|
|
Studium biosyntézy lipidů při hypoxii pomocí chromatografie a hmotnostní spektrometrie
Mušutová, Martina ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent)
4 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá studium biosyntézy lipidů při hypoxii pomocí chromatografie a hmotnostní spektrometrie. První část práce vysvětluje teoretický základ provedeného výzkumu, který je zakotven ve studiu obstrukční spánkové apnoe a její souvislosti s diabetes mellitus 2. typu. Je předložena teorie, že hypoxie vede ke zvýšení biosyntézy mastných kyselin, a to prostřednictvím reverzní dráhy citrátového cyklu. Studium této reverzní dráhy bylo provedeno pomocí kultivovaných buněk, ke kterým byl přidán značený [5-13 C] glutamin, jehož inkorporace mastných kyselin byla sledována pomocí GC-MS. Z buněčných vzorků byly extrahovány lipidy, z kterých byla pomocí tenkovrstvé chromatografie izolována frakce triacylglycerolů. Dále byla provedena transesterifikace na methylestery masných kyselin (FAME). Ze získaných dat byl zjištěn nárůst FAME 16:0 o 91 % a FAME 16:1 o 102 % při hypoxických podmínkách oproti podmínkám kontrolním. Dále bylo zjištěno, že při hypoxii je ve vzorku o 5,9 % více [13 C1] FAME 16:0, o 12 % více [13 C1] FAME 16:1 a o téměř 3 % více [13 C2] FAME 16:1 oproti kontrolním vzorkům. Klíčová slova Biosyntéza lipidů, diabetes mellitus 2. typu, FAME, GC-MS, hypoxie, obstrukční spánková apnoe, 3T3-L1 preadipocyty, [5-13 C] glutamin.
|
|
|
Studium biosyntézy lipidů při hypoxii pomocí chromatografie a hmotnostní spektrometrie
Mušutová, Martina ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent)
4 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá studium biosyntézy lipidů při hypoxii pomocí chromatografie a hmotnostní spektrometrie. První část práce vysvětluje teoretický základ provedeného výzkumu, který je zakotven ve studiu obstrukční spánkové apnoe a její souvislosti s diabetes mellitus 2. typu. Je předložena teorie, že hypoxie vede ke zvýšení biosyntézy mastných kyselin, a to prostřednictvím reverzní dráhy citrátového cyklu. Studium této reverzní dráhy bylo provedeno pomocí kultivovaných buněk, ke kterým byl přidán značený [5-13 C] glutamin, jehož inkorporace mastných kyselin byla sledována pomocí GC-MS. Z buněčných vzorků byly extrahovány lipidy, z kterých byla pomocí tenkovrstvé chromatografie izolována frakce triacylglycerolů. Dále byla provedena transesterifikace na methylestery masných kyselin (FAME). Ze získaných dat byl zjištěn nárůst FAME 16:0 o 91 % a FAME 16:1 o 102 % při hypoxických podmínkách oproti podmínkám kontrolním. Dále bylo zjištěno, že při hypoxii je ve vzorku o 5,9 % více [13 C1] FAME 16:0, o 12 % více [13 C1] FAME 16:1 a o téměř 3 % více [13 C2] FAME 16:1 oproti kontrolním vzorkům. Klíčová slova Biosyntéza lipidů, diabetes mellitus 2. typu, FAME, GC-MS, hypoxie, obstrukční spánková apnoe, 3T3-L1 preadipocyty, [5-13 C] glutamin.
|
|
|
Stanovení olova technikou sekvenční injekční analýzy se spektrometrickou detekcí
Mušutová, Martina ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stanovení olova v modelových vodných roztocích pomocí komplexační reakce 4-(2-pyridylazo)-resorcinolu s olovnatým kationtem v prostředí 2-amino-2-hydroxymethyl-propan-1,3-diol hydrochloridového pufru (TRIS pufr). Pro zjištění základních charakteristik stanovení byla zvolena UV/VIS molekulová spektrometrie jako detekční technika ve statickém uspořádání. Následně byla takto technika stanovení aplikována do průtokového módu sekvenční injekční analýzy. Po zjištění optimálních pracovních podmínek byla změřena kalibrační závislost a byly stanoveny základní charakteristiky obou metod. Pro stanovení olova ve statickém uspořádání činila mez detekce 0,026 mg dm-3 . Pro průtokové uspořádání činila mez detekce 0,70 mg dm-3 . Dále byla provedena interferenční studie. Nejvýznamnějšími interferenty při analýze olova byly především ionty kovů (Cu2+ , Zn2+ , Sn4+ ), které také vytvářejí s 4-(2-pyridylazo)-resorcinolem barevný komplex. Naopak téměř nulový či nízký interferující vliv byl pozorován u barya a draslíku. Na závěr práce bylo v průtokovém uspořádání stanoveno olovo v modelovém vzorku odpadní vody. Vlivem interferujících iontů bylo stanovení pomocí kalibrační křivky nevyhovující, a proto bylo olovo stanoveno metodou standardního přídavku, které se ukázalo jako vhodnější....
|
host ::
RSS.