|
|
Obraz husitství v operách 19. a 20. století
Gemza, Tomáš ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (vedoucí práce) ; Noble, Timothy (oponent)
The image of the Hussite movement as a phenomenon of the Czech nation of the Middle Ages and the present day was portrayed in the music of that time and also in the operatic works of the 19th and 20th centuries. The purpose of my work was to find a way to handle this idea of individual composers, particularly in Zdeněk Fibich's opera Blaník, in Karel Šebor's opera Nevěsta husitská and in opera written by Karel Bendl Dítě Tábora. I would like to highlight in my work how we perceive currently Hussite images captured in these two operatic works, written in thein particular time of the 19th century.
|
|
|
Margaret More Roper:příběh anglické ženy v časech reformace
Kadlecová, Kristýna ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (vedoucí práce) ; Dus, Jan Amos (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Margaret More Roper: příběh anglické ženy v časech reformace" pojednává o anglické reformaci v období vlády Jindřicha VIII. a o Angličance Margaret More Roper, která v této době žila. Margaret byla první humanisticky vzdělanou ženou v Anglii a také jednou z nejvzdělanějších žen v Evropě. Její život a dílo zasazuji do kontextu renesance, humanismu a anglické reformace. Věnuji se také jejímu jedinému dochovanému dílu, překladu Erasmova komentáře k modlitbě Páně. Podrobněji pojednávám také o další vzdělané ženě 16. stol., a to o Katharině Schütz Zell, která je autorkou komentáře k modlitbě Páně. Klíčová slova Margaret More Roper - Thomas More - humanismus a renesance - postavení a vzdělání žen v 16. stol. - Jindřich VIII. a anglická reformace - Katharina Schütz Zell - komentáře k modlitbě Páně
|
|
|
Novodobé dějiny protestantismu na Mostecku
Vitoušková, Pavla ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Autorka si klade za cíl sumarizovat poznatky z dějin reformace na Mostecku. Při své práci používá informace získané v archivech, čerpá z literatury i vyprávění pamětníků. Stopy reformace v krajině, hmotné dědictví předků předkládá v bohaté fotografické příloze. Práci rozvrhla do šesti kapitol. V první kapitole využívá informace získané ve Státním okresním archivu v Mostě a představuje projevy reformace v obcích na Mostecku. Druhá kapitola shrnuje dějiny Mostu s ohledem na reformaci. Ve třetí kapitole se zabývá dvěma elementy, možnými příčinami specifik mosteckého regionu. Ve čtvrté kapitole předkládá výčet mosteckých sakrálních staveb, ve většině případů již neexistujících. V páté kapitole sleduje evangelickou misii v severozápadních Čechách, počátky kazatelských stanic na Mostecku a vznik a vývoj farního sboru ČCE v Mostě. V šesté kapitole uvádí výsledky badatelské práce ve Státním oblastním archivu. Popisuje několik desetiletí trvající potíže mosteckých evangelíků se získáváním nemovitostí.
|
|
|
Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti
Roll, Benjamin ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti se zabývá možnými teologickými východisky pro křesťanskou politickou angažovanost. První kapitola mapuje biblické principy a pasáže inspirativní pro působení křesťanů v dnešní společnosti. Ve druhé kapitole se autor zabývá životem a dílem nejvýraznějšího českobratrského teologa 20. století J. L. Hromádky. Na konkrétních příkladech jeho veřejné činnosti i teologických výpovědí autor ukazuje klíčové myšlenky a zkušenosti, které formovaly postoje k této otázce dodnes přítomné v Českobratrské církvi evangelické. Obě tyto kapitoly tvoří pro autora základní východisko pro poslední kapitolu obsahující nastínění jeho vlastní teologické perspektivy. Tu dává do kontextu osobních zkušeností s politickým aktivismem na obranu liberální demokracie v České republice.
|
|
|
Život a působení farářů Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Moje práce se zabývá životem a působením farářů Českobratrské církve evangelické Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989. Jako metoda pro zpracování daného tématu je užita metoda orální historie. Jde o vymezeným obdobím určený výběr z rozhovorů, které autor práce vedl s každým z obou farářů na jaře roku 2013, a o jejich následnou interpretaci podle pravidel oboru orální historie. Vedeným rozhovorům předcházela příprava v podobě studia dostupných materiálů týkajících se obou farářů, a to především dokumentů v církevních i státních archivech, ale i rozhovory s pamětníky působení obou farářů. Cílem práce je dát slovo samotným farářům, aby podle svých vzpomínek mohli představit svůj život a působení a vyjádřit se k rozličným událostem, jež je utvářely. Dva faráři jsou představiteli dvou různých proudů uvnitř ČCE v oné době. Tyto dvě koncepce a životní a teologické důrazy takto zprostředkovaně vstupují do vzájemného rozhovoru. Skrze dvě životní svědectví můžeme pars pro toto pozorovat život církve a země ve složitých letech 1968-1989. Druhým cílem práce bylo vytvoření nových historických pramenů v podobě nahrávek rozhovorů a jejich přepisů.
