Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Psychosociální podpora pro rodinu duševně nemocného
Šůstková, Jana ; Pěč, Ondřej (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
V bakalářské práci vycházím z následujících předpokladů. Rodina je důležitým faktorem v procesu uzdravení, a proto je dobré ji vhodně zapojit do péče o duševně nemocné. Ale i rodina potřebuje podporu, protože může být v krizi vlivem duševní nemoci jejího člena. Protože spektrum duševních nemocí je široké, rozhodla jsem se, že pro lepší pochopení problému toto spektrum zúžím a zaměřím se jen na schizofrenii. A to proto, že patří mezi nejčastější závažná duševní onemocnění a je jednoznačně diagnostikovatelná. V teoretické části své práce se budu věnovat rodině jako systému, jejím funkcím a také tomu, jak schizofrenie může tento systém narušit. Popíšu systém péče o duševně nemocné a dostupné formy podpory rodině. V praktické části povedu rozhovory se sociálními pracovníky v komunitních týmech a centrech pro duševně nemocné. Z rozhovorů posoudím, jakým způsobem podporují rodinu. Vyhodnotím, zda považují za důležité rodinu nejen zapojit do práce s klientem, ale také ji podpořit v jejích potřebách a obtížných situacích, které způsobuje duševní nemoc jejího člena. Klíčová slova: Schizofrenie, rodina, rodinný systém, podpora rodiny, systém péče o duševně nemocné, deinstitucionalizace, destigmatizace.
Porovnání ústavní a komunitní péče o lidi s psychotickým duševním onemocněním
Čechová, Sára ; Pěč, Ondřej (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl zjistit a porovnat pracovní náplň sociálních pracovníků v komunitních a nekomunitních službách pro lidi s psychotickým duševním onemocněním. Je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou pomocí odborné literatury charakterizovány psychotická duševní onemocnění, ústavní a komunitní péče a sociální pracovník, který pracuje s lidmi s psychotickým duševním onemocněním. Empirická část se věnuje výzkumu pracovní náplně sociálních pracovníků, kteří pracují v oblasti sociální práce s lidmi s duševním onemocněním, a to konkrétně v nestátní neziskové organizaci, v centru duševního zdraví, psychiatrické nemocnici a v domově se zvláštním režimem.
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků pracujících s lidmi s duševním onemocněním
Váňová, Lucie ; Pěč, Ondřej (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá syndromem vyhoření u sociálních pracovníků, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Teoretická část předkládá poznatky o syndromu vyhoření, jeho symptomech, rizikových faktorech, léčbě, obecné prevenci a o supervizi jako konkrétní prevenci syndromu vyhoření. Dále pojednává o syndromu vyhoření u sociálních pracovníků a o zátěžových faktorech práce s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část je zaměřena na kvantitativní výzkum, ve kterém je u respondentů pomocí dotazníkového šetření Shirom- Melamedovy škály vyhoření zjišťována míra výskytu syndromu vyhoření a pomocí doplňujících otázek potřebné údaje o respondentech. Praktická část obsahuje i doplňující kvalitativní část výzkumu. Hlavním cílem práce je zmapovat, zda se syndrom vyhoření u této skupiny sociálních pracovníků objevuje ve vetší míře než u lidí, kteří pracují v jiných oborech. Dílčí cíle mají ukázat, zda existuje statisticky signifikantní korelace mezi syndromem vyhoření a věkem, pohlavím, absencí supervizí, počtem klientů, spokojeností v pracovním kolektivu a délkou setrvání v aktuálním zaměstnání respondentů. Kvalitativní část výzkumu má za úkol zjistit největší zdroj stresu v zaměstnání sociálních pracovníků.
Splitting and Dissociation in Schizophrenia
Pěč, Ondřej ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Pojem štěpení je definován jako proces, při kterém se tvoří agregované soubory psychických elementů, které není možné vzájemně propojit pro neslučitelnou psychickou zkušenost. Soubory pak vytvářejí mnohočetná dělení uvnitř psychického aparátu. Současné poznatky ukazují, že psychické štěpení u schizofrenie se pravděpodobně specificky projevuje na neurální úrovni jako narušení organizace v neurální komunikaci. Narušená neurální komunikace je zřejmě podkladem deficitů v oblasti psychického zpracování, které popisuje řada neurovědních konceptů jako jsou například teorie narušené konektivity, souběžných výbojů a dynamické komplexity. V této souvislosti je cílem teoretické části disertační práce popsat hlavní neurovědní teorie, které komplementárně odrážejí vzájemně propojené procesy mezi psychickou a mozkovou činností, které jsou základem poruch mentální integrace a které pravděpodobně představují neurální reprezentace štěpení u schizofrenie. Účelem první části empirického výzkumu bylo ozřejmit vztahy mezi psychologickým procesem štěpení a narušenými kognitivními a afektivními funkcemi u schizofrenie. Jako kontrolní skupina byl použit vzorek pacientů s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metody: V rámci klinické studie jsme vyšetřovali 30 pacientů se schizofrenií a 35 pacientů s HPO. Symptomy štěpení...
Splitting and Dissociation in Schizophrenia
Pěč, Ondřej ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Pojem štěpení je definován jako proces, při kterém se tvoří agregované soubory psychických elementů, které není možné vzájemně propojit pro neslučitelnou psychickou zkušenost. Soubory pak vytvářejí mnohočetná dělení uvnitř psychického aparátu. Současné poznatky ukazují, že psychické štěpení u schizofrenie se pravděpodobně specificky projevuje na neurální úrovni jako narušení organizace v neurální komunikaci. Narušená neurální komunikace je zřejmě podkladem deficitů v oblasti psychického zpracování, které popisuje řada neurovědních konceptů jako jsou například teorie narušené konektivity, souběžných výbojů a dynamické komplexity. V této souvislosti je cílem teoretické části disertační práce popsat hlavní neurovědní teorie, které komplementárně odrážejí vzájemně propojené procesy mezi psychickou a mozkovou činností, které jsou základem poruch mentální integrace a které pravděpodobně představují neurální reprezentace štěpení u schizofrenie. Účelem první části empirického výzkumu bylo ozřejmit vztahy mezi psychologickým procesem štěpení a narušenými kognitivními a afektivními funkcemi u schizofrenie. Jako kontrolní skupina byl použit vzorek pacientů s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metody: V rámci klinické studie jsme vyšetřovali 30 pacientů se schizofrenií a 35 pacientů s HPO. Symptomy štěpení...
Integrovaná denní péče v psychiatrii jako alternativa klasické hospitalizace
Howardová, Andrea ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Bašný, Zdeněk (oponent) ; Pěč, Ondřej (oponent)
Studie podpořila předpoklad, že integrovaná denní péče může být stejně účinná jako klasická hospitalizace z hlediska psychopatologie a subjektivní spokojenosti se životem pro celou pětinu akutních psychiatrických pacientů. Nebyla prokázána větší spokojenost s léčbou pacientů v integrované denní péči. Denní psychiatrická péče byla vhodná pro pětinu ze všech psychiatrických pacientů přicházejících k léčbě na PK. Z důvodu nedostatku alternativ ke klasické hospitalizaci v ČR se jeví integrovaná denní péče jako jedna z vhodných možností

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.