|
|
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení
Mika, Karel ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Cílem diplomové práce je podat výklad o dispoziční zásadě v nalézacím soudním řízení. Dispoziční zásada je jednou z hlavních zásad českého civilního procesu, která je vlastní především nalézacímu řízení spornému. Ač není v právním řádu výslovně zmíněna, projevuje se v jednotlivých právních institutech. Dispoziční zásada umožňuje účastníkům řízení prostřednictvím dispozičních procesních úkonů disponovat tímto řízením a jeho předmětem. Mezi dispoziční úkony, jimiž účastníci disponují řízením, patří žaloba, zpětvzetí žaloby, návrh na přerušení řízení a návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Dispozičními úkony, prostřednictvím nichž účastníci disponují předmětem řízení, jsou změna žaloby, vzájemná žaloba, uzavření smíru a uznání nároku. Každý ze zmíněných dispozičních úkonů je v práci popsán v rámci příslušné podkapitoly, přičemž největší rozsah je věnován žalobě, tedy dispozičnímu úkonu žalobce, jímž se soudní řízení zahajuje. Je také zdůrazněn význam žaloby jakožto prostředku naplnění práva na spravedlivý proces. Velký význam je v práci věnován judikatuře, protože bez znalosti rozhodovací praxe soudů by nebylo možné udělat si komplexní představu o tom, jak se dispoziční zásada v nalézacím řízení projevuje. Je taká nastíněn rozdíl mezi oběma typy nalézacího řízení, sporným a nesporným a je vysvětleno, že...
|
|
|
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení
Mika, Karel ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Cílem diplomové práce je podat výklad o dispoziční zásadě v nalézacím soudním řízení. Dispoziční zásada je jednou z hlavních zásad českého civilního procesu, která je vlastní především nalézacímu řízení spornému. Ač není v právním řádu výslovně zmíněna, projevuje se v jednotlivých právních institutech. Dispoziční zásada umožňuje účastníkům řízení prostřednictvím dispozičních procesních úkonů disponovat tímto řízením a jeho předmětem. Mezi dispoziční úkony, jimiž účastníci disponují řízením, patří žaloba, zpětvzetí žaloby, návrh na přerušení řízení a návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Dispozičními úkony, prostřednictvím nichž účastníci disponují předmětem řízení, jsou změna žaloby, vzájemná žaloba, uzavření smíru a uznání nároku. Každý ze zmíněných dispozičních úkonů je v práci popsán v rámci příslušné podkapitoly, přičemž největší rozsah je věnován žalobě, tedy dispozičnímu úkonu žalobce, jímž se soudní řízení zahajuje. Je také zdůrazněn význam žaloby jakožto prostředku naplnění práva na spravedlivý proces. Velký význam je v práci věnován judikatuře, protože bez znalosti rozhodovací praxe soudů by nebylo možné udělat si komplexní představu o tom, jak se dispoziční zásada v nalézacím řízení projevuje. Je taká nastíněn rozdíl mezi oběma typy nalézacího řízení, sporným a nesporným a je vysvětleno, že...
|
|
|
Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití
Míka, Kryštof ; Balanescu, Eleonora Olivia (vedoucí práce) ; Valentová, Libuše (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce s názvem Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití se soustředí především na stanovení rozdělení, které by popisovalo všechny stylistické funkce těchto expresivních výrazů na základě analýzy pozorovaných stylistických oblastí. Vzhledem k velmi zajímavé práci F. Dimitrescu1 a skutečnosti, že pozorované výrazy mohou nabýt hanlivého referenčního významu, jsem zpracoval také pejorativa a jejich stylistickou funkci. Stylistické oblasti, ve kterých jsem expresivní výrazy sledoval jsou lidová tvorba, odborná literatura o přípravě pokrmů a žurnalistika po roce 1989. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část má za cíl uvést čtenáře do problematiky sufixální derivace a ukázat jaký je úzus v klasifikaci daných sufixů v rumunských odborných studiích. Praktická část má na základě získaných informací navrhnout co nejpřesnější a zároveň nejpoužitelnější dělení stylistických funkcí deminutiv a augmentativ. Postup, který jsem si zvolil, je logický. Během četby jsem vytvářel elektronický seznam pozorovaných výrazů a vyhodnocoval stylistickou funkci, kterou plní. Na základě seznamů jsem zobecněním získal kategorie, které nejsou podle mého názoru ani příliš podrobné ani příliš zjednodušující. Následně jsem vyhodnotil četnost výskytu...
|
|
| |
host ::
RSS.