|
|
Stanovení výkonnostních norem pro testování na překážkové dráze CISM
Škobrtal, Michal ; Přívětivý, Lubomír (vedoucí práce) ; Nagy, Ladislav (oponent)
Jméno a příjmení autora: Michal Škobrtal Název diplomové práce: Stanovení výkonnostních norem pro testování na překážkové dráze CISM Pracoviště: Katedra vojenské tělovýchovy Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Lubomír PŘÍVĚTIVÝ, CSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt Cíl práce: stanovit výkonnostní normy na přezkoušení z tělesné přípravy vojáků z povolání ozbrojených sil České republiky na překážkové dráze CISM. Metody: Použití standardizovaného testování a následného stanovení norem. Využití ekviintervalové stupnice, která je charakterizována stálou jednotkou měření. Díky této stupnici jsme následně použili k určení norem parametrické metody: aritmetický průměr, směrodatnou odchylku a medián. Výsledky: výsledkem této diplomové práce je stanovení výkonnostních norem pro vojáky z povolání ozbrojených sil České republiky na překážkové dráze CISM pro potřeby testování. Normy jsou stanoveny pro kategorie mužů, žen a pro potřeby profesního přezkoušení. Dále jsou normy stanoveny ve dvou variantách. V první variantě pro organizační celky výkonnostní skupiny A a B a v druhé pro organizační celky výkonnostní skupiny C. Dané kategorie a varianty jsou dále členěny podle ústroje, v které testovaná osoba test provádí a to: stejnokroj 95; stejnokroj vz. 95 s malou polní a se samopalem vz. 58; v zavedeném...
|
|
|
THE PROBLEM OF THE FIXITY OF TABLES: VIRGINIA WOOLF AS A NON-DUALIST AND PROCESS-ORIENTED THINKER
Krajíčková, Veronika ; Nagy, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato disertační práce zkoumá analogie mezi "osobní filozofií" Virginie Woolfové a procesuální filosofií Alfreda North Whiteheada, který sám o svém metafyzickém systému mluvil jako o "organické filosofii." Práce nemá za cíl dokázat přímý vliv Whiteheadova myšlení na dílo V. Woolfové, ale spíše poukázat na to, že tito současníci byli součástí stejného vědecko-společenského diskurzu a vymezovali se proti dlouho zakořeněným dualismům. Mezi tyto patří hlavně karteziánský dualismus těla a mysli, subjektu a objektu, živého a neživého, lidského a nelidského, a v neposlední řadě individuální a kolektivní identity. Woolfová se zajímala o filosofické poznání reality a hmotného světa a podobně jako procesuální filosofie odmítá pojem "věc", který nově definuje spíše jako shluk neustále se proměňujících procesů. Tyto procesy jsou navíc velmi úzce spojeny se subjekty, tedy vědomými pozorovateli, ve svém okolí. Woolfová dále odmítá představu neživé hmoty a ve svém díle naznačuje, že i zdánlivé inertní molekuly hmotného světa mohou mít nějakou elementární schopnost cítit či vnímat své okolí, což platí i o Whiteheadových "aktuálních událostech/entitách." Druhá část této disertace se věnuje odklonu od individuální identity ve prospěch kolektivní identity a komunity v pozdní tvorbě Woolfové. Toto pojetí kolektivní...
|
|
|
Francouzova milenka: román jako palimpsest
Nagy, Ladislav
Jak číst román? Jak interpretovat literární text? Jakou roli hraje při tomto výkladu "autorita" autora textu a jaká je svoboda náležící čtenáři? To jsou všechno neobyčejně komplikované otázky a účelem předkládané práce ani není podrobně je zkoumat. Přesto však mám-li zde určitým způsobem interpretovat literární text, nelze tyto znepokojivé otázky zcela odvrhnout. To by totiž potom znamenalo dvoj í: buď že předkládané čtení si činí nárok na to být jediným pravdivým, což je pretenze v kontextu současného myšlení jen stěží udržitelná, anebo by odvržení výše zmíněných otázek naopak implicitně vyjadřovalo názor, že na "správnosti", "oprávněnosti" či "adekvátnosti" interpretace zhola nezáleží, což je rovněž neudržitelné. Takový názor by totiž nikoli zpochybňoval, nýbrž přímo eliminoval samotné základy literární vědy. Předložený výklad textu by pak byl "zrůdou", hybridem ležícím ne snad na hranici literárního diskursu, nýbrž zcela mimo něj a interpretace samotná by zanikala v disonanci hlasů. Zcela by totiž postrádala místo, z něhož může být promluva vedena, přičemž toto místo, jakkoli jej lze zpochybňovat a jakkoli ono samo se v průběhu výkladu vždy zpochybní, musí být nutně situováno uvnitř literárního diskursu.
