Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Soudobá kritika juristokracie
Píša, Radek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
(Soudobá kritika juristokracie) Práce se zabývá komparativním srovnáním soudnictví ve Spojených státech, Izraeli a České republice. Dospívá přitom k závěru, že ve všech třech zemích dochází k širší substantivní krizi politiky, která soudnictví nezdravým způsobem posiluje. Soudnictví v těchto zemích si navíc není plnohodnotně shopné s těmito výzvami poradit, protože soudy se nemohou vymanit ze společenské reality. Země byly přitom vybrány tak, aby byly co nejvíce rozdílné, což by mělo vést k relevantnímu výzkumnému výsledku. Přes tuto empirickou linii je nicméně hlavní linií práce normativně filozofická myšlenka o potřebě hledět na potenciální nové formy vlády optimisticky, přestože při zhroucení stávající formy vlády existuje riziko vzniku autoritářského režimu. To nejhorší, co však můžeme dělat, je kopat plechovku současnosti po cestě stále dál a dál. Tak se jednak nikam neposuneme, ale především se zvyšuje riziko nedemokratického režimu. Tato pozice totiž posiluje nebezpečné tendence bránit "svobody" před demokracií, nebo "demokracii" před svobodami. Pokud jde o obsah práce, v první části navážu nas stručně naznačenou myšlenku problematické delegace moci na soudy a pokusím se vysvětlit vztahy či naopak nepřátelství mezi základními školami právní teorie, které vysvětlují roli soudů. Politicky...
Suverenita parlamentu : podstata, vývoj a důsledky pro soudní přezkum normotvorby
Píša, Radek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce se týká právního pojmu suverenita Parlamentu, podle A.. V. Diceyho základního kamene britské ústavy. Tento model byl ovšem napadán z normativního i deskriptivního hlediska. Pokud jde o normativní pohled, pojem neomezené suverenity je logicky rozporný. Co se týče deskriptivního pohledu, soudy jednoduše nepřijímají parlamentní suverenitu bez dalšího, i když tak někdy tvrdí. Vztah mezi Parlamentem a soudy je rozhodně složitější, než tvrdil Dicey. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k popularitě tématu mezi britskými ústavními právníky je úplná analýza na vymezeném prostoru nemožná. Tato práce si tak klade za cíl představit ty nejzákladnější spory, které suverenita Parlamentu vyvolala s ohledem na postavení soudů vůči Parlamentu a na jejich možnost přezkoumávat jeho akty. Ve své podstatě je tak cílem definovat poměr mezi soudy a Parlamentem v současné britské ústavě. První kapitola se týká ústavních konvencí, které tvoří základ pro některé základní kameny ostrovní ústavy. Zastává názor, že mezi konvencemi a právem neexistuje jasná hranice. Druhá kapitola se zaměřuje na obecný pojem suverenity a na diceyánskou klasickou teorii parlamentní suverenity. Také stručně vysvětluje její vztah ke skotskému právu. Třetí kapitola analyzuje základní spor o povaze parlamentní suverenity mezi...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.