|
|
The dynamics of the north-western Laurentide Ice Sheet margin
Stoker, Benjamin James ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Darvill, Christopher (oponent) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Laurentinský ledovcový štít byl největším z efemérních ledovcových štítů severní polokoule. Svého maximálního rozsahu dosáhl během posledního glaciálního cyklu (~115 ka až ~11,7 ka), kdy se spojil s Kordillerským a Inuitským ledovcovým štítem na severu Severní Ameriky a v Kanadském arktickém souostroví, a svou velikostí byl srovnatelný s dnešním Antarktickým ledovcovým štítem. Porozumění dynamice odlednění Laurentinského ledovcového štítu je cenné pro pochopení dlouhodobé dynamiky dnešních ledovcových štítů, ale v informacích o odlednění Laurentinského ledového štítu existují značné regionální rozdíly. Zejména severozápadní sektor Laurentinského ledovcového štítu zůstává jedním z nejhůře prostudovaných, protože poslední rekonstrukce tohoto sektoru pochází z počátku 90. let 20. století a množství empirických informací o chronologii odlednění v tomto sektoru je nedostatečné. Tato práce rekonstruuje odlednění severozápadního sektoru Laurentinského ledovcového štítu z jeho posledního glaciálního maxima pomocí numerických datovacích metod a geomorfologického mapování. Glaciální geomorfologie velké části Severozápadních teritorií Kanady je mapována z digitálních modelů terénu s vysokým rozlišením a ze satelitních snímků a následně interpretována za účelem rekonstrukce dynamiky ústupu ledovcového štítu a...
|
|
|
Dispersal trains Severoamerického ledovcového komplexu a jejich vztah ke konfiguraci zalednění
Jandová, Anna ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Ledovcové dispersal trains představují horninový materiál, který byl činností ledovce erodován ze zdrojové oblasti a rozvlečen jeho pohybem. Tato práce se snaží porovnat směr rozšíření těchto dispersal trains s odhady směru toku ledu v čase a analyzovat možné vlivy na směr rozšíření dispersal trains. Celkem bylo analyzováno 131 dispersal trains, které byly porovnány s 34 konfiguracemi zalednění Severoamerického ledovcového komplexu během období pozdní gauss (před 3,6-2,6 mil. let) a posledního (wisconsinského) glaciálu včetně následného ústupu zalednění (před 115-6 tis. lety). Předpoklad, že směr rozšíření dispersal trains odpovídá buď poslednímu zalednění, které je zasáhlo, nebo směru nejdéle převládajícího proudění ledovce, nelze dle výsledků analýzy potvrdit. Vyšší oporu ve výsledcích neměla ani varianta vlivu převládajícího směru proudění ledovce během posledního ledovcového maxima a následného ústupu zalednění.
|
|
|
Reconstructing the central sector of the Cordilleran Ice Sheet
Dulfer, Helen Elizabeth ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Ely, Jeremy (oponent) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Čtvrtohory (posledních 2.6 mil. let) byly obdobím výrazného kolísání klimatu, což vedlo k opakovanému nárůstu a ústupu ledovcových štítů, primárně na severní polokouli. Kordillerský ledovcový štít (KLŠ) během tohoto období opakovaně pokrýval rozsáhlá území v hornaté západní části Severní Ameriky a dosahoval rozlohy a objemu srovnatelných se současným Grónským ledovcovým štítem. Během posledního ledovcového maxima byl KLŠ součástí Severoamerického ledovcového komplexu a východně od Skalistých hor splýval s Laurentinským ledovcovým štítem. Kvůli hornatému podloží a odlehlému, málo osídlenému území je ale poměrně málo dokladů o centrální části KLŠ, která byla situovaná v dnešní severní Britské Kolumbii. KLŠ je tak jedním z nejméně prozkoumaných ledovcových štítů pleistocenních glaciálů a doposud existuje jen omezené porozumění jak pro charakter nárůstu, tak ústupu tohoto ledovcového štítu. Tato disertační práce používá metody glaciální geomorfologie a kvantitativního datování k rekonstrukci nárůstu KLŠ do jeho posledního glaciálního maxima a následného ústupu během odlednění. Data dálkového průzkumu Země s vysokým rozlišením jsou použita k tvorbě glaciálně geomorfologické mapy centrálního sektoru KLŠ mezi 55. a 60. stupněm s.š. (článek I). Mapa obsahuje sedm tvarů reliéfu: glaciálně usměrněný terén,...