|
|
|
Kánon anglofonních literatur v českém kontextu
Onufer, Petr ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Hilský, Martin (oponent) ; Nagy, Ladislav (oponent)
Přítomná práce pojednává o tom, jakým způsobem se utváří kánon anglofonních literatur v českém kontextu. Vychází přitom z konceptu trojjediné literatury, v jehož rámci pro poezii a prózu platí stejné zákonitosti jako pro literární kritiku: ta není vnímána jako služebné psaní, nýbrž jako svébytný literární druh, který zasluhuje stejnou pozornost jako tzv. "tvůrčí literatura". Na budování literárního kánonu se ovšem po svém podílejí všechny tři literární druhy. Proces utváření kánonu přitom probíhá zcela jinak a s jinými výsledky v původním, tj. anglofonním prostředí a v českém kontextu - a odlišné jsou i vzniknuvší kánony: kupříkladu soudobý český kánon americké prózy se znatelně liší od soudobého amerického kánonu americké prózy; totéž platí o poezii či o kritice apod. Definitivní závěry komplikuje bytostně nestálá, proměnlivá povaha kánonu (či spíše kánonů); proces jejich utváření je z definice neukončený a neukončitelný. Kánony není na místě vnímat jako cíl, v němž by se naplňovalo myšlení o literatuře, nýbrž jako vodítko, pomocný nástroj, který naopak podněcuje k dalšímu studiu a neustále vyzývá k zpochybňování a revizi sebe sama. Přes tento svůj základní - jednoduchý - účel je kánon nesmírně složitým a rozporuplným pojmem. Této komplexnosti významů a implikací se věnuji v úvodu práce. Sama...
|
|
|
The Country House Revisited: Variations on a Theme from Forster to Hollinghurst
Topolovská, Tereza ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Nagy, Ladislav (oponent)
Disertační práce zkoumá tematiku anglického venkovského sídla ve vybraných dílech autorů 20. a 21. století, jmenovitě E.M. Forster, Evelyn Waugh, Iris Murdoch, Alan Hollinghurst a Sarah Waters. Šíře a rozmanitost literárních ztvárnění odráží rozrůznění fyzické podoby venkovského sídla a umožňuje jak zahrnutí jeho menších variant, tak i pozůstatků vznosných paláců stojících na pokraji zničení. Venkovské sídlo je nahlíženo v širším společenském a kulturním kontextu, včetně soudobého vývoje architektury. Vzhledem k výjimečným evokačním a integračním vlastnostem, které filozofové Martin Heidegger a Gaston Bachelard připisují prostoru domu obecně, umožňuje koncept venkovského sídla pojmout značně široké spektrum témat. Jeho jedinečná soustřeďující povaha se odráží ve vysoké míře intertextuality zastoupené v jednotlivých dílech a zároveň umožňuje úspěšné zapojení různých časových zvláštností, které často vymezují venkovské sídlo vně běžného toku času. Interpretace venkovského sídla v rámci soudobé prózy, architektury a poetiky prostoru mu umožňuje akcentovat různé podoby bydlení. Následkem toho mohou být literární ztvárnění současně chápána jako předobrazy i odrazy soudobé praxe bydlení. Klíčová slova: venkovské sídlo v próze, venkovské sídlo, poetika prostoru, bydlení, literatura a architektura,...
