|
|
Komplexní molekulární diagnostika gastrointestinálních stromálních nádorů
Kalfusová, Alena ; Kodet, Roman (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Vaněček, Tomáš (oponent)
Komplexní molekulární diagnostika gastrointestinálních stromálních nádorů ABSTRAKT Většina gastrointestinálních stromálních nádorů (GIST) je charakterizována přítomností aktivačních mutací v genech KIT a PDGFRA (80 - 85 %). Ve skupině KIT/PDGFRA nemutovaných GIST (10 - 15 %) byly detekovány mutace v genech BRAF, KRAS, defekty v komplexu SDH nebo fúze FGFR1::TACC1, ETV6::NTRK3. Cílená terapie Imatinib mesylátem (IM) znamenala významný průlom v terapii GIST. Výrazným problémem cílené terapie je vznik primární nebo sekundární rezistence. Biologické chování GIST je nepředvídatelné. Stanovení proliferační aktivity vybraných markerů proliferace a senescence umožní objektivizovat riziko agresivního chování nádoru. Cílem první části naší práce byla mutační analýza genů KIT a PDGFRA a detekce sekundárních mutací u pacientů s progresí onemocnění. V 83.5 % vzorků jsme detekovali primární mutace v genech KIT a PDGFRA. U 16 pacientů s progresí onemocnění jsme prokázali přítomnost sekundárních mutací (v 29 progresivních ložiscích - 69 %). Potvrdili jsme výraznou intranádorovou a rovněž internádorovou heterogenitu sekundárních mutací. Cílem druhé části práce byla analýza alterací ve skupině KIT/PDGFRA nemutovaných GIST. V této skupině GIST jsme prokázali defekty v podjednotkách SDH komplexu, mutace v genech BRAF a NF1 a...
|
|
|
Imunohistochemické a molekulárně-genetické markery v predikci progrese neoplázií jícnu v korelaci s patofyziologií
Kollár, Marek ; Martínek, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Štěpán (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Úvod: Karcinom jícnu představuje celosvětově osmou nejčastější malignitu. Dva nejčastější typy jsou adenokarcinom a spinocelulární karcinom. Správná histopatologická diagnóza, staging a určení prediktivních rizikových markerů v progresi jsou klíčové pro vývoj nemoci, osud a management pacienta. Endoskopickou resekci lze považovat za kurativní léčbu v případech R0 resekce karcinomu se slizniční invazí nebo s invazí do horní třetiny submukózy. Pacienti s pokročilejšími karcinomy jsou referováni k chirurgické, případně onkologické terapii. Zlatým standardem v diagnostice je histopatologie, častokrát s využitím imunohistochemie, například s průkazem mutace genu TP53, který hraje důležitou roli v patogenezi progrese lézí jícnu. Velký význam mají také nové diagnostické metody, mezi které například patří konfokální laserová endomikroskopie (CLE). Neméně důležité je sledování pacientů i po endoskopické léčbě s cílem včasného a spolehlivého odhalení perzistentní či rekurentní léze. Cíle, metody a pacienti: V práci jsou celkově zpracovány čtyři samostatné, na sebe částečně navazující projekty, s parciálním překryvem pacientů. Cíle jednotlivých projektů byly: 1) Stanovit prediktivní markery progrese karcinomu jícnu, riziko metastázování a generalizace a porovnat efektivitu endoskopické a chirurgické terapie u...
