|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku
Mlčochová, Olga ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Pokud mezi dvěma subjekty vznikne spor, lze bez delších úvah konstatovat, že nejlepší cestou k vyřešení konfliktu je jejich vzájemná dohoda o úpravě vztahů mezi nimi. Ne vždy se však takto podaří spor mezi stranami urovnat. V takovém případě je nutné do sporu přizvat třetí osobu, a to takovou, která rozhodne o výsledku sporu. Článek 36 Listiny základních práv a svobod uvádí, že se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. V praxi to znamená, že kromě soudních mohou existovat i jiné orgány, které jsou za určitých okolností a v určitých případech nadány pravomocí autoritativně rozhodovat o právních sporech způsobem, který bude pro strany sporu závazný a případně vymahatelný. Těmito jinými orgány jsou dle českého právního řádu rozhodci a stálé rozhodčí soudy, u kterých se koná rozhodčí řízení. Základní výhody rozhodčího řízení lze stručně shrnout pod tyto body: neformálnost, rychlost, svobodná volba. ZRŘ ponechává smluvním stranám velmi široký prostor, v jehož rámci si mohou zvolit jak konkrétního rozhodce, tak bližší procesní pravidla, podle nichž rozhodce spor projedná a rozhodne. Smluvní strany si tak mohou zvolit z mnoha institucí, které poskytují rozhodčí služby takové rozhodce, kteří jim budou nejlépe vyhovovat (např....
|
host ::
RSS.