limity pro povrchové vody. Vysoké koncentrace látek se postupem času snižují. Jednotlivé přítoky se mezi sebou liší a hlavní faktor, který ovlivňuje vlastnosti vod je sklon, charakter koryta a podklad (navážka ornice).
|
|
|
Vliv povrchové těžby uhlí na kvalitu povrchové vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak moc se liší tekoucí důlní voda od vody, která není ovlivněna povrchovou těžbou uhlí. Byla soustředěna a vyhodnocena literatura na toto téma a otázka byla též studována v samostatném projektu zabývajícím se povrchovými a důlními vodami Sokolovska. Bylo odebráno 17 vzorků tekoucích vod z toků různě zasažených těžbou uhlí, u nichž bylo stanoveno: pH, vodivost, acidita, alkalita, tvrdost a obsah dusičnanů, dusitanů, amonných iontů, fosforečnanů, železa, chloridů, vápníku a manganu. Tato data byla porovnána mezi skupinami vzorků s různým stupněm zasažení těžbou. Naměřené hodnoty byly porovnávány s dříve publikovanými hodnotami i z jiných lokalit (odborné články, diplomové práce, apod.).
|
|
| |
|
|
Genetická a morfologická variabilita středoevropských buchanek rodu Acanthocyclops
Slouková, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Přikryl, Ivo (oponent)
Abstract This study aims to compare morphological and genetic diversity of Central European populations of Acanthocyclops vernalis-robustus species group. To asssess a genetic differentiation on a species level, 12S rRNA gene was used because of suitable evolution rate. Additional analysis of otherwise widely used CO I gene was not successful as the PCR amplification of this gene was successful only for some A .trajani populations, and it failed for the others. Genetic analysis of 12S rRNA validated the recent morphological redescription and establishment of three separate species: A. vernalis (Fischer, 1853) A. trajani and A. einslei (Mirabdullayev and Defaye, 2002; 2004). In general on 12S rRNA, the intraspecific variation was negligible in comparison to interspecific one. All of four analyzed populations of A. einslei shared one haplotype, as well as 12 from 14 populations of A. trajani did. The highest intra-specific variability was recorded in 5 populations of A. vernalis (0.5 - 5.6 %). Morphological determination and morphometrics of all analyzed individuals has been performed without using so called micro-characters, on which the description of A. einslei and A. trajani (Mirabdullayev & Defaye 2002, 2004) mainly relies on. From my morphometric analyses, the shape and armature of distal endopodal...
|
|
| |
host ::
RSS.