|
|
|
Morfologická, imunohistochemická a molekulární analýza leiomyocelulárních nádorů ženského pohlavního systému
Gregová, Mária ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Škarda, Jozef (oponent)
Úvod Leiomyom s bizarními jádry (LBN) a celulární leiomyom (CL) patří mezi vzácné varianty hladkosvalových nádorů dělohy. V diagnostické praxi může u LBN dojít k záměně s leiomyosarkomem (LMS) a u CL hlavně s low grade endometriálním stromálním sarkomem (LG ESS). Při stanovení diagnózy je nutné pečlivé zhodnocení morfologických znaků, v některých hraničních případech nám může pomoct imunohistochemické a molekulární vyšetření. Literární data týkající se molekulárně genetických alterací vyskytujících se u LBN a CL jsou limitovaná, ukazuje se však, že část těchto nádorů sdílí některé aberace s klasickými leiomyomy (UL) a LMS. Cíle Cílem práce je prohloubení znalostí o hladkosvalových nádorech dělohy, zejména LBN a CL, jejich komplexní morfologické, imunohistochemické (IHC) a molekulární zhodnocení. Cíle zahrnují: 1) podpoření hypotézy benigního chování LBN, 2) morfologickou analýzu LBN, 3) bližší ozřejmění tumorigeneze LBN se zaměřením na gen FH, 4) ozřejmění tumorigeneze CL, 5) využití IHC protilátky FH jako screeningové metody k identifikací mutací genu FH, 6) využití morfologického zhodnocení a výsledků IHC vyšetření k usnadnění diferenciálně diagnostické rozvahy mezi benigními a maligními hladkosvalovými nádory, a dále mezi nádory jiné histogeneze, 7) IHC analýzu prognosticko-prediktivních...
|
|
|
Úloha proteinázami aktivovatelného receptoru - 2 (PAR-2) v patogenezi lidských onemocnění
Matěj, Radoslav ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Fakan, František (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Rudolf, Emil (oponent)
Vyhodnocení změny exprese PAR-2 v zánětlivé lézi - Zvířecí model experimentálně vyvolané akutní pankreatitidy. V naší práci Jsme demonstrovali signifikantní zvýšení exprese aktivovaného receptoru PAR-2 nejen na cévních strukturách ale také na epiteliálních elementech výstelky pankreatických acinárních a duktálních struktur v průběhu akutní léze pankreatu. Také jsme jako první prokázali přítomnost tohoto receptoru v endokrinní části pankreatické tkáně - Langerhansových ostrůvcích. Výsledky naší práce dokládají význam role receptoru aktivovaného prostřednictvím trypsinu v indukci (a vývoji) a v regeneraci (a hojení) procesu akutní pankreatitidy. Navíc je pravděpodobné, že změny v expresi PAR-2 v epitelové výstelce acinů exokrinní části pankreatu mají vztah i k některým dalším morfologicky pozorovaným z měnám jako jsou například vakuolizace cytoplazmy a nekróza epitelíí a v pozdějších fázích i reparace pankreatické tkáně. Zároveň je zřejmé, že aktivace PAR-2 se uplatňuj e j iž v počátečných fázích vývoje akutní pankreatitidy. Naše výsledky jsou tedy plně v souladu s novým trendem komplexního pojetí akutní pankreat itidy jako složité souhry mnoha účinných signálních faktorů , které nejen modifikují rozsah a charakter postižení pankreatické tkáně, ale uplatňují se i na úrovni celého organismu. Naše práce rovněž...
|
|
|
Epigenetické a cytotoxické účinky inhibitorů histondeacetyláz v kombinaci s cytostatiky na buňky neuroblastomu
Abdel Rahman, Mohamed Ashraf Khalil ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Krsková, Lenka (oponent)
Souhrn Zvýšená exprese histondeacetyláz (HDAC) u řady nádorů obrátila pozornost k možnosti využít jejich inhibici k protinádorové léčbě. Kyselina valproová (VPA) je nejen užívané antiepileptikum, ale vykazuje i protinádorové účinky podmíněné inhibicí HDAC třídy I a IIa. Předpokládá se, že nádorové kmenové buňky (CSC) jsou odpovědné za růst a progresi nádorů a proto je snaha zacílit léčbu na malou subpopulaci CSC spíše než na celý nádor. CD133 byl rozpoznán jako marker CSC u řady nádorů. Jeho exprese je významně ovlivněna epigenetickými změnami, mezi něž patří podání inhibitorů HDAC užívaných v léčbě nádorů. Proto jsme se zabývali epigenetickými a cytotoxickými účinky VPA v kombinaci s některými chemoterapeutiky a jejím vlivem na expresi antigenu CD133 u lidských neuroblastomových (NB) buněčných linií. Naše výsledky ukázaly, že kombinace VPA s DNA poškozujícími cytostatiky má u buněk UKF-NB-4 synergistický účinek podmíněný indukcí apoptózy závislé na aktivaci caspázy-3. Tento synergizmus byl ve vztahu ke zvýšení acetylace histonů H3 a H4 a byl přítomen pouze při současné inkubaci s oběmi látkami nebo při inkubaci s DNA poškozujícím cytostatikem následované inkubací s VPA. Výsledky další studie ukazují, že VPA indukuje expresi CD133, která je závislá na zvýšení acetylace histonů H3 a H4. Při inkubaci s VPA a...
