|
|
Maternální efekt na velikost těla u gekona Paroedura picta
Píchová, Veronika ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vrtílek, Milan (oponent)
Maternální efekt je fenotypový proces, při kterém matka ovlivňuje své potomky prostřednictvím svého fenotypu, svým chováním a také skrze vlivy prostředí, které na ní působí. Tento negenetický efekt může mít celou řadu projevů. Jedním ze způsobů, jak mohou matky vejcorodých obratlovců ovlivňovat své potomky, je prostřednictvím velikosti svých vajec. Tato diplomová práce má proto za cíl zjistit, zda a jakým způsobem mohou samice gekona Paroedura picta ovlivnit růst a konečnou velikost těla svých potomků. Samice tohoto druhu se mohou rozmnožovat již v brzkém věku a během svého života zvětšují velikost vajec, která kladou. Zabývala jsem se proto tím, zda tento rozdíl v alokované energii do vajec bude mít vliv na velikost vylíhlých mláďat a následně na jejich růst a konečnou velikost těla. Z mé diplomové práce vyplývá, že s velikostí těla samice se zvětšuje hmotnost kladených vajec, přičemž z větších vajec se líhnou větší mláďata. Menší mláďata z menších vajec však rostou v porovnání s většími mláďaty rychleji a uplatňuje se u nich takzvaný kompenzační růst. Na konečnou velikost těla má vliv pouze pohlaví jedince, který ale není patrný při vylíhnutí. Maternální efekt se tak u tohoto gekona uplatňuje pouze u snesených vajec a u právě vylíhlých mláďat, později v ontogenezi již růst ani velikost těla...
|
|
|
Reflexe pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem odborníků
Pichová, Veronika ; Urban, David (vedoucí práce) ; Poláčková, Iva (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá pěstounskou péčí na přechodnou dobou a reflexí její současné podoby v praxi odborníky pracujícími v rámci náhradní rodinné péče. Sestává se z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá zasazením pěstounské péče na přechodnou dobu v legislativním rámci České republiky, jejími specifiky v rámci náhradní rodinné péče a procesem její realizace. V další kapitolách teoretické části jsou popsána psychologická východiska péče o ohrožené děti, zejména potřeby dětí, na něž tento institut odpovídá. Navazujícím tématem jsou aspekty soužití s pěstouny a formy možné pomoci dětem v rámci pěstounské péče na přechodnou dobu. Praktická část se věnuje reflexi současné podoby pěstounské péče na přechodnou dobu očima odborníků působících v oblasti poskytování náhradní rodinné péče. Pro potřeby práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu provedeného prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů. Cílem výzkumu bylo identifikovat pozitiva a negativa praktického uplatňování pěstounské péče na přechodnou dobu.
|
|
|
Energetické náklady autotomie a regenerace ocasu u plazů
Píchová, Veronika ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Většina druhů plazů má schopnost dobrovolného odvržení ocasu neboli autotomie s následnou regenerací ocasu, která funguje jako anti-predační mechanismus. Ačkoli se zjevně jedná o úspěšnou evoluční adaptaci, jedinec s autotomizovaným ocasem je často negativně ovlivněn zvýšenou pravděpodobností predace, snížením lokomoční schopnosti, sníženou imunitou nebo například změnou jeho sociálního statusu. V neposlední řadě může ztráta ocasu a následná regenerace významně ovlivnit energetiku jedince, a to ať již přímo díky ztrátě tukových zásob, které jsou většinou umístěné právě v ocasu nebo díky tomu, že následná regenerace ztracených tkání je energeticky náročná a často vyžaduje přesměrování alokace energie na úkor jiných procesů. Autotomie a regenerace ocasu, tak může ovlivnit důležité vlastnosti nebo fyziologické procesy jako je tělesný růst či celková velikost těla, reprodukční schopnost nebo intenzita metabolismu. Právě vliv autotomie na poslední zmíněné aspekty života jedince je v posledních letech předmětem mnoha výzkumů, které dochází k rozporuplným závěrům. Cílem této práce je stručně shrnout informace o mechanismu kaudální autotomie a regenerace a dále shrnout současné poznatky o energetických nákladech spojených s autotomií a regenerací ocasu.
|
|
| |
host ::
RSS.