|
|
Změna klimatu jako globální bezpečnostní hrozba
Maňásková, Martina ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá aktuálním fenoménem environmentální bezpečnosti. Častější a intenzivnější bouře upozorňují na to, že klimatická změna má rozsáhlejší dopady než bylo v minulosti předpokládáno. Klimatická bezpečnost se stává nedílnou součástí mezinárodní agendy. V první kapitole je vymezena environmentální bezpečnost z teoretického hlediska a jsou ukázány přístupy k dané problematice. Zásadním je přístup kodaňské školy. Druhá kapitola se zabývá přístupem k environmentální bezpečnosti v minulém století a novými okolnostmi, které tento přístup v současné době mění. Třetí kapitola se zabývá činností aktérů, kteří sekuritizují téma klimatické změny, především OSN jako nejvýznamnější světové organizace v oblasti zajišťování a ochrany lidské bezpečnosti.
|
|
|
Political and security relations between France and Ivory Coast
Vadászová, Petra ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce rozebírá komplexnost a složitost vztahů Francie jako bývalé koloniální velmoci a Pobřeží Slonoviny, její bývalé kolonie, která současně představuje jejího strategického politického i ekonomického partnera. Teoretická část obsahuje analýzu různých přístupů teorií mezinárodních vztahů, prostřednictvím které se snaží vysvětlit charakter těchto vztahů. Následně teoreticky analyzuje i francouzskou africkou politiku z pozice francouzských prezidentů a hledá jejich společné rysy a charakteristiky. Praktická část aplikuje závěry z teoretické části a testuje pravdivost odvozených hypotéz na konkrétním případě vztahů Francie a Pobřeží Slonoviny v historickém průřezu vzájemných vztahů a interakcí v specifické nestabilní situaci v subsaharském regionu.
|
|
|
Moderní francouzská politika ve vztazích k zemím Mašrequ
Tichá, Veronika ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce ?Moderní francouzská politika ve vztazích k zemím Mašrequ? je analýza prostředků francouzské zahraniční a vnitřní politiky v aplikaci na tzv. arabskou politiku. Nejprve jsou zde nastíněny institucionální možnosti francouzské politiky v letech 1995-2005, v druhé části jsou analyzovány postoje Francie ke konkrétním problémům v oblasti jako jsou izraelsko-palestinský konflikt, otázka Libanonu a druhá válka v Iráku.
|
|
|
Francouzská kulturní diplomacie
Kočvara, Roman ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Holas, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl přiblížit tu část diplomacie, která je pro veřejnost nejvíce viditelná tj. oblast kulturní diplomacie, a to konkrétně francouzský model. Objasňuji v ní jeho současnou institucionální strukturu, financování, cíle, jež si francouzská kulturní diplomacie předsevzala, a prostředky, které pro jejich dosažení používá. Její podoba se mění velmi často, jelikož se jí každá nová vláda pokouší reformovat a přizpůsobit aktuálním prioritám. Z tohoto důvodu je součástí práce i popisování současných trendů institucionálního směřování. Na základě analýzy historických souvislostí a současné praxe se snažím poukázat na dlouhodobou tradici předního postavení francouzské kultury v Evropě. Odpovídám tím také na otázku, proč je právě francouzská kulturní diplomacie tak úspěšná i dnes.
|
|
|
Pozice Francie ve středomoří a v severní Africe
Lorková, Aneta ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit země Maghrebu a na základě historických souvislostí a současných událostí vyjasnit vazby a společné problémy mezi dvěma břehy Středozemního moře. Konkrétně se tak tato práce zabývá vztahy mezi Marokem, Alžírskem, Tuniskem, Mauretánií, Libyí, s jejich bývalou koloniální mocností, Francií. Přestože se Libye v mnohém od zemí Maghrebu odlišuje, nelze na ni v daném regionu nazírat izolovaně, a tak se jí i tato diplomová práce, se zdůrazněním daných rozdílů, zaobírá. Tato práce si rovněž klade za cíl definovat současnou zahraniční politiku Francie vůči jednotlivým zemím Magrebu a nastínit slabiny i silné stránky současné i budoucí spolupráce těchto zemí.
