Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam epikardiální tukové tkáně u onemocnění srdce: nové mechanizmy působení a jejich terapeutické ovlivnění
Matloch, Zdeněk ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Lipš, Michal (oponent)
Již bylo dokumentováno, že epikardiální tuk je za bazálních podmínek zdrojem prozánětlivých mediátorů (Mazurek, Zhang et al. 2003) (Baker, Silva et al. 2006). Dále bylo zjištěno, že při kardiochirurgických výkonech dochází ke zvýšené expresi mRNA pro prozánětlivé cytokiny jak v epikardiální, tak v podkožní tukové tkáni (Kremen, Dolinkova et al. 2006). V průběhu pokročilého srdečního selhání se také rozvíjí zánět tukové tkáně a rezistence k adiponectinu (Khan, Kato et al. 2012). V rámci projektu jsme zkoumali hypotézu, že změny hladin prozánětlivých i protizánětlivých cytokinů, včetně jejich exprese v tukové, svalové a srdeční tkáni a dále změny parametrů inzulinorezistence a lipidového profilu, jsou závislé na typu základní choroby pacientů, a to buď přítomnosti ischemické choroby srdeční (CAD) anebo vady chlopní. Cílem našeho projektu bylo zkoumat změny metabolismu tukové tkáně, inzulinorezistence, prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů u pacientů s CAD, podstupujících operaci aortokoronárního bypassu (CABG) a u pacientů s izolovanou vadou chlopně bez CAD, přijatých k elektivní náhradě chlopně. Sledovány byly antropometrické, biochemické a hormonální parametry a také změny exprese mRNA v epikardiální tukové tkáni a v periferním podkožním tuku. Odběry krve (stanovení inzulínu, glykémie, CRP a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.