|
|
Discourse-pragmatic functions of "like" in spoken discourse
Raušová, Veronika ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Dontcheva-Navrátilová, Olga (oponent) ; Kozubíková Šandová, Jana (oponent)
Diskurzně-pragmatická užití slova like představují neobyčejně všestranný jazykový jev, který je typický pro neformální mluvený jazyk. V posledních třiceti letech bylo těmto užitím slova like věnováno velké množství studií, které like zkoumaly z různých aspektů (ať už se jednalo o popis jeho diskurzně-pragmatických funkcí, analýzy syntaktické distribuce, nebo historického vývoje). Zájem o toto zdánlivě nezajímavé slovo byl probuzen zejména díky značnému nárůstu v četnosti jeho užívání v projevu anglicky mluvících mluvčích a s tím spojené, až neodbytné všudypřítomnosti tohoto jevu. I přes to, že se nejedná o neprozkoumaný jev, má like dalším lingvistům stále co nabídnout. Příležitost k dalšímu zkoumání like se nabízí zejména díky přístupnosti nových, současných korpusových dat. Cílem této práce je prozkoumat a popsat změny, které se odehrály ve způsobech, jakým je like mluvčími používáno, mezi obdobími na počátku 90. let minulého století se situací v období let 2012- 2016. Tato studie se tedy dá popsat jako "krátkodobý, diachronní, korpusově-komparativní výzkum" (Leech et al. 2009: 28-29). Zároveň tato studie kombinuje kvantitativní přístupy typické pro korpusovou lingvistiku s kvalitativními postupy typickými pro studie zkoumající pragmatické jevy. Výzkum je založen na dvou korpusech mluvené...
|
|
|
Mathematical texts from the perspective ofdistributional phraseology
Steidlová, Lucie ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Dontcheva-Navrátilová, Olga (oponent) ; Gledhill, Christopher (oponent)
Práce se zaměřuje na distribuční frazeologii matematických vědeckých článků s cílem poskytnout frazeologický profil tohoto diskurzu prostřednictvím popisu jeho charakteristických stavebních prvků. Opírá se o induktivní korpusovou metodologii, která je v souladu s explorativním charakterem výzkumu. Konkrétně práce využívá metodologii, kterou uplatňují Gledhill (2000) a Groom (např. 2010, 2019). Tato metoda používá gramatická klíčová slova jako východiska pro kvalitativní analýzu konkordancí. Cílový diskurz reprezentuje korpus matematických vědeckých článků napříč třemi podobory, který byl navržen a sestaven pro účely této studie. Jako referenční korpus je použit korpus akademických článků z širší řady oborů. Klíčová slova slouží jako ukazatele potenciálně zajímavých frazeologických jednotek v matematických textech. Práce, která je ukotvena v teorii konstrukční gramatiky, poskytuje podrobný popis více než padesáti takových jednotek, tedy jednotlivých konstrukcí, ve kterých se klíčová slova vyskytují. Konstrukce jsou navíc propojeny do sítí, které představují jejich vzájemné vztahy. Prostřednictvím detailních popisů na straně jedné a těchto sítí na straně druhé zachycuje práce portrét diskurzu matematiky. Odhaluje čtyři hlavní funkce, které matematici v textech vykonávají, a souvislosti mezi nimi....
|
|
|
V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta
Dudek, Petr ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce nesoucí název V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta má za cíl prozkoumat Kantovu filosofii náboženství a odpovědět tak na otázku: V co smí rozumná bytost dle Immanuela Kanta doufat? Abychom dospěli k shora vytyčenému cíli, budeme se v první kapitole zaobírat Kantovou etikou povinnosti, abychom se tak alespoň pokusili nalézt odpověď na otázku: Jak má rozumná bytost žít, aby vůbec směla doufat? Jistý způsob života je totiž pro Kanta nezbytným předpokladem možnosti doufat. V kapitole druhé se zaměřujeme na Kantovu kritiku důkazů boží existence, která předchází Kantově zásadní nauce o postulátech čistého praktického rozumu. Počínaje kapitolou třetí začínáme chronologicky mapovat Kantovu filosofii náboženství. Vstupujeme tedy do Kantova předkritického období a pokoušíme se interpretovat Kantův dopis, v němž nacházíme první důležitá stanoviska našeho myslitele vůči křesťanství. Do Kantova kritického období vkračujeme společně s kapitolou čtvrtou, v níž rozpracováváme již zmíněnou nauku o postulátech čistého praktického rozumu. Poslední dvě kapitoly čerpají z Kantova pokritického spisu. V kapitole O lidské přirozenosti se blíže seznamujeme s Kantovým pojetím lidské přirozenosti, dále také srovnáváme, v čem se toto pojetí shoduje či snad různí s předcházejícími...
