|
|
Avantgardní umění ve sbírce Borise Gribanova a její význam v evropském i širším kulturním kontextu
Lukianov, Igor ; Alt, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Cílem výzkumu je představení soukromé sbírky ruského (sovětského/amerického) sběratele Borise Gribanova a analýza uměleckých děl ruské výtvarné avantgardy zastoupených v jeho sbírce. Představena bude historie sbírky i peripetie, kterými sběratel v průběhu let prošel ve své snaze o její záchranu. V rámci širších historických a politických souvislostí se práce věnuje osudu tvorby umělců ruských avantgardních výtvarných směrů a s jakými obtížemi se potýkali sběratelé, kteří se výtvarná díla ruské avantgardy snažili zachránit před zničením a zapomenutím. Na příkladu vybraných klíčových malířů z kolekce sběratele Gribanova, bude sledován historický a kulturní kontext sběratelství v Sovětskému svazu i následný osud obrazů v zahraničí. Práce se věnuje též situaci Gribanovem zachráněných děl na mezinárodním trhu s uměním a popularizaci ruské avantgardy v širším slova smyslu. Výzkum by mohl svým dílem přispět i k analýze současného trhu s uměním a přinést doplňující vklad pro další studia v oblasti moderní kultury, v souvislosti se sběratelstvím uměleckých děl. Metoda výzkumu spočívá ve studiu obrazových pramenů (obrazů) ve sbírce Borise Gribanova formou přímého fyzického kontaktu s díly, studiem písemných archivních materiálů z Gribanovy sbírky a studiem odpovídající odborné literatury. Využity jsou i...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera
Žitník, Filip ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Název práce: Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera Autor: Bc. Filip Žitník Katedra (ústav): Katedra obecné antropologie, FHS - UK Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. arch. Marie Pětová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera řeší otázku zda lze v rámci fundamentální ontologie M Heideggera hovořit o těle a tělesných pocitech a zda lze v tomto pojetí najít souvislost mezi tělesným pocitem a smyslem. První část práce ukazuje na základě výkladu světskosti jakožto existenciálního rysu bytí pobytu, že pobyt jakožto ,bytí ve světě' je nutně tělesný, jinak by se svět jakožto celek poukazů rozpadl. Druhá odkrývá nutnost pojímat tělesný pocit v souvislosti s rozpoložením pobytu jako fundamentální rys tohoto bytí a nikoliv pouze jako průvodní psychický fenomén. Takto je tělesný pocit prostřednictvím rozpoložení spolu-kostitutivním rysem původního fenoménu ,tu', který je temporální jednotou rysů rozpoložení, řeči a rozumění. Tímto způsobem může být tělesný pocit, pokud se k němu autenticky obrátíme jakožto k jistému rozpoložení, nositelem smyslu jako toho, do čeho se pobyt rozvrhuje. V závěru práce provedený výklad ilustruji a dokládám nástinem nejen...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.