|
|
Camusův Cizinec v českých překladech
Maršíková, Eva ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést podrobný rozbor dvou českých překladů Camusova románu l'Etranger (Cizinec). První překlad vyšel v roce 1947 a jeho autorem je Svatopluk Kadlec, tvůrcem druhého překladu z roku 1966 je Miloslav Žilina. Osobnost Alberta Camuse je na francouzské literární scéně jen obtížně zařaditelná. Mezi pařížskými intelektuály byl sice uznávaný, ale po celý život mezi nimi zůstal cizincem, byl totiž alžírského původu a Francie pro něj vždy byla až na druhém místě. Zároveň však nebyl tak docela Alžířanem, neboť patřil mezi bílou menšinu, jež alžírské kolonii vládla. V jeho životě se takových rozporů objevuje více. Byl například prohlašován za stoupence filozofie existencialismu, jejímž zosobněním byl Jean-Paul Sartre, avšak sám se tomuto označení bránil. Považoval se za stoupence levicových názorů, což dokázal i svou účastí v protinacistickém odboji, ale odmítal Sartrův revoluční princip a mnozí byli zaraženi i jeho postojem k alžírské válce za nezávislost v padesátých letech, k níž odmítl zaujmout vyhraněné stanovisko. Pravdou je, že Camus se ve svých názorech nenechal ovlivňovat jakoukoli ideologií a nejvyššími autoritami pro něj byly spravedlnost a humanismus. Román Cizinec z roku 1942 je prvním Camusovým dílem, jež si získalo přízeň nejširší čtenářské veřejnosti i kritiky, a ze...
|
|
|
Camusův Cizinec v českých překladech
Maršíková, Eva ; Šotolová, Jovanka (oponent) ; Belisová, Šárka (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo provést podrobný rozbor dvou českých překladů Camusova románu l'Etranger (Cizinec). První překlad vyšel v roce 1947 a jeho autorem je Svatopluk Kadlec, tvůrcem druhého překladu z roku 1966 je Miloslav Žilina. Osobnost Alberta Camuse je na francouzské literární scéně jen obtížně zařaditelná. Mezi pařížskými intelektuály byl sice uznávaný, ale po celý život mezi nimi zůstal cizincem, byl totiž alžírského původu a Francie pro něj vždy byla až na druhém místě. Zároveň však nebyl tak docela Alžířanem, neboť patřil mezi bílou menšinu, jež alžírské kolonii vládla. V jeho životě se takových rozporů objevuje více. Byl například prohlašován za stoupence filozofie existencialismu, jejímž zosobněním byl Jean-Paul Sartre, avšak sám se tomuto označení bránil. Považoval se za stoupence levicových názorů, což dokázal i svou účastí v protinacistickém odboji, ale odmítal Sartrův revoluční princip a mnozí byli zaraženi i jeho postojem k alžírské válce za nezávislost v padesátých letech, k níž odmítl zaujmout vyhraněné stanovisko. Pravdou je, že Camus se ve svých názorech nenechal ovlivňovat jakoukoli ideologií a nejvyššími autoritami pro něj byly spravedlnost a humanismus. Román Cizinec z roku 1942 je prvním Camusovým dílem, jež si získalo přízeň nejširší čtenářské veřejnosti i kritiky, a ze...
|
|
| |
host ::
RSS.