|
|
Kognitivní a behaviorální změny u neurovývojových a farmakologických animálních modelů schizofrenie
Malenínská, Kristýna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
Vytváření spolehlivých animálních modelů psychiatrických onemocnění, jako je schizofrenie, je klíčové pro zlepšení našeho porozumění neurobiologického, behaviorálního a genetického základu této poruchy a pro vývoj nových léčiv s vyšší terapeutickou účinností. Tyto modely umožňují studovat různé aspekty schizofrenie, včetně pozitivních, negativních a kognitivních schizofrenii podobných příznaků. Všechny dostupné zvířecí modely schizofrenie lze zařadit do čtyř různých kategorií indukce: vývojové, farmakologické, genetické a navozené lézí. Ani jeden z těchto modelů ovšem dokonale nekopíruje všechny aspekty schizofrenie u lidí, a je tak zásadní přesně definovat vliv jednotlivých manipulací. Tato práce se zaměřuje na studium farmakologických a vývojových animálních modelů schizofrenie s důrazem na výzkum kognitivních a behaviorálních změn souvisejících s touto poruchou. Konkrétně se jedná o farmakologické navození schizofrenii podobných příznaků akutní aplikací MK-801, o vývojové two-hit modely kombinující imunitní reakci matky po podání poly (I:C) a následný stres potomků v dospívání a o opakované prenatální a neonatální podání lipopolysacharidu (LPS). U farmakologického modelu jsme zkoumali citlivost časové a prostorové kognice na akutní podání MK-801 v modifikované úloze Kolotočového bludiště. Časová...
|
|
|
Percepce času a prostoru u laboratorních potkanů
Malenínská, Kristýna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Prostorová a časová složka kognice tvoří dvě neoddělitelné entity, neboť při pohybu v prostoru se také zároveň vždy pohybujeme v čase. Avšak prostorová orientace je narozdíl od intervalového časování mnohem lépe prozkoumána. Percepce času je pro přežití jedince rovněž nesmírně důležitá a velmi pravděpodobně s percepcí prostoru různými způsoby interaguje. I přesto se na toto téma zaměřuje jen velmi málo prací a proto bylo naším cílem vyvinout a otestovat úlohu, která by vyžadovala použití obou těchto složek a interakce mezi nimi. Tato nová verze úlohy AAPA byla testována na aparatuře jménem Kolotočové bludiště, na které se obvykle testuje pouze prostorová orientace potkanů. Oproti normální variantě zde byli potkani postupně učeni na řešení úlohy za tmy, kdy předpokládáme, že musí více používat časovou strategii, spíše než samotnou prostorovou orientaci jako je tomu za světla. V další fázi následovala farmakologická studie s látkami, u kterých se předpokládalo narušení systémů pro intervalové časování. Prokázalo se použití odlišných strategií za světla a za tmy, přičemž výkon za světla závisí převážně na prostorové orientaci, narozdíl od úseků za tmy, kdy je zvíře více závislé na časové komponentě. Aplikace látek v hlavním pokusu neměla vliv na schopnost potkanů v obou částech, což mohl způsobit...
|
|
|
Mediální oblasti neokortexu a chování
Malenínská, Kristýna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Brožka, Hana (oponent)
Neokortex tvoří důležitou a nejvíce vyvinutou část savčího mozku. Jeho mediální oblasti tvoří více části, mezi které patří také kůra cingulárního závitu a její podoblasti. Ty obsahují například i přední cingulární kůru a retrospleniální kůru, jejichž zapojení v mozkových procesech a onemocněních si zde blížeji představíme. O funkcích mozku a jeho částech stále víme jen zlomek a proto jsou v současné době podrobovány neustálým výzkumům. Přední cingulární kůru rozdělujeme na dvě části dle jejich funkcí - kognitivní (dorsální) a emoční (ventrální). Ty se od sebe liší kromě funkce i propojením s ostatními částmi. Jedna z jeho vrstev obsahuje speciální typ nervových buňek- vřetenovité buňky. Nejvíce zkoumanými aspekty u přední cingulární kůry ve fungování mozku je detekce chyby, monitorování konfliktu, registrace bolesti, funkce v různých motorických drahách a také její určitá úloha v emocích. Dále se zde projevují funkční a anatomické změny u různých mozkových onemocnění- schizofrenie, cingulární epilepsie či akinetický mutismus. Retrospleniální kůra zabírá část zadní cingulární kůry. Cytoarchitektonicky je charakteristická svým rozdělením na granulární a agranulární oblasti. Funkčně ji můžeme zařadit do drah modulujících či zpracovávajících emoční procesy, velkou roli hraje v prostorovém učení a dále...
|
host ::
RSS.