|
| |
|
|
Fenotyp melanocytů za fyziologických a patologických podmínek
Strnadová, Karolína ; Lacina, Lukáš (vedoucí práce) ; Mokrý, Jaroslav (oponent) ; Balvan, Jan (oponent)
Neopomenutelnými reprezentanty buněčných populací kůže, kromě dominantních keratinocytů a fibroblastů, jsou také melanocyty. Melanocyty jsou pigmentové buňky, jejichž primární funkcí je produkce pigmentu melaninu, který je důležitý pro ochranu keratinocytů před škodlivým ultrafialovým zářením. Nadměrné vystavení tomuto záření je rizikovým faktorem pro vznik kožních nádorů včetně maligního melanomu kůže, při kterém dochází k patologické transformaci melanocytů v buňky melanomu. Předložená disertační práce pojednává o studiu melanocytů a zaměřuje se na 4 tematické okruhy spojené zejména s jejich patologiemi. V prvním tematickém okruhu je do souvislostí dána zvyšující se incidence maligního melanomu kůže se stárnutím populace. Jednou z příčin se zdá být častější výskyt prozánětlivého ladění tkání ve stárnoucím organismu. Toto ladění připravuje vhodné prostředí pro vývoj nádoru. Druhý tematický okruh se orientuje na nové přístupy, které by mohly rozšířit škálu diagnostických metod pro časnou detekci maligního melanomu. První metodicky využívá detekci prozánětlivých molekul v těle pacienta, např. v době diagnózy. Bylo zjištěno, že vyšší sérové hladiny IL-6 nebo IL-8 korelují s nepříznivou prognózou pacienta. Druhý přístup se opírá o možnosti detekce nádorových buněk a možnosti jejich odlišení od buněk...
|
|
| |
|
| |
|
|
Differentiation of Human Embryonic Stem Cells into Endothelial and Smooth Muscle Cells as a Model for Vascular Development
Obrtlíková, Petra ; Trněný, Marek (vedoucí práce) ; Mokrý, Jaroslav (oponent) ; Hampl, Aleš (oponent)
Aims of the study: We hypothesized that the optimal source of cell for vascular regeneration will be the progenitor cells derived from human embryonic stem cells (ESCs) which can differentiate both into endothelial cells (ECs) as well as vascular smooth muscle cells (SMCs). We propose to test if the population of human ESCs, H9 cell line, can serve this role. Material and methods: Human ESCs were cocultured with stromal cells S17, M2-10B4 or Wnt1 expressing M2-10B4 cell line to generate a CD34+ cell population. After that, CD34+ cells were sorted and cultured in media containing specific cytokines to generate ECs. To induce SMC differentiation from ECs, culture conditions were changed to media containing platelet-derived growth factor-BB (PDGF-BB) and transforming growth factor-beta 1 (TGF-b1). Phenotypic and functional characteristics of these populations were demonstrated by flow cytometry, immunohistochemistry, QRT- PCR, tube formation assay, and response to calcium signaling agonists. Results: CD34+ vascular progenitor cells derived from human ESCs give rise to ECs and SMCs. These two populations express cell specific transcripts and proteins, exhibit intracellular calcium in response to various agonists, and form robust tube-like structures when cocultured in Matrigel. Wnt1 overexpressing stromal cells...
|
|
|
Role of fibroblasts in wound healing and cancer
Mateu Sanz, Rosana ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Masařík, Michal (oponent) ; Mokrý, Jaroslav (oponent)
SOUHRN Fibroblasty jsou stromální buňky, které jsou rozšířené v celém lidském těle. Často se vyskytují v neaktivním stavu a k jejich aktivaci dochází až při remodelaci tkáně. Aktivované fibroblasty produkují extracelulární matrix, mají prozánětlivé a kontraktilní vlastnosti, což jsou klíčové momenty v hojení tkání. Na druhou stranu je přítomnost aktivovaných fibroblastů jedním z typických znaků nádorového bujení. Cílem této práce je porovnání rozdílů mezi novorozeneckými a dospělými fibroblasty a keratinocyty ve vztahu k "bezjizevnatému" hojení, k původu nádorově asociovaných fibroblastů a vlivu fibroblastů na invazivitu melanomu. Klinické zkušenosti ukazují, že se u novorozenců hojí rány téměř bez jizvení. Abychom lépe porozuměli mechanizmům, které k tomuto hojení přispívají, zaměřili jsme se na rozdíly mezi novorozeneckými a dospělými fibroblasty a keratinocyty, kožními buňkami, které jsou zásadní pro hojivý proces. Srovnání expresního profilu novorozeneckých a dospělých fibroblastů ukázalo, že jsou rozdílně regulovány geny, které se vztahují k akutní fázi zánětlivé odpovědi a organizaci extracelulární matrix, což úzce souvisí s procesem hojení. Také jsme zjistili, že novorozenecké fibroblasty vykazují vyšší diferenciační potenciál, exprimují znaky nízké diferenciace a pluripotence a také častěji...
|
|
|
Strukturně-funkční organizace buněčného jádra.Mikroskopická analýza jaderných subkompartmentů.