|
|
|
Richard Rorty and hermenutic tradition
Kováčik, Matej ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
Významný (post)analytický filozof Richard Rorty sa vo svojom hlavnom diele Filozofia a zrkadlo prírody dovoláva filozofického bádania, ktoré by mohlo spadať skôr pod označenie hermeneutika než epistemológia. Nakoľko je hermeneutika typickým označením významného prúdu kontinentálnej filozofie, toto volanie vyznieva nanajvýš prekvapivo. Táto práca skúma kritiku epistemológie Richarda Rortyho a hermeneutiku Hansa-Georga Gadamera so snahou zhodnotiť, nakoľko majú k sebe blízko. Vychádza pritom najmä z tematicky relevantných pasáží kníh Filozofia a zrkadlo prírody a Pravda a metóda. Dochádza k záveru, že hlavný rozdiel medzi nimi leží v ťažko vyriešiteľnej otázke dôležitosti pojmu pravdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela
Navrátilová, Olga ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje otázce vztahu jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela. Jejím motivem je snaha vyrovnat se s jednostrannou, ale v českých zemích rozšířenou liberální kritikou Hegelovy politické filosofie, která tohoto filosofa obviňuje z etatismu a potlačení svobody jednotlivce. Ve své první části stručně pojednává o řešení otázky vztahu státu a jednotlivce v politických filosofiích nejdůležitějších Hegelových novověkých předchůdců: Thomase Hobbese, Johna Locka, JeanaAJacquese Rousseaua a Immanuela Kanta. Druhá část nejprve seznamuje s hlavními rysy Hegelovy politické filosofie. Dále je krátce zmíněn vztah Hegelova učení o státě a jeho filosofie dějin. Hlavní část práce se zaměřuje na představení Základů filosofie práva s ohledem na pojednávanou otázku. Závěr se pokouší o shrnutí získaných poznatků a nastínění nedořešených otázek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stát a náboženství v Hegelově právní filosofii
Navrátilová, Olga ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat problematiku moderního sekulárního státu a jeho vztahu k náboženství v pozdní filosofii G. W. F. Hegela. Předtím než je pozornost zaměřena k tomuto mysliteli, jsou krátce představena pojetí vztahu státu a náboženství dvou Hegelových novověkých předchůdců, Thomase Hobbese a Johna Locka. Vůči těmto významným zástupcům dodnes vlivné smluvní teorie státu, kteří sdílejí obdobné empirické postoje, ale dospívají ke zcela odlišným pohledům na možnost náboženské tolerance a vztah církve a státu, nabízí Hegelova politická filosofie alternativu, neboť sice neopouští důraz na svobodu jednotlivce, ale ukazuje současně omezenost ryze individualistického východiska. Otázka vztahu státu a náboženství u tohoto myslitele, jíž je věnována hlavní část práce, je pojednána s ohledem na pojem svobody, jenž tvoří základ celé Hegelovy filosofie ducha. Je to právě tento pojem, který Hegelovi umožňuje ukázat vzájemnou provázanost i nutnost odlišení těchto dvou projevů ducha, totiž státu a náboženství, stejně jako vysvětlit napětí, které mezi nimi přetrvává. Toto napětí, jak uvádím v závěru, nemusí být chápáno pouze jako svobodu ohrožující, ale také jako svobodu podmiňující. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
The esthetical experience as a religious experience: Gadamer and Luther.
