|
|
Základy fungování internetu - didaktické materiály pro 2. stupeň ZŠ
Mazná, Michaela ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
V roce 2021 byl v České republice revidován rámcový vzdělávací program, v němž bylo do výuky informatiky pro 2. stupeň ZŠ zařazeno téma základních principů fungo- vání internetu a počítačových sítí. Základní školy mají na 2. stupni dle nové revize začít učit nejpozději od září 2024, ovšem potýkají se s nedostatkem vhodných výukových ma- teriálů na toto téma pro danou věkovou kategorii žáků. Výsledkem této práce je proto návrh čtyř modelových vyučovacích hodin a materiálů pro žáky i učitele 2. stupně ve dvou úrovních obtížnosti (6.-7. ročník, 8.-9. ročník). Obsah hodin cílí na vysvětlení struktury a základních principů fungování internetu a odvíjí se od známých žákovských prekoncepcí. Teoretické pozadí práce vychází z konstruktivistického přístupu "Knowledge in Pieces", modelu E-U-R a z modelu výuky prostřednictvím analogií. Hodiny v obou úrovních a pří- slušné materiály byly vytvořeny a testovány kombinací akčního a konstrukčního výzkumu na 6 školách (13 třídách, celkem na 258-271 žácích). Znalosti žáků byly ověřeny pomocí dvojice znalostních dotazníků (před a po výuce). Výsledky svědčí o velkém pozitivním účinku našich hodin bezprostředně po výuce (d = 1, 76, p < 0, 001, n = 207) i s několika měsíčním odstupem (d = 1, 06, p < 0, 001, n = 61). Metodiky a materiály v příloze práce jsou zpracované do takové...
|
|
|
Proč studenti chtějí studovat informatiku na VŠ a jaké výukové materiály považují za přínosné
Mazná, Michaela ; Hannemann, Tereza (vedoucí práce) ; Kolek, Lukáš (oponent)
Tato práce se věnuje výuce informatiky a programování na střední škole, konkrétně tomu, jak by její výuka z různých hledisek vyhovovala studentům, kteří se rozhodli v informatice pokračovat i na vysoké škole. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, co studenty motivuje k pokračování na informaticky zaměřenou školu a z jakých se učili materiálů (ať už ve výuce nebo při samostudiu), které by doporučili ostatním studen- tům případně učitelům pro výuku. Kromě toho se však část výzkumu zabývala různými aspekty výuky programování (vhodný programovací jazyk, vývojové prostředí, jaký je a co dělá ideální učitel programování). Dále jsem zkoumala výuku informatiky: co by si z hodin měli odnést všichni studenti, jaké látce věnovat kolik času, případně jak studenty motivovat a udržet jejich informatické/programátorské nadšení. Výzkum probíhal ve dvou částech. První část byla kvantitativní a probíhala metodou dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 297 respondentů (vysokoškolských studentů informatiky). Druhá část postavená na výsledcích první části měla charakter kvalitativní a byla provedena metodou focus group. Proběhly čtyři setkání focus groups, jichž se účastnilo celkem 17 respondentů z první části výzkumu. Z výzkumu vyplývá, že nejvíce studenti pokračují v informatice, jelikož je baví už delší dobu než, že...
|
host ::
RSS.