|
|
Makedonská pravoslavná církev v kontextu vývoje jugoslávské společnosti a politiky (1944-1968)
Mlynáriková, Eliška ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Když V létě roku 2005 dospěl obnovený spor mezi Srbskou a Makedonskou pravoslavnou církví tak daleko, že srbské aerolinie JAT stáhly své dva letouny zapůjčené makedonské letecké společnosti MAT (pikantní na této záležitosti bylo, že MAT následně musela požádat o dočasné zapůjčení letadel bulharskou leteckou společnost), asi jen málokdo znal dobře pozadí a kořeny tohoto sporu. Můžeme rovněž předpokládat, že patrně nikdo z tvůrců nezávislé makedonské církve v roce 1967 netušil, jaké komplikace bude jednou tento zdánlivě podružný problém vytvářet. Ústředním tématem mojí diplomové práce je vznik a formování národní Makedonské pravoslavné církve v období po druhé světové válce. Od prvních iniciativ v roce 1944 proces vyústil až k vyhlášení samostatnosti církve a jejímu odloučení od Srbské pravoslavné církve v druhé polovině 60. let. Základní otázkou položenou hned na počátku výzkumu bylo, proč jugoslávský komunistický režim vlastně vznik církve podporoval. Po této otázce následovaly dvě další, neméně důležité, a to: proč církev získala nejprve v roce 1958 autonomii a proč se v roce 1967 osamostatnila úplně. Na prvotní dotaz odpovídá většina seriózních autorů, kteří se touto otázkou zabývali, shodně: vytváření makedonské národní církve bylo součástí nové národnostní jugoslávské politiky v Makedonii, a na zbylé...
|
|
|
Reflexe makedonské otázky v českých cestopisech v první polovině 20. století
Volný, Vít ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Mlynáriková, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat cestopisy českých autorů o Makedonii. V rámci nich hledá jejich názory a komentáře na téma "makedonské otázky", jejíž obraz z nich snaží rekonstruovat. První část se věnuje obecnému vývoji a základním otázkám fenoménu, který hýbal zahraniční politikou Balkánu po dlouhá desetiletí. Druhá část v krátkosti představuje základní obraz otázky v českých zemích a jednotlivé úhly pohledu, se kterými bylo možné se setkat v textech české odborné veřejnosti. Závěrečná část potom zevrubně analyzuje cestopisná (nikoliv politické pamflety nebo populárně naučné stati) díla s ohledem na "makedonskou otázku" s důrazem na dílo Emanuela Faita, Ludvíka Kuby a Julia Komárka.
|
|
|
Makedonská pravoslavná církev v kontextu vývoje jugoslávské společnosti a politiky (1944-1968)
Mlynáriková, Eliška ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Když V létě roku 2005 dospěl obnovený spor mezi Srbskou a Makedonskou pravoslavnou církví tak daleko, že srbské aerolinie JAT stáhly své dva letouny zapůjčené makedonské letecké společnosti MAT (pikantní na této záležitosti bylo, že MAT následně musela požádat o dočasné zapůjčení letadel bulharskou leteckou společnost), asi jen málokdo znal dobře pozadí a kořeny tohoto sporu. Můžeme rovněž předpokládat, že patrně nikdo z tvůrců nezávislé makedonské církve v roce 1967 netušil, jaké komplikace bude jednou tento zdánlivě podružný problém vytvářet. Ústředním tématem mojí diplomové práce je vznik a formování národní Makedonské pravoslavné církve v období po druhé světové válce. Od prvních iniciativ v roce 1944 proces vyústil až k vyhlášení samostatnosti církve a jejímu odloučení od Srbské pravoslavné církve v druhé polovině 60. let. Základní otázkou položenou hned na počátku výzkumu bylo, proč jugoslávský komunistický režim vlastně vznik církve podporoval. Po této otázce následovaly dvě další, neméně důležité, a to: proč církev získala nejprve v roce 1958 autonomii a proč se v roce 1967 osamostatnila úplně. Na prvotní dotaz odpovídá většina seriózních autorů, kteří se touto otázkou zabývali, shodně: vytváření makedonské národní církve bylo součástí nové národnostní jugoslávské politiky v Makedonii, a na zbylé...
|
host ::
RSS.