|
|
|
Morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí
Důra, Miroslav ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Tématem této disertační práce je morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí. Melanom je nejnebezpečnějším maligním kožním nádorem s možným výskytem i mimo kůži. Jeho včasná diagnostika je zásadním aspektem dobré prognózy onemocnění. Melanom je typický zakládáním vzdálených metastáz v horizontu mnoha let po iniciální diagnóze. Rozmanitost melanocytárních lézí činí jejich histopatologickou diferenciální diagnostiku extrémně složitou. Úsilím současného výzkumu je identifikace surogátních imunohisto- chemických či molekulárně-genetických markerů, které by byly schopny odhalit biologickou povahu dané léze a tím vnést světlo do šedé zóny melanocytárních lézí nejisté biologické povahy. Tato disertační práce se zabývá imunohistochemickou analýzou exprese proteinu GLUT-1 u 400 případů benigních a maligních melanocytárních lézí. Bylo zjištěno, že tento marker byl exprimován u signifikantní skupiny melanomů, avšak prakticky v žádném případu melanocytárního névu. Exprese GLUT-1 byla též spojena s horší prognózou onemocnění. Disertační práce se dále zabývá problematikou TIL u melanomu. Analýza TIL (tumor infiltrujících lymfocytů) na 213 melanomech srovnávala prognostický význam 5 různých skórovacích systémů. V základním barvení HE hodnotila rozložení a denzitu zánětlivé celulizace. Pouze u...
|
|
|
Management morfologické diagnostiky molekulárně-geneticky definovaných tumorů trávicího traktu
Vaňková, Bohuslava ; Daum, Ondřej (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
MUDr. Bohuslava Vaňková Abstrakt Disertační práce "Management morfologické diagnostiky molekulárně-geneticky definovaných tumorů trávicího traktu" je komentovaným souborem celkem osmi publikovaných prací (čtyři původní práce uveřejněné v anglické literatuře v časopisu s impact factorem, jeden dopis editorovi v anglickém jazyce, též v časopisu s impact factorem, a tři práce v českém jazyce publikované v tuzemských recenzovaných periodikách, z čehož dvě práce přehledové a jedna práce původní). V současnosti do klasifikací různých nádorových jednotek výrazně vstupuje molekulární genetika, která se u některých dokonce stává neodmyslitelnou integrální součástí diagnostického algoritmu a molekulárně-genetické rysy jednotlivých nádorů tak lze jen obtížně pominout. V patologii proto vedle sebe nacházíme klasifikace založené čistě na morfologických znacích, klasifikace naopak využívající především molekulárně-genetické znaky (např. klasifikace centrálního nervového systému, hematologických malignit), ale i klasifikace oba rysy kombinující (část renálních neoplázií). Pro praktickou medicínu je však vždy nutné najít průsečík obou přístupů tak, aby byla zajištěna správná a kompletní diagnóza u pacienta. Většina nádorů gastrointestinálního traktu (GIT) je klasifikována na podkladě morfologie, část za přispění...
