Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přesná měření střídavých proudů
Nováková Zachovalová, Věra ; Vrabček,, Peter (oponent) ; Draxler,, Karel (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Oblast přesného měření střídavých proudů je v posledních letech silně se rozvíjející problematikou zejména z důvodu velkého rozvoje metrologie elektrického výkonu, který souvisí s prosazováním většího šetření elektrické energie. Z toho důvodu jsou kladeny požadavky na přesnější měření elektrické energie a výkonu a také kvality elektrické energie. Dochází ke zvětšování měřeného rozsahu a k rozšiřování požadovaných frekvenčních bodů i nad tzv. výkonové frekvence (50 Hz až 400 Hz) až do 100 kHz. Je snaha vyvíjet měřicí převodníky proud – napětí s normalizovaným napěťovým výstupem (0,5 V až 1 V) pro jejich univerzální začleňování do měřicích systémů. Z poměrně široké problematiky tohoto aktuálního tématu se disertační práce zabývá vývojem vylepšených precizních klecových bočníků pro měření střídavých proudů v rozsahu 10 mA až 100 A, 10 Hz až 100 kHz. Hlavním cílem disertace je vytvoření teoretického modelu existujících klecových bočníků, s jehož využitím bude možné navrhnout novou, vylepšenou konstrukci klecových bočníků. V disertační práci byl vytvořen analytický model klecových bočníků ČMI založený na výpočtu přenosové impedance bočníků z kaskádní matice pasivního dvojbranu reprezentujícího bočník. Z přenosové impedance pak byla spočítána AC-DC diference a fázová chyba, co jsou u bočníků dva základní kalibrované parametry. Pro výpočet nejistot modelu byla použita metoda Monte Carlo. Z nutnosti ověřit platnost modelu se disertační práce také zabývá vhodnými měřicími metodami fázové chyby, AC-DC diference, a také výkonového a teplotního koeficientu. Tyto měřící metody byly poté použity pro kalibrace existujících bočníků, čímž byla zajištěna verifikace modelu. Práce je zakončena teoretickou optimalizací konstrukce existující sady bočníků ČMI a teoretickým návrhem konstrukce 20A, 50A a 100A bočníku, které vycházejí z výsledků citlivostní analýzy.
Měření malých stejnosměrných napětí
Obšilová, Lucie ; Nováková Zachovalová, Věra (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Práce se zabývá měřením malých stejnosměrných napětí s využitím tří měřicích metod. První část práce popisuje jednotlivé metody. Jedná se o potenciometrickou metodu, referenční krokovou metodu a přímou metodu. Práce také popisuje kvantový etalon stejnosměrného napětí založený na Josephsonově jevu, který se použil ke kalibraci nanovoltmetru a Zenerovy reference. Teoretická část práce se dále zabývá vyhodnocením klíčového porovnání dat. Hlavním cílem práce je porovnání metod pro měření malých stejnosměrných napětí. Praktická část práce se zabývá realizací měření všemi metodami ve spolupráci s Českým metrologickým institutem v Brně. Naměřené hodnoty jsou zpracovány, včetně vyhodnocení nejistot. Závěrečná část práce se zaměřuje na porovnání měřicích metod. Určí se referenční hodnota porovnání klíčových dat a stupeň ekvivalence měření každé metody. Další část porovnání zahrnovala grafické porovnání metod. Konec práce obsahuje zhodnocení dosažených výsledků.
Automatizace měření odchylek a stability generátorů
Čermák, Jan ; Nováková Zachovalová, Věra (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce na téma ,,Automatizace měření odchylek a stability generátorů‘‘ obsahuje popis metody měření rozdílu časových stupnic. Pomocí této metody se provádí výpočet parametrů oscilátoru, který je v této práci také popsán. Parametry oscilátoru se rozumí náběh a stabilita. Popsán je i postup při výpočtu nejistot a jejich prezentace ve výsledném kalibračním listu. Dále je v práci popsáno praktické měření s touto metodou v Českém metrologickém institutu v Brně. Měření parametrů oscilátorů pomocí metody měření rozdílu časových stupnic se provádělo automatizovaně pomocí výpočetní techniky. Tato práce se zabývá i tvorbou a vývojem nového software a tím i automatizací celé úlohy.
Automatizace měření Zenerových referencí
Bábek, Tomáš ; Nováková Zachovalová, Věra (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metrologií se specializací na stejnosměrné napětí. V úvodu práce jsou vysvětleny pojmy z oboru metrologie, přehled jednotek SI a vysvětlení pojmu etalonu a jeho druhů. Jsou zde popsány primární etalony stejnosměrného napětí na fyzikálních principech Zenerovy diody a Josephsonova jevu. Ve spolupráci s Metrologickým ústavem ČMI Brno je tato práce zaměřena na automatizaci měření Zenerových referencí (ZRS). Jejím cílem je zautomatizovat měření Zenerových referencí a jejich propojení s Josephsonovým napětím (JVS) pomocí skeneru. Pro toto je zapotřebí zjistit offsety, které můžou vzniknout na kanálech skeneru. Je tu vytvořen teoretický rozbor měření na skeneru a jejich nejistot. Cílem řešení je vypočet offsetů kanálů skeneru z každodenního automatického měření soustavy Zenerových referencí (ZRS). Pro měření byl použit program LabView a pro výpočet dat z naměřených hodnot program Matlab. Tato práce má časově ulehčit při měření referencí stejnosměrných napětí a změřit hodnoty etalonů stejnosměrného napětí a stanovit offsety kanálů na skeneru. V jejím závěru jsou shrnuty offsety naměřené na jednotlivých kanálech skeneru.
Přesná měření střídavých proudů
Nováková Zachovalová, Věra ; Vrabček,, Peter (oponent) ; Draxler,, Karel (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Oblast přesného měření střídavých proudů je v posledních letech silně se rozvíjející problematikou zejména z důvodu velkého rozvoje metrologie elektrického výkonu, který souvisí s prosazováním většího šetření elektrické energie. Z toho důvodu jsou kladeny požadavky na přesnější měření elektrické energie a výkonu a také kvality elektrické energie. Dochází ke zvětšování měřeného rozsahu a k rozšiřování požadovaných frekvenčních bodů i nad tzv. výkonové frekvence (50 Hz až 400 Hz) až do 100 kHz. Je snaha vyvíjet měřicí převodníky proud – napětí s normalizovaným napěťovým výstupem (0,5 V až 1 V) pro jejich univerzální začleňování do měřicích systémů. Z poměrně široké problematiky tohoto aktuálního tématu se disertační práce zabývá vývojem vylepšených precizních klecových bočníků pro měření střídavých proudů v rozsahu 10 mA až 100 A, 10 Hz až 100 kHz. Hlavním cílem disertace je vytvoření teoretického modelu existujících klecových bočníků, s jehož využitím bude možné navrhnout novou, vylepšenou konstrukci klecových bočníků. V disertační práci byl vytvořen analytický model klecových bočníků ČMI založený na výpočtu přenosové impedance bočníků z kaskádní matice pasivního dvojbranu reprezentujícího bočník. Z přenosové impedance pak byla spočítána AC-DC diference a fázová chyba, co jsou u bočníků dva základní kalibrované parametry. Pro výpočet nejistot modelu byla použita metoda Monte Carlo. Z nutnosti ověřit platnost modelu se disertační práce také zabývá vhodnými měřicími metodami fázové chyby, AC-DC diference, a také výkonového a teplotního koeficientu. Tyto měřící metody byly poté použity pro kalibrace existujících bočníků, čímž byla zajištěna verifikace modelu. Práce je zakončena teoretickou optimalizací konstrukce existující sady bočníků ČMI a teoretickým návrhem konstrukce 20A, 50A a 100A bočníku, které vycházejí z výsledků citlivostní analýzy.
Měření malých stejnosměrných napětí
Obšilová, Lucie ; Nováková Zachovalová, Věra (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Práce se zabývá měřením malých stejnosměrných napětí s využitím tří měřicích metod. První část práce popisuje jednotlivé metody. Jedná se o potenciometrickou metodu, referenční krokovou metodu a přímou metodu. Práce také popisuje kvantový etalon stejnosměrného napětí založený na Josephsonově jevu, který se použil ke kalibraci nanovoltmetru a Zenerovy reference. Teoretická část práce se dále zabývá vyhodnocením klíčového porovnání dat. Hlavním cílem práce je porovnání metod pro měření malých stejnosměrných napětí. Praktická část práce se zabývá realizací měření všemi metodami ve spolupráci s Českým metrologickým institutem v Brně. Naměřené hodnoty jsou zpracovány, včetně vyhodnocení nejistot. Závěrečná část práce se zaměřuje na porovnání měřicích metod. Určí se referenční hodnota porovnání klíčových dat a stupeň ekvivalence měření každé metody. Další část porovnání zahrnovala grafické porovnání metod. Konec práce obsahuje zhodnocení dosažených výsledků.
Automatizace měření Zenerových referencí
Bábek, Tomáš ; Nováková Zachovalová, Věra (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metrologií se specializací na stejnosměrné napětí. V úvodu práce jsou vysvětleny pojmy z oboru metrologie, přehled jednotek SI a vysvětlení pojmu etalonu a jeho druhů. Jsou zde popsány primární etalony stejnosměrného napětí na fyzikálních principech Zenerovy diody a Josephsonova jevu. Ve spolupráci s Metrologickým ústavem ČMI Brno je tato práce zaměřena na automatizaci měření Zenerových referencí (ZRS). Jejím cílem je zautomatizovat měření Zenerových referencí a jejich propojení s Josephsonovým napětím (JVS) pomocí skeneru. Pro toto je zapotřebí zjistit offsety, které můžou vzniknout na kanálech skeneru. Je tu vytvořen teoretický rozbor měření na skeneru a jejich nejistot. Cílem řešení je vypočet offsetů kanálů skeneru z každodenního automatického měření soustavy Zenerových referencí (ZRS). Pro měření byl použit program LabView a pro výpočet dat z naměřených hodnot program Matlab. Tato práce má časově ulehčit při měření referencí stejnosměrných napětí a změřit hodnoty etalonů stejnosměrného napětí a stanovit offsety kanálů na skeneru. V jejím závěru jsou shrnuty offsety naměřené na jednotlivých kanálech skeneru.
Automatizace měření odchylek a stability generátorů
Čermák, Jan ; Nováková Zachovalová, Věra (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce na téma ,,Automatizace měření odchylek a stability generátorů‘‘ obsahuje popis metody měření rozdílu časových stupnic. Pomocí této metody se provádí výpočet parametrů oscilátoru, který je v této práci také popsán. Parametry oscilátoru se rozumí náběh a stabilita. Popsán je i postup při výpočtu nejistot a jejich prezentace ve výsledném kalibračním listu. Dále je v práci popsáno praktické měření s touto metodou v Českém metrologickém institutu v Brně. Měření parametrů oscilátorů pomocí metody měření rozdílu časových stupnic se provádělo automatizovaně pomocí výpočetní techniky. Tato práce se zabývá i tvorbou a vývojem nového software a tím i automatizací celé úlohy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.