|
|
Vybrané události období rozpadu Sovětského svazu a jejich obraz v českých médiích
Mališová, Klára ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tom, jak tři vybrané české deníky - Rudé právo, Mladá fronta (později Mladá fronta DNES) a Lidové noviny informovaly o významných událostech, ke kterým došlo ve svazových republikách během posledních tří let existence Sovětského svazu (tedy v letech 1989 až 1991). Konkrétně se zaměřuje na několik událostí, kterými si jednotlivé svazové republiky snažily vydobýt svobodu a nezávislost, a to buď skrze protesty v ulicích, nebo politickou cestou. Věnuje se také takovým událostem, které byly něčím přelomové, nebo při nichž přišli o život obyčejní lidé, kteří vyjadřovali nesouhlas s politickou situací, případně kteří bránili zákonně zvolené mocenské orgány. Za pomoci kvalitativní analýzy práce na pozadí politických změn v Československu v tomto období sleduje, zda se nějak proměnil způsob, jakým jednotlivá periodika o dění informovala.
|
|
|
"Psali jsme mezi řádky" (portrét novinářky Marty Bystrovové)
Mališová, Klára ; Šobr, Michal (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z praktické a teoretické. Praktická část nesoucí název Psali jsme mezi řádky je dokumentaristickým portrétem novinářky Marty Bystrovové, která 25 let (mezi lety 1966-1991) pracovala v deníku Svobodné slovo, který sídlil na Václavském náměstí. Paní Bystrovová se tak neplánovaně stala přímým svědkem zlomových událostí dějin Československa, jako byly roky 1968 a 1989, i přes režimní útlak tisku se však neváhala podílet na otevřeném informování o dění. Práce se tedy snaží ukázat, jak okolnosti ze společenského i osobního života ovlivnily její životní příběh, a snaží se demonstrovat, že i obyčejní lidé, kterým historie veřejně neděkuje, mají neobyčejné osudy, které pomohly formovat dějiny našeho státu a společnosti. Teoretická část navazuje na praktickou práci a fakticky ji rozvíjí. Představuje deník Svobodné slovo a uvádí okolnosti jeho vzniku. Zařazuje ho do kontextu roku 1989, a to v porovnání s Rudým právem (periodikem KSČ), kde se snaží poukázat na odlišnost Svobodného slova, které se snažilo otevřeně informovat o uplynulých událostech. Jelikož je praktická část portrétem novinářky z deníku Svobodné slovo, teoretická práce dále navazuje kapitolou, jež se zabývá portréty ve Svobodném slově. Následně popisuje termín dokumentaristický portrét a krátce...
|
host ::
RSS.