|
|
|
Expression of adaptor protein PAG/Cbp in non-neoplastic and neoplastic lymphoid tissue
Švec, Alexandr ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Plank, Lukáš (oponent) ; Kodet, Roman (oponent) ; Stöckbauer, Petr (oponent)
Nové poznatky o buněčném vývoji, regulacích buněčného cyklu a signalizaci jsou nyní využívány pro zpřesnění klasifikace maligních lymfomů a pro vývoj nových léků s cíleným efektem na patologicky deregulované molekuly, z nichž některé hrají roli v procesu imunitní signalizace. První krok buněčných signálních kaskád je většinou přenos signálu přes buněčnou membránu zprostředkovaný mebránovým receptorem. Některé signální molekuly jsou segregovány do speciálních kompartmentů buněčné membrány, tzv. rafts, nebo glycosphingolipid-enriched microdomains (GEM), někdy označovaných jako signalosomy. Mezi tyto molekuly patří i rodina Src-kináz, která reprezentuje skupinu fosfokináz účastnících se časných fází imunitní signalizace. Jejich deregulace může vést k nádorové transformaci buňky. Studie se věnuje expresi PAG v nenádorové a nádorové lymfoidní tkáni a jejímu možnému využití v rutinní diagnostické hematopatologii.
|
|
|
Exprese CD44 molekul v uroteliálních karcinomech močového měchýře
Kuncová, Jitka ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Hes, Ondřej (oponent) ; Záťura, František (oponent)
Hlavním cílem předložené práce bylo přispět k upřesnění významu změn exprese adhezivních molekul CD44 ve vzniku a maligním chování uroteliálních karcinomů močového měchýře. K jednotlivým etapám pro splnění tohoto cíle patřily: 2.1 Detailní stanovení exprese CD44s a CD44v6 proteinů v uroteliálních karcinomech močového měchýře ve vztahu ke stupni diferenciace nádoru. 2.2 Určení vztahu změn exprese CD44 proteinů v závislosti na histomorfologických charakteristikách uroteliálních karcinomů močového měchýře a na dalších ukazatelích biologického chování nádoru (proliferační aktivita, exprese p53). 2.3 Vyhodnocení exprese CD44s a CD44v6 proteinů ve dvou fenotypicky odlišných buněčných liniích uroteliálních karcinomů (HT1197 a 5637) a zjištění vztahů exprese CD44 k morfologickým a růstovým vlastnostem nádorových buněk těchto linií.
|
|
|
Receptory zúčastněné v regulacích zánětlivé reakce u renálních onemocnění
Eis, Václav ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Hes, Ondřej (oponent) ; Zemanová, Zdeňka (oponent)
Eis, V., Luckow, B., Vielhauer, V., Sireke, J., Linde, Y., Segerer, S., Perez de Lema, G., Cohen, C. D., Kretzler, M., Mack, M., Horuk, R., Murphy, P. M., Gao, J.-L., Hudkins, K. L., Alpers, C. E., Gröne, H.-J., Schlöndorff, D., Anders, H.-J.: Chemokine receptor CCR1 but not CCR5 mediates leukocyte recruitment and subsequent renal fibrosis after unilateral ureteral obstruction. J Am Soc Nephrol, 15, 2004; 2: 337-347. Práce byla zaměřena na zjištění role chemokinových receptorů CCR1 a CCR5 v infiltraci intersticiálního kompartmentu ledviny a v rozvoji jeho fibrózy. V práci jsme použili model jednostranné obstrukce ureteru, ke studiu efektu receptorů jsme použili CCR1 a CCR5 knock-out myší kmeny a dále blokádu CCR1 nízkomolekulárním antagonistou BX471. Práce ukázala, že chybění nebo blokáda receptoru CCR1 vede ke snížení počtu makrofágů a T lymfocytů infiltrujících do intersticia UUO ledviny u knock-out nebo BX471 léčených myší v porovnání s divokým kmenem myší C57BL/6. Naproti tomu chybění CCR5 nevedlo ke snížení počtu infiltrujících leukocytů. Sledované parametry fibrózy renálního intersticia - počet fibroblastů, objem intersticia, depozice kolagenu a hladina mRNA pro TGF-β1 - byly u CCR1 deficientních myší v poškozené ledvině sníženy. Chybění CCR5 nevedlo k zabránění rozvoje fibrózy UUO ledviny. Shrnuto,...
|
host ::
RSS.