|
|
|
Stanovení výkonnostních norem pro testování na překážkové dráze CISM
Škobrtal, Michal ; Přívětivý, Lubomír (vedoucí práce) ; Nagy, Ladislav (oponent)
Jméno a příjmení autora: Michal Škobrtal Název diplomové práce: Stanovení výkonnostních norem pro testování na překážkové dráze CISM Pracoviště: Katedra vojenské tělovýchovy Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Lubomír PŘÍVĚTIVÝ, CSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt Cíl práce: stanovit výkonnostní normy na přezkoušení z tělesné přípravy vojáků z povolání ozbrojených sil České republiky na překážkové dráze CISM. Metody: Použití standardizovaného testování a následného stanovení norem. Využití ekviintervalové stupnice, která je charakterizována stálou jednotkou měření. Díky této stupnici jsme následně použili k určení norem parametrické metody: aritmetický průměr, směrodatnou odchylku a medián. Výsledky: výsledkem této diplomové práce je stanovení výkonnostních norem pro vojáky z povolání ozbrojených sil České republiky na překážkové dráze CISM pro potřeby testování. Normy jsou stanoveny pro kategorie mužů, žen a pro potřeby profesního přezkoušení. Dále jsou normy stanoveny ve dvou variantách. V první variantě pro organizační celky výkonnostní skupiny A a B a v druhé pro organizační celky výkonnostní skupiny C. Dané kategorie a varianty jsou dále členěny podle ústroje, v které testovaná osoba test provádí a to: stejnokroj 95; stejnokroj vz. 95 s malou polní a se samopalem vz. 58; v zavedeném...
|
|
|
Historie v anglickém románu posledních desetiletí
Nagy, Ladislav ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Hilský, Martin (oponent) ; Potočňáková, Magdaléna (oponent)
Práce se zaměřuje na oblast britské prózy několika posledních desetiletí, z níž vybírá díla, která určitým způsobem reflektují proměňující se chápání historie a vztahu mezi historií a fiktivním literárním dílem. Tuto reflexi práce zkoumá v několika tematických okruzích. Jsou jimi: vztah k viktoriánské epoše, město, venkov, archiv (reflexe vztahu románového vyprávění a historických pramenů - metatextualita) a dějiny jako "palimpsest", tj soubor několika textových rovin, které se různě prolínají. Proměny vztahu k minulosti vedoucí k problematizaci striktního rozlišení historické literatury a literární fikce jsou sledovány na příkladech převážně z prózy posledních třiceti let. Jedinou výjimkou tvoří Francouzova milenka Johna Fowlese, kterou autor vnímá jako dílo zásadního významu pro přehodnocení vztahu k historii. Dále se práce věnuje dílům autorů, jako jsou Iain Sinclair, Peter Ackroyd, Alan Moore (téma Londýna), Michel Faber (viktoriáni), Graham Swift, Bruce Chatwin a Adam Thorpe (venkov) Salman Rushdie, Zadie Smithová (román a dějiny), A. S. Byattová nebo Julian Barnes (archiv, literární dědictví). ) Pro autory historické prózy jsou dějiny především obrovským zdrojem příběhů. Tyto příběhy jsou znovu a znovu vyprávěny, jsou objevovány a upravovány k novým účelům. Práce ukazuje, že vedle jejich...
|
|
|
Francouzova milenka: román jako palimpsest
Nagy, Ladislav
Jak číst román? Jak interpretovat literární text? Jakou roli hraje při tomto výkladu "autorita" autora textu a jaká je svoboda náležící čtenáři? To jsou všechno neobyčejně komplikované otázky a účelem předkládané práce ani není podrobně je zkoumat. Přesto však mám-li zde určitým způsobem interpretovat literární text, nelze tyto znepokojivé otázky zcela odvrhnout. To by totiž potom znamenalo dvoj í: buď že předkládané čtení si činí nárok na to být jediným pravdivým, což je pretenze v kontextu současného myšlení jen stěží udržitelná, anebo by odvržení výše zmíněných otázek naopak implicitně vyjadřovalo názor, že na "správnosti", "oprávněnosti" či "adekvátnosti" interpretace zhola nezáleží, což je rovněž neudržitelné. Takový názor by totiž nikoli zpochybňoval, nýbrž přímo eliminoval samotné základy literární vědy. Předložený výklad textu by pak byl "zrůdou", hybridem ležícím ne snad na hranici literárního diskursu, nýbrž zcela mimo něj a interpretace samotná by zanikala v disonanci hlasů. Zcela by totiž postrádala místo, z něhož může být promluva vedena, přičemž toto místo, jakkoli jej lze zpochybňovat a jakkoli ono samo se v průběhu výkladu vždy zpochybní, musí být nutně situováno uvnitř literárního diskursu.
|
host ::
RSS.