|
|
České ženské hnutí v zápase o politické zrovnoprávnění žen. Role spolků a politických stran v letech 1890-1914
Malínská, Jana ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Disertační práce České ženské hnutí v zápase o politické zrovnoprávnění žen (Role spolků a politických stran v letech 1890-1914) sleduje ty aspekty procesu demokratizace české společnosti od obnovení parlamentarismu a konstitucionalismu na počátku šedesátých let 19. století do první světové války, které závisely na iniciativě žen sdružujících se ve spolcích. Sílící střední vrstvy české společnosti a od poloviny šedesátých let také vstřícnější legislativa připravily půdu pro rozvoj středostavovského ženského hnutí. Na něj o dvacet let později navázalo hnutí žen dělnických, katolických a křesťansko-sociálních. Jednotlivé proudy ovlivňovaly vědomí společnosti a snažily se získávat její podporu pro své cíle - zabezpečení kvalitního vzdělávání žen, řešení sociálních problémů a úpravu zákonů dosud stvrzujících jejich nerovnoprávné postavení. Měnící se ekonomické a demografické podmínky nutily po přelomu století stále více měšťanských žen vstupovat do zaměstnaneckého poměru, což přinášelo nejen nové problémy, ale také potřebu je řešit. Začaly si uvědomovat svou lidskou a odbornou hodnotu a zároveň občanskou a zvláště politickou neplnoprávnost, jíž považovaly za zásadní překážku svého celkového zrovnoprávnění. Občanskému uvědomování žen a jeho reflexi v praktické činnosti i v konfliktech s konservativními a...
|
|
|
Vzdělání – jeden z předpokladů umělecké orientace a tvorby žen
Malínská, Jana
Téma, jež jsem si pro svůj příspěvek zvolila, je velice široké. Proto jsem se zaměřila na čtyři důležité oblasti vztahu vzdělání k umělecké orientaci a tvorbě žen. Především jsem se soustředila na literaturu, neboť se v ní uplatnilo a vyniklo nejvíce žen v porovnání s ostatními uměleckými obory. Dalším zastavením je salon, organizovaný českými středními společenskými vrstvami, a jeho nezastupitelná role ve vztahu vzdělání a umění. Vstup žen do veřejné sféry, zpočátku jen v oblasti charitativní a od šedesátých let 19. století díky politickému uvolnění také kulturní a vzdělávací, umožnil vznik spolků, klubů a organizací žen. V závěru příspěvku se ještě stručně zmínila o významu lidové kultury a tvorby v české společnosti a o vlivu na ni.
|
|
|
Protichůdné názory české společnosti na vzdělávání dívek a žen v 19. století
Malínská, Jana
Na pozadí konfliktních názorů na dívčí školství a úsilí o jeho formální realizaci sleduje tento článek Masarykovy názory na problematiku dívčího školství od jeho příchodu do říšské rady počátkem devadesátých let 19. století. Vycházejíc z myšlenek osvícenství a z