Jůda, Pavel ; Cmarko, Dušan (vedoucí práce) ; Mokrý, Jaroslav (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Pavel Jůda - Abstrakt Buněčné jádro představuje komplexní buněčnou organelu. Jádro a jaderné procesy jsou organizovány do jednotlivých funkčně a morfologicky oddělených jaderných subkompartmentů. Tato dizertační práce se postupně zabývá několika jadernými subkompartmenty neboli doménami: místy aktivní replikace, Polycomb tělísky a jadernými inkluzemi tvořenými inozin monofosfát dehydrogenázou 2 (IMPDH2). V první části práce jsme se soustředili na zkoumání vztahu MCM komplexu s předpokládanou DNA helikázovou aktivitou k replikaci DNA. Imunofluorescenčním značením buněk extrahovaných před fixací a analýzou dat pomocí kros-korelační funkce jsme prokázali přítomnost MCM proteinů v místech aktivní replikace. Naše výsledky přispěly k vyřešení jedné části tzv. MCM paradoxu. Dále jsme studovali strukturní podstatu Polycomb tělísek. Polycomb tělíska byla na základě fluorescenční mikroskopie považována za jaderný subkompartment tvořený nahromaděním Polycomb proteinů v interchromatinovém prostoru. V naší práci jsme pomocí korelační světelné a elektronové mikroskopie a experimentů využívajících změn makromolekulární přeplněnosti vnitřního prostředí buňky, takzvaného makromolekulárního crowdingu, prokázali, že Polycomb tělíska nepředstavují jaderná tělíska, ale že odpovídají spíše chromatinové doméně. Naše výsledky...
|
|
|
Decelularizace a recelularizace tkání
Bavorová, Hana ; Mokrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Kamarád, Vojtěch (oponent)
1 SOUHRN Morfologie a funkce tkání jsou předurčeny vlastnostmi extracelulární matrix produkované rezidentními buňkami. Extracelulární matrix je reprezentována komplexem proteinů, které poskytují každé tkáni specifickou strukturu a kompozici. Vzájemná interakce buněk a extracelulární matrix činí z této struktury dynamický komplex, zajišťující stálost vnitřního prostředí a také specifické prostředí pro kmenové buňky, ovlivňujícím jejich migraci, proliferaci a diferenciaci. Z těchto důvodů se tkáňové inženýrství zabývá izolací extracelulární matrix a následnému využití jejího regeneračního potenciálu. Jednou z metod přípravy je decelularizace, sloužící k eliminaci buněčného materiálu z tkání. Dostatečně efektivní decelularizační protokol dokáže mimo odstranění buněk z tkáně také zachovat původní strukturu a prostorové uspořádání beze ztrát molekul tvořících extracelulární matrix. Decelularizovaná tkáň, skafold, v kombinaci s buňkami s regeneračním a diferenciačním potenciálem společně vytváří nový biologický materiál využitelný v tkáňovém inženýrství. Těmito aspekty se zabývala moje disertační práce, především se zaměřením na tvorbu vhodného decelularizačního protokolu, který dostatečně efektivně odstraní buňky z kosterní svalové tkáně. Protokol je založený na kombinaci fyzikálních, chemických a biologických...
|
|
|
Cellular Reprogramming as a Tool for Harvesting Patient-specific Stem Cells
Pisal, Rishikaysh ; Mokrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Cellular reprogramming as a tool for harvesting patient specific stem cells In the year 2006, Dr. Yamanaka surprised the entire field of medicine, by reporting a technique of inducing pluripotency in somatic cells. In his article, he had displayed that fibroblasts could be reprogrammed to pluripotent stem cell state, by ectopic expression of four transcription factors namely OCT4, SOX2, c-MYC and KLF4. His discovery made a paradigm shift in the field of reprogramming because previous methods of reprogramming were dependent on use of human oocytes and this raised ethical concerns. Moreover, his technique of cellular reprograming broadened the spectrum of application of somatic cells in regenerative medicine. Objectives of my research were focused on; development of an optimised protocol for detection of mycoplasma that commonly infects animal tissue culture; detailed characterization of reprogrammed clones; targeted differentiation of iPSC towards myogenic lineage, and construction of an expression vector, optimised for miRNA expression. For detecting mycoplasma infection, we adapted the protocol of Uphoff et al. (2002). By skipping the DNA extraction step (reported in the original protocol) and instead directly using cell culture supernatant and a robust polymerase enzyme for performing PCR, we...
|
|
|
Decelularizace a recelularizace tkání
Hrebíková, Hana ; Mokrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Kamarád, Vojtěch (oponent)
1 SOUHRN Morfologie a funkce tkání jsou předurčeny vlastnostmi extracelulární matrix produkované rezidentními buňkami. Extracelulární matrix je reprezentována komplexem proteinů, které poskytují každé tkáni specifickou strukturu a kompozici. Vzájemná interakce buněk a extracelulární matrix činí z této struktury dynamický komplex, zajišťující stálost vnitřního prostředí a také specifické prostředí pro kmenové buňky, ovlivňujícím jejich migraci, proliferaci a diferenciaci. Z těchto důvodů se tkáňové inženýrství zabývá izolací extracelulární matrix a následnému využití jejího regeneračního potenciálu. Jednou z metod přípravy je decelularizace, sloužící k eliminaci buněčného materiálu z tkání. Dostatečně efektivní decelularizační protokol dokáže mimo odstranění buněk z tkáně také zachovat původní strukturu a prostorové uspořádání beze ztrát molekul tvořících extracelulární matrix. Decelularizovaná tkáň, skafold, v kombinaci s buňkami s regeneračním a diferenciačním potenciálem společně vytváří nový biologický materiál využitelný v tkáňovém inženýrství. Těmito aspekty se zabývala moje disertační práce, především se zaměřením na tvorbu vhodného decelularizačního protokolu, který dostatečně efektivně odstraní buňky z kosterní svalové tkáně. Protokol je založený na kombinaci fyzikálních, chemických a biologických...
|
host ::
RSS.