|
|
Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny
Obeidová, Dina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Práce Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny se zaměřuje na způsoby konstruování obrazu "Západu" u vybrané libanonské rodiny, především u těch jejích členů, kteří nemají se "Západem" žádnou vlastní bezprostřední zkušenost a své představy si tak vytvářejí především na základě informací, získaných od těch, kteří na "Západě" žijí. Díky tomu, že se členové rodiny denně setkávají, vytvářejí a udržují vazby, které znovu ustavují pocit přináležení k jakémusi "my" tj. k sociální skupině, která sdílí společnou historii, která je propojena příbuzenskými a citovými vazbami, která sdílí určité představy a společnou identitu. Výzkum probíhal ve městě Qalamoun v severním Libanonu. Vzhledem k tomu, že šlo především o každodenní soužití se zkoumanou rodinou, hlavní metodou výzkumu bylo zúčastněné pozorování, které umožňuje, aby byl výzkumník v bezprostředním kontaktu se skutečností. Nevýhoda této kvalitativní metody spočívá v tom, že takovou analýzu lze jen stěží zobecňovat na širší společnost. Při výzkumu se jako určující ukázala role rodinných vazeb a náboženství, které představují prvotní identifikaci a zařazení člověka. Klíčová slova: Libanon, orientalismus, reflexivita, "západní" kultura
|
|
|
Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny
Obeidová, Dina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Práce Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny se zaměřuje na způsoby konstruování obrazu "Západu" u vybrané libanonské rodiny, především u těch jejích členů, kteří nemají se "Západem" žádnou vlastní bezprostřední zkušenost a své představy si tak vytvářejí především na základě informací, získaných od těch, kteří na "Západě" žijí. Díky tomu, že se členové rodiny denně setkávají, vytvářejí a udržují vazby, které znovu ustavují pocit přináležení k jakémusi "my" tj. k sociální skupině, která sdílí společnou historii, která je propojena příbuzenskými a citovými vazbami, která sdílí určité představy a společnou identitu. Výzkum probíhal ve městě Qalamoun v severním Libanonu. Vzhledem k tomu, že šlo především o každodenní soužití se zkoumanou rodinou, hlavní metodou výzkumu bylo zúčastněné pozorování, které umožňuje, aby byl výzkumník v bezprostředním kontaktu se skutečností. Nevýhoda této kvalitativní metody spočívá v tom, že takovou analýzu lze jen stěží zobecňovat na širší společnost. Při výzkumu se jako určující ukázala role rodinných vazeb a náboženství, které představují prvotní identifikaci a zařazení člověka. Klíčová slova: Libanon, orientalismus, reflexivita, "západní" kultura
|
|
| |
host ::
RSS.