|
|
About the epistemic use of modal verbs in today's German
Miňovská, Tereza ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Nemecka modalni (zpusobova) slovesa patn k zakladüm znalostni vybavy kazdeho, kdo s timto jazykem pnchazi do styku, a to at' v psanem nebo mluvenem projevu. I kdyz se jejich pouziti zda b,Yt na prvni pohled jasne, dojdeme po jejich hlubsim a podrobnem studiu k poznani, ze nad jejich klasifikaci v ramci nemeckeho systemu sloves visi fada otaznikü. ModaIni slovesa sdili urCite vlastnosti jak se slovesy pomocn,Ymi, tak i plnovYznamov,Ymi. Abychom na modalni slovesa mohli nahlizet jako na samostatnou skupinu sloves, je tfeba znat charakteristicke znaky, jimiz se vyznacuji. Modalni slovesa nemohou tvont pasivni tvary ani rozkazovaci zpusob. V nemCine se daIe poji s infinitivem bez zu a v kombinaci s jin,Ym plnovyznamov,Ym slovesem netvon minuly cas pomoci pncesti minuleho (Partizip 11), nybrz pomoci infinitivu (tzv. Ersatzinjinitiv). V posledni dobe vychazi lingviste pn klasifikaci modalnich sloves z pfedpokladu, ze v ramci modalnich sloves existuji dva odlisne syntakticky_ semanticke systemy: jednak deontick)' (objektivni modalita), jednak epistemicky (subjektivni) system. V deonticke modalite mohou modaIni slovesa samostatne tvont pnsudek, ktery se vaze na podmet vety. V rozvinute vete se tedy podmet modalniho slovesa shoduje s podmetem infinitivu. Modalni slovesa nemohou b,Yt v deonticke modalite mezi sebou...
|
|
|
About the epistemic use of modal verbs in today's German
Miňovská, Tereza ; Doležal, Jiří (oponent) ; Dovalil, Vít (vedoucí práce)
Nemecka modalni (zpusobova) slovesa patn k zakladüm znalostni vybavy kazdeho, kdo s timto jazykem pnchazi do styku, a to at' v psanem nebo mluvenem projevu. I kdyz se jejich pouziti zda b,Yt na prvni pohled jasne, dojdeme po jejich hlubsim a podrobnem studiu k poznani, ze nad jejich klasifikaci v ramci nemeckeho systemu sloves visi fada otaznikü. ModaIni slovesa sdili urCite vlastnosti jak se slovesy pomocn,Ymi, tak i plnovYznamov,Ymi. Abychom na modalni slovesa mohli nahlizet jako na samostatnou skupinu sloves, je tfeba znat charakteristicke znaky, jimiz se vyznacuji. Modalni slovesa nemohou tvont pasivni tvary ani rozkazovaci zpusob. V nemCine se daIe poji s infinitivem bez zu a v kombinaci s jin,Ym plnovyznamov,Ym slovesem netvon minuly cas pomoci pncesti minuleho (Partizip 11), nybrz pomoci infinitivu (tzv. Ersatzinjinitiv). V posledni dobe vychazi lingviste pn klasifikaci modalnich sloves z pfedpokladu, ze v ramci modalnich sloves existuji dva odlisne syntakticky_ semanticke systemy: jednak deontick)' (objektivni modalita), jednak epistemicky (subjektivni) system. V deonticke modalite mohou modaIni slovesa samostatne tvont pnsudek, ktery se vaze na podmet vety. V rozvinute vete se tedy podmet modalniho slovesa shoduje s podmetem infinitivu. Modalni slovesa nemohou b,Yt v deonticke modalite mezi sebou...
|
host ::
RSS.