|
|
Společné jmění manželů a jeho postižení v exekuci
Maxa, Hubert ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Selucká, Markéta (oponent) ; Salač, Josef (oponent)
Společné jmění manželů vystupuje jako klíčový institut manželského majetkového práva, současně se jedná o velmi specifický typ společenství jmění, konečně je to právě společné jmění manželů, co dává manželství nepostradatelný majetkový základ. Založení a na to navazující budování rodinného zázemí se bez majetku jednoduše neobejde. Jistotu manželů v oblasti majetkové se občanskoprávní úprava snaží všemožně posilovat, zejména tím, jak široce je společné jmění manželů pojímáno. Ve jménu manželství spadají do rámce společného jmění všechna aktiva během manželství jedním nebo oběma manžely nabytá, s výjimkami zákonem výslovně stanovenými. V průběhu manželství ovšem manželé nenabývají toliko majetek, ale vstupují též do závazkových vztahů, na jejichž podkladě vznikají dluhy. Ať už se přitom jedná o dluhy oběma manželům společné, či o dluhy jen jednoho z manželů, často lze jejich uspokojení dosáhnout cestou postižení společného jmění manželů. Postih manželům společného majetku znamená více či méně podstatný zásah do majetkového základu manželství. Právní úprava se tudíž na zmíněný fenomén snaží adekvátně reagovat, pročež diferencuje mezi jednotlivými dluhy s cílem ochránit společné jmění či nedlužného manžela, to ovšem při vědomí zájmů konkrétního věřitele. Autor při identifikaci problematických okruhů...
|
|
|
Odpovědnost za škody působené zvěří
Maxa, Hubert ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
(česky) Odpovědnost za škody působené zvěří Odpovědnost za škodu představuje v rámci občanského práva hmotného stěžejní a velmi komplexní problematiku, jejíž některé aspekty nebyly dosud náležitě probádány. Občanskoprávní odpovědnost nabývá různých podob a projevuje se v nepřeberné škále společenských vztahů, což se doktrína snaží reflektovat její systematizací a členěním do různých kategorií. Značně specifickou kapitolou je v tomto ohledu odpovědnost za škodu, kterou svým chováním zapříčiní zvíře jako zvláštní entita. Škodlivé působení zvířete lze považovat za zvláštní předně z toho důvodu, že škodlivým činitelem je živý tvor, jehož chování vždy nese větší či menší míru nepředvídatelnosti. Soukromoprávní úprava přitom s odpovědností za škodlivé chování zvířete od 1.1.2014 explicitně kalkuluje a legitimně předpokládá, že odpovědným subjektem by měl v takovém případě být vlastník daného zvířete, potažmo jeho faktický detentor. Koncepce uvedené odpovědnosti pak stojí na tom, že ten, kdo určité zvíře vlastní či jej drží, si je vědom s tím souvisejících rizik a koná tak, aby zvíře škodu nezpůsobilo. Jestliže se tedy úprava v občanském zákoníku účinná od 1.1.2014 vypořádává s odpovědností za škodu způsobenou zvířetem, které někomu vlastnicky přináleží, a dohání tak deficit právní úpravy předchozí, pak za...
|
host ::
RSS.