Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příčné přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu
Mikulec, Roman ; Kropáč, František (oponent) ; Mičunek, Tomáš (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá možnostmi stanovení minimální doby příčného přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu vozovky. Analýza příčného přemístění je v rámci vyšetřování dopravních nehod prováděna v případech, ve kterých byl tento manévr součástí nehodového děje, nebo jako součást řešení odvrácení střetu. Problematika příčného přemístění již v minulosti byla řešena v řadě závěrečných prací, nicméně většina těchto prací byla založena na výsledcích měření na suchém povrchu vozovky. Je tedy nutné prozkoumat aplikovatelnost dosavadních výpočtových metod na situaci se sníženými adhezními podmínkami spolu se značným časovým odstupem od většiny dříve provedených studií, a tedy i značným pokrokem v oblasti konstrukce vozidel a systémů jízdní stability. Z tohoto důvodu bylo provedeno několik sérií jízdních zkoušek s moderními vozidly převážně na mokrém povrchu vozovky. Tato měření zajistila podstatné vstupní i výstupní veličiny, pomocí kterých bylo možné provést analýzu doposud používaných metod výpočtu a zároveň bylo možné s jejich pomocí určit nastavení systému jízdní stability v simulačních programech. Na základě statistické analýzy byl jako nejvhodnější metoda výpočtu doby příčného přemístění dvěma oblouky vyhodnocen doposud používaný tzv. Kovaříkův vzorec, pro který byla nalezena nová hodnota matematické konstanty. Rovněž je v práci představen alternativní výpočet podélné vzdálenosti, kterou vozidla v rámci manévru urazí.
Příčné přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu
Mikulec, Roman ; Kropáč, František (oponent) ; Mičunek, Tomáš (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá možnostmi stanovení minimální doby příčného přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu vozovky. Analýza příčného přemístění je v rámci vyšetřování dopravních nehod prováděna v případech, ve kterých byl tento manévr součástí nehodového děje, nebo jako součást řešení odvrácení střetu. Problematika příčného přemístění již v minulosti byla řešena v řadě závěrečných prací, nicméně většina těchto prací byla založena na výsledcích měření na suchém povrchu vozovky. Je tedy nutné prozkoumat aplikovatelnost dosavadních výpočtových metod na situaci se sníženými adhezními podmínkami spolu se značným časovým odstupem od většiny dříve provedených studií, a tedy i značným pokrokem v oblasti konstrukce vozidel a systémů jízdní stability. Z tohoto důvodu bylo provedeno několik sérií jízdních zkoušek s moderními vozidly převážně na mokrém povrchu vozovky. Tato měření zajistila podstatné vstupní i výstupní veličiny, pomocí kterých bylo možné provést analýzu doposud používaných metod výpočtu a zároveň bylo možné s jejich pomocí určit nastavení systému jízdní stability v simulačních programech. Na základě statistické analýzy byl jako nejvhodnější metoda výpočtu doby příčného přemístění dvěma oblouky vyhodnocen doposud používaný tzv. Kovaříkův vzorec, pro který byla nalezena nová hodnota matematické konstanty. Rovněž je v práci představen alternativní výpočet podélné vzdálenosti, kterou vozidla v rámci manévru urazí.
Zákonitosti a specifika tečného střetu vozidla se silničními svodidly
Drahotský, Ivo ; Rábek, Vlastimil ; Pýcha, Daniel ; Mičunek, Tomáš
Příspěvek je zaměřen na problematiku střetů vozidel se silničními svodidly, respektive na definování zákonitostí a specifik souvisejících s mechanismem tečného kontaktu vozidla při nárazu do svodidel. Závěry jsou činěny na základě výsledků prováděných testů, a jsou vztaženy k běžné znalecké praxi, a to z pohledu reálně nastalých dopravních nehod, tak i z hlediska nehod pouze deklarovaných.
Analýza biomechanické zátěže dětského cyklisty při střetu s osobním vozidlem
Schejbalová, Zuzana ; Lenková, Alžběta ; Mičunek, Tomáš
Bezpečnost chodců a cyklistů je zcela opodstatněně zdůrazňována především z hlediska prevence. Příspěvek se proto zabývá analýzou biomechanické zátěže působící na dětského cyklistu při konfiguraci typické pro náhlé vjetí cyklisty do vozovky či nedání přednosti ( konkrétně čelo osobního automobilu – levý bok cyklisty). Byly provedeny dva testy ve stejné konfiguraci a nominální střetové rychlosti, jeden s cyklistickou přilbou a druhý bez přilby. Pomocí akcelerometrů v hlavě, hrudníku, pánvi a koleni figuríny jsou detekována akcelerační pole, kterým je cyklista během primární a sekundární kolize vystaven. Závěrem jsou uvedeny výsledky biomechanické zátěže a formulace závažnosti potenciálních poranění včetně kinematických a dynamických odlišností od kolize s chodcem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.