Taufer, Filip ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
H.-G. Gadamer prirovnáva skúsenosť umeleckého diela k hre, symbolu a slávnosti a v kontexte symbolu ďalej k náboženskému rituálu - Večeri Pánovej v poňatí Martina Luthera. Luther symbolické chápanie Kristovej prítomnosti vo Večeri Pánovej odmietal, a tak vyvstáva otázka, prečo Gadamer toto prirovnanie použil, v čom spočíva podobnosť jednotlivých skúseností a kde sú jej hranice. Táto práca sa snaží na otázku zodpovedať pomocou analýzy Gadamerovej filozofie umenia, Lutherovej sakramentologie a následného porovnania týchto problémov vo vybraných oblastiach. Dochádza k záverom, že podobnosť spočíva v štruktúre umeleckého diela a sviatosti. V oboch prípadoch sa nejedná o vzťah odkazovania, ale o sprítomňovanie významu v prvom prípade a Krista v druhom prípade. Rozdiely sa ukazujú za prvé v povahe sprítomňovaného - v umeleckom diele ide o duchovný význam, vo Večeri Pánovej podľa Luthera o skutočné, tj. zmyslové telo Krista. Za druhé význam umeleckého diela vzniká až s ním samým, kým obsah sviatosti je už vždy dopredu daný. Za tretie, v skúsenosti umeleckého diela je divácky subjekt jeho aktívnou súčasťou, kým v sviatosti prijíma dar.
|
|
|
V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta
Dudek, Petr ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce nesoucí název V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta má za cíl prozkoumat Kantovu filosofii náboženství a odpovědět tak na otázku: V co smí rozumná bytost dle Immanuela Kanta doufat? Abychom dospěli k shora vytyčenému cíli, budeme se v první kapitole zaobírat Kantovou etikou povinnosti, abychom se tak alespoň pokusili nalézt odpověď na otázku: Jak má rozumná bytost žít, aby vůbec směla doufat? Jistý způsob života je totiž pro Kanta nezbytným předpokladem možnosti doufat. V kapitole druhé se zaměřujeme na Kantovu kritiku důkazů boží existence, která předchází Kantově zásadní nauce o postulátech čistého praktického rozumu. Počínaje kapitolou třetí začínáme chronologicky mapovat Kantovu filosofii náboženství. Vstupujeme tedy do Kantova předkritického období a pokoušíme se interpretovat Kantův dopis, v němž nacházíme první důležitá stanoviska našeho myslitele vůči křesťanství. Do Kantova kritického období vkračujeme společně s kapitolou čtvrtou, v níž rozpracováváme již zmíněnou nauku o postulátech čistého praktického rozumu. Poslední dvě kapitoly čerpají z Kantova pokritického spisu. V kapitole O lidské přirozenosti se blíže seznamujeme s Kantovým pojetím lidské přirozenosti, dále také srovnáváme, v čem se toto pojetí shoduje či snad různí s předcházejícími...
|
|
|
Stát a náboženství v Hegelově právní filosofii
Navrátilová, Olga ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat problematiku moderního sekulárního státu a jeho vztahu k náboženství v pozdní filosofii G. W. F. Hegela. Předtím než je pozornost zaměřena k tomuto mysliteli, jsou krátce představena pojetí vztahu státu a náboženství dvou Hegelových novověkých předchůdců, Thomase Hobbese a Johna Locka. Vůči těmto významným zástupcům dodnes vlivné smluvní teorie státu, kteří sdílejí obdobné empirické postoje, ale dospívají ke zcela odlišným pohledům na možnost náboženské tolerance a vztah církve a státu, nabízí Hegelova politická filosofie alternativu, neboť sice neopouští důraz na svobodu jednotlivce, ale ukazuje současně omezenost ryze individualistického východiska. Otázka vztahu státu a náboženství u tohoto myslitele, jíž je věnována hlavní část práce, je pojednána s ohledem na pojem svobody, jenž tvoří základ celé Hegelovy filosofie ducha. Je to právě tento pojem, který Hegelovi umožňuje ukázat vzájemnou provázanost i nutnost odlišení těchto dvou projevů ducha, totiž státu a náboženství, stejně jako vysvětlit napětí, které mezi nimi přetrvává. Toto napětí, jak uvádím v závěru, nemusí být chápáno pouze jako svobodu ohrožující, ale také jako svobodu podmiňující. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.