|
|
|
Setkání víry a nevíry v díle J. Hromádky a T. Halíka
Skřivanová, Tereza ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Moree, Pieter (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji setkání a dialogu víry a nevíry ve vybraném díle Josefa L. Hromádky a Tomáše Halíka. První část je zaměřena na dialog křesťanství a ateismu v komunistické společnosti u Josefa L. Hromádky a jeho snahu podtrhnout důležitost křesťanství pro sekulární společnost a naopak. Výchozím bodem pro J. L. Hromádku je situace moderního člověka, u které je třeba začít. Druhá část mé práce je věnována dialogu víry a nevíry u Tomáše Halíka, který zdůrazňuje tento dialog jako nosný pro postmoderní společnost. Podtrhuje porozumění jinakosti druhých a setkání s nevěřícími v "solidaritě poutníků." Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Církev, stát a společnost v jednání synodů ČCE 1918-1969
Karas, Michal ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Moree, Pieter (oponent)
Práce usiluje o deskripci a teologické zhodnocení vztahu Českobratrské církve evangelické ke státu a společnosti v jednání jejích synodů. Jedná se o období let 1918−1968, od ustavení českobratrské církve po její XVI. synod, jež je v práci rozčleněno do tří částí. V každé části jsou postupně představeny vnější dějinné, politické a společenské podmínky, v nichž se církev nachází, a celková situace církve ve společnosti. Poté jsou nastíněny základní teologické a praktické problémy, jimiž se církev v rámci svého vztahu ke státu a společnosti musí zabývat, a následuje teologická reflexe a zhodnocení představené církevní praxe. Celá práce se svým pojetím zabývá otázkou, zda českobratrská církev v daném období plnila své poslání vůči společnosti a do jaké míry přitom zůstala věrna svému universálnímu založení, resp. do jaké míry ztotožnila své poslání s dobovými nároky společenskými a státními. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v období 1945 - 1989 s přihlédnutím k Praze
Kaftanová, Ilona ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Pabián, Petr (oponent)
Tato diplomová práce popisuje vznik řeholí a jejich vývoj ve světě a u nás. Řehole jsou popsané z pohledu jejich charitativní činnosti. Dále se zabývá perzekucí církve obecně a perzekucí a životem kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského s přihlédnutím k Praze v období 1945 - 1989. Tato část je rozdělena na časová období podle důležitosti vlivu státu na činnost církve a kongregace samotné. Celkem je jich šest. Každé toto období je dělené na dvě části. První část seznamuje obecně s vývojem vztahů státu a církve. Druhá část popisuje vztah státu k ženským řeholím a ke kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Práce využívá dostupnou literaturu a archivní dokumenty. Archivní materiály pocházejí z Národního archivu z Praze, z největší části z fondu SÚC (Státního úřadu pro věci církevní), z Vojenského historického archivu a z archivu kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Na závěr je zařazeno zamyšlení o úloze řeholí v dnešní době. Klíčová slova Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, perzekuce, řehole, církev
|
|
|
Historie sboru Jednoty bratrské v Jablonci nad Nisou do roku 1945
Oupická, Dagmar ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Historie sboru Jednoty bratrské v Jablonci nad Nisou do roku 1945 mapuje německou část historie tohoto sboru. Opírá se především o prameny z archivu Ochranovského sboru při ČCE v Jablonci nad Nisou. Obsahuje obecné kapitoly o vývoji obnovené Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě do roku 1945 a o náboženských poměrech v Jablonci nad Nisou v 1. pol. 20. století. Historie sboru je rozdělan do třech období podle působení jednotlivých farářů, obsahuje též životopisy farářů a pokus o charakterizaci jejich teologického zázemí. Práce se věnuje především konkrétním podobám sborového života, hospodaření sboru a jeho vztahům k ostatním církvím. Zkoumá okolnosti odchodu sboru z Jednoty bratrské v roce 1939. Samostatné kapitoly jsou věnovány křesťanským spolkům působícím při sboru Jednoty bratrské a kazatelským stanicícm v Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Liberci. Jedna kapitola se dotýká také působení Gruppenbewegung - Oxford Group Franka Buchmana v Sudetech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Oživení nebo rozkol? Porbuzení na Maninách v 80. letech 20. století v perspektivě vztahu mezi
Labaj, Radek ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí. První z nich je úvodem do problematiky - představení pentekostálního hnutí v celosvětovém měřítku, se zaměřením na jeho počátky i pozdější vývoj. Zřetel je tedy kladen jednak na historické kořeny hnutí a následný růst tak i na jeho specifickou teologii ve svém vývoji. Hned v úvodu je také formulována základní otázka této práce - jaký je vztah (dynamika vztahu) pentekostálního hnutí a zavedených, tradičních (mateřských) církví, v jejichž středu se hnutí objevilo a snažilo se najít živnou půdu pro svůj růst mající vést k transformaci církevního prostředí. Jako konkrétní příklad je v druhé části práce analyzována situace holešovického sboru ČCE "Na Maninách", který se v osmdesátých letech minulého století, za vedení Dana Drápala stal centrem charismatického hnutí v naší zemi. Časovým rámcem druhé části práce je období od nastoupení vikáře Drápala do Holešovic v 1977 roce až po odchod tohoto sboru z ČCE v roce 1990. Zachycen je tedy růst a proměna sboru, recepce charismatických důrazů; dění, které je někdy označováno jako "probuzení na Maninách". Dále také reakce mateřské denominace: napětí, které změny sebou nesly, vedly koncem osmdesátých let k rozsáhlým rozhovorům a hledání schůdného řešení; vše pak vyústilo v odchodu "Manin" z ČCE. Takto je pojednána...
|
host ::
RSS.