|
|
|
Geopolitický význam Turecka: perspektivy zahraniční politiky
Avdic, Adisa ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Nechvátal, Martin (oponent)
Za deset let vlády Strany spravedlnosti a rozvoje (Adalet ve Kalkinma Partisi - AKP) došlo k významné změně v turecké zahraniční politice. Tradiční koncepce, která prosazovala neutralitu a status quo, dala místo novému přístupu, který má za cíl využít veškerého potenciálu země (geografického, historického, kulturního i ekonomického). Tato nová koncepce zahraniční politiky je označována jako doktrína strategické hlubiny (Stratejik Derinlik podle stejnojmenné knihy tureckého ministra zahraničí Ahmeta Davutogla). Cílem této práce je zhodnotit novou koncepci turecké zahraniční politiky a následně na jejím základě analyzovat vztahy Turecka s vybranými státy. V práci jsou obsažena tato témata: charakter Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v kontextu politického vývoje; Davotoglova doktrina strategické hlubiny, která se promítá v reálné politice s důrazem na politiku nulových problémů se sousedy; fungování nové zahraniční politiky Turecka ve vztahu k prioritním zemím.
|
|
|
Arménsko-ruské vztahy po roce 1991:ekonomické a politické aspekty
Hakobyan, Mari ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Cílem práce je komplexní analýza stavu a perspektiv arménsko-ruských vztahů. Pro realizaci tohoto cíle byly vytýčeny následující úkoly: poznat zvláštnosti vývoje arménsko-ruských hospodářských a politických vztahů v postsovětském období, zjistit,jaké jsou parametry spolupráce mezi Moskvou a Jerevanem za stávající geopolitické situace v regionu jižního Kavkazu a Náhorního-Karabachu, a také se zabývat úlohou diaspor při upevňování strategického partnerství mezi Ruskem a Arménií.
|
|
|
Vznik československé armády a její význam pro samostatnost ČSR
Kawik, Vratislav ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji vzniku československé armády. Mým cílem je obsáhnout vznik, vývoj a význam československé armády v období do vytvoření Malé Dohody. Organizace armády probíhala za chodu a řídila se zejména potřebami bojového využití v konfliktech na hranicích. Kvůli zdržení části legií v Rusku chyběli armádě důstojníci a na velitelské pozice byli povoláni vojáci z Itálie a Francie. Když k tomu připočteme četné aktivity ministra zahraničí Beneše na Pařížské mírové konferenci, zjistíme, že se armáda ocitla pod silným mezinárodním tlakem, který zastiňoval Ministerstvo národní obrany. Tato situace se po zajištění hranic a po konci mírové konference urovnala.
|
|
|
Geopolitika Jižního Kavkazu
Zacpalová, Lucie ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Diplomová práce pojednává o geopolitické situaci Jižního Kavkazu ve vztahu k Evropě, se zaměřením na Evropskou unii. Specifické geopolitické podmínky Jižního Kavkazu vedly od vzniku samostatných států na jeho území k tzv. "nové velké hře" mocenských zájmů globálních aktérů. Vztah Evropské unie k Jižnímu Kavkazu se vyvíjel v průběhu času a na pozadí této "hry" je představován. Zlomovou událostí v mnoha směrech byl rusko-gruzínský konflikt ze srpna 2008, v němž Evropská unie sehrála jednu z nejvýznamnějších rolí. Vzhledem k omezenému charakteru předchozí spolupráce, byla tato "Pětidenní válka" silným signálem ke změně přístupu Evropské unie k oblasti. Cílem práce je analyzovat, do jaké míry se Evropská unie v nových geopolitických souvislostech Jižního Kavkazu dokázala zorientovat a tuto příležitost využít.
|
|
| |
host ::
RSS.