Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní způsobilost v občanském právu
Nechvátal, Tomáš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. 1 ZÁVĚR Tato diplomová práce se dotkla toliko některých, subjektivně zvolených aspektů široké problematiky právní způsobilosti v občanském právu. Nečiní si nároky na úplnost, svůj námět zcela jistě bezezbytku nevyčerpala, přesto je však s ohledem na zvolené téma neobyčejně rozsáhlá. Občanskoprávní způsobilost po celou dobu existence soukromého práva představuje jeden z jeho základních kamenů. Většina autorů pod právní způsobilostí v občanském právu chápe právní subjektivitu, způsobilost k právním úkonům a deliktní způsobilost, a to jednak fyzických, jednak právnických osob. Právní způsobilost je jako obecný právní pojem setrvale ve větší nebo menší míře předmětem zájmu právní vědy. Právní předpisy výslovnou definici právní způsobilosti neobsahují, počítají s ní však a staví na ní mnohé další instituty. Některým aspektům právní způsobilosti jsem se věnoval mnohem více než jiným. Tento přístup logicky vyplývá z jisté nevyváženosti právní způsobilosti a právního statusu vůbec. V rozsahu právní úpravy, právní praxi i přístupu vědy a teorie totiž panují značné rozdíly, a to jak mezi lidmi a právnickými osobami, tak v rámci právní způsobilosti těchto subjektů samotných, tedy mezi jejich právní subjektivitou, způsobilostí k právním úkonům a deliktní způsobilostí. Větší prostor...
Právní způsobilost v občanském právu
Nechvátal, Tomáš ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
PRÁVNÍ ZPŮSOBILOST V OBČANSKÉM PRÁVU ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE PRÁVNÍ ZPŮSOBILOST V OBČANSKÉM PRÁVU Diplomová práce se soustředí na právní způsobilost v občanském právu České republiky. Téma je velmi široké. Zahrnuje právní způsobilost fyzických a právnic- kých osob. V obou případech rozlišujeme způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost k právním úkonům a deliktní způsobilost. Člověk je základem a východiskem právního řádu. Každý má nepochybně prá- vo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost. Právní subjektivita člo- věka je jeho neomezené a nezcizitelné právo. To plyne nejen z českého občanské- ho zákoníku, ale také z Listiny základních práv a svobod a z mezinárodních dekla- rací i smluv, například ze Všeobecné deklarace lidských práv a z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Pouze duševně zdravé osoby, které dosáhly určitého věku, mají úplnou způso- bilost k právnímu jednání. Na rozdíl od právní subjektivity způsobilost člověka vlastním právním jednáním nabývat práva a povinnosti může být omezena. U ne- zletilých je tomu tak přímo ze zákona. V případě osob s dlouhodobou duševní po- ruchou se to může stát na základě rozhodnutí soudu. V současné době je okresní soud za určitých okolností dokonce oprávněn zcela zbavit člověka způsobilosti k právním úkonům. Podle návrhu...
Právní způsobilost v občanském právu
Nechvátal, Tomáš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. 1 ZÁVĚR Tato diplomová práce se dotkla toliko některých, subjektivně zvolených aspektů široké problematiky právní způsobilosti v občanském právu. Nečiní si nároky na úplnost, svůj námět zcela jistě bezezbytku nevyčerpala, přesto je však s ohledem na zvolené téma neobyčejně rozsáhlá. Občanskoprávní způsobilost po celou dobu existence soukromého práva představuje jeden z jeho základních kamenů. Většina autorů pod právní způsobilostí v občanském právu chápe právní subjektivitu, způsobilost k právním úkonům a deliktní způsobilost, a to jednak fyzických, jednak právnických osob. Právní způsobilost je jako obecný právní pojem setrvale ve větší nebo menší míře předmětem zájmu právní vědy. Právní předpisy výslovnou definici právní způsobilosti neobsahují, počítají s ní však a staví na ní mnohé další instituty. Některým aspektům právní způsobilosti jsem se věnoval mnohem více než jiným. Tento přístup logicky vyplývá z jisté nevyváženosti právní způsobilosti a právního statusu vůbec. V rozsahu právní úpravy, právní praxi i přístupu vědy a teorie totiž panují značné rozdíly, a to jak mezi lidmi a právnickými osobami, tak v rámci právní způsobilosti těchto subjektů samotných, tedy mezi jejich právní subjektivitou, způsobilostí k právním úkonům a deliktní způsobilostí. Větší prostor...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.