|
|
| |
|
|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
|
Ústup horského zalednění z maxim Malé doby ledové v západní Kanadě
Balkhausen, Maximilian ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Malá doba ledová je pojem označující období výraznějšího ochlazení oproti dlouhodobému průměru stávajícího interglaciálu. Během tohoto období došlo k výrazné expanzi horského zalednění v celosvětovém měřítku. Tato práce se zabývá ústupem horských ledovců z maxim Malé doby ledové v západní Kanadě. Celkem bylo zmapováno 60 ledovců ve třech studijních oblastech v pohořích severní Britské Kolumbie podél západo-východního klimatického transektu. Studované oblasti se nachází v severních Pobřežních horách, severních Interior Mountains a severních kanadských Skalnatých horách. Sledované ledovce byly manuálně mapovány pomocí satelitních snímků misí Landsat z let 1977, 1987, 1997, 2007 a 2017. Rozsahy ledovců během maxima Malé doby ledové byly mapovány ze satelitních snímků PlanetScope s rozlišením 3 m, v nichž bylo možno trasovat morény z tohoto maxima. Ústup ledovcové plochy v severních Pobřežních horách od maxim Malé doby ledové do roku 2017 činil 22,1 %, v severních Interior Mountains 41,3 % a v severních kanadských Skalnatých horách 41,0 %. Byla zjištěna vysoká variabilita relativní míry ústupu ledovce mezi menšími ledovci ve všech studijních oblastech. To nasvědčuje tomu, že reakce ledovců na klimatickou změnu nejsou podmíněné jen klimatickými faktory, ale také vlastnostmi ledovce jako nadmořská výšky,...
|
|
|
Morfologie ping jako výslednice polohových a environmentálních charakteristik
Kuznetsova, Evgeniia ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem ping. V rešeršní části jsou shrnuty morfologické charakteristiky těchto tvarů, mechanismy jejich vzniku a jejich vývojové fáze. Cílem práce je popsat rozložení recentních ping na zemském povrchu, charakterizovat limitní přírodní podmínky výskytu ping a stanovit, zda jsou vázány na jejich morfologii, případně do jaké míry. Výsledky se opírají o tabulku obsahující jednotlivé enviromentální charakteristiky, jež byla vytvořena na základě literární rešerše. Výsledky byly dále porovnávány se závěry dřívějších studií. Pinga jsou předmětem zájmu kvůli tomu, že jde o indikátory přítomnosti permafrostu a specifických hydrologických procesů, a díky tomu umožnují vyvozovat závěry o environmentálních podmínkách v dobách minulých i v současnosti.
|
|
|
Remote Sensing of Surface Meltwater on the Glaciers of Svalbard
Sieglová, Eliška ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Supraglaciální jezera se tvoří na povrchu ledovce v jeho ablační zóně. Objevují se v ablační sezóně a tmavá barva jejich vodní hladiny snižuje albedo ledovcového povrchu. Jejich odvodnění k bázi ledovce může zvýšit bazální klouzání a rychlost pohybu ledovce. S využitím snímků o vysokém rozlišení družic Sentinel-2 se tato práce zabývá charakteristikou ablační sezóny na dvou zaledněných regionech Svalbardu: území ledovce Hinlopenbreen na východním pobřeží Západního Špicberku a území ledovců Kongsbreen a Kronebreen na jeho západním pobřeží. První supraglaciální jezera se na západním území objevila v první polovině června, na východním území v druhé polovině června. Vrchol ablační sezóny byl na západním území pozorován na přelomu června a července, a na východním území v polovině července. První tvorba jezer odpovídala teplotám, které překročily 0 řC a zpočátku se tvořila v nižších nadmořských výškách. Se stoupajícími teplotami i jezera postupovala výš. Většina jezer se na západním území tvořila v nadmořských výškách mezi 600 a 700 m n. m., na východním území se tvořila zejména mezi 400 a 500 m n. m. Zde se ale nezanedbatelné množství jezer (12 % celkové plochy) vytvořilo nad odhadovanou výškou hranice rovnováhy (600 m n. m.). To vznáší otázku pro další výzkum, jaký vliv má oteplující se klima na...
|
|
|
Dlouhodobé změny mořského ledu v Arktidě
Lysenko, Anastasia ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Práce shrnuje znalosti o mořském ledu v Arktidě, jeho vlastnostech, podmínkách a procesu vzniku. Popisuje také klima Arktidy a jeho změny od počátku 20. století. Práce ukazuje, jak a proč je arktický mořský led důležitý pro klima celé naší planety, a že klimatický systém je velmi propojený. To znamená, že pokud například dojde k zásadním změnám mořské ledové pokrývky nebo změnám klimatu, tak se vliv těchto změn může projevit i v úplně jiné oblasti, což je projevem tzv. kaskádového bodu zvratu. Proto se tato práce také dotýká tématu zpětných vazeb a ukazuje, že stanovení množství a typu mořského ledu v Severním ledovém oceánu je zásadní pro zlepšení našich znalostí a pochopení polárního počasí a dlouhodobých výkyvů klimatu. Klíčová slova: klimatická změna, mořský led, teplota, Arktida
|
|
| |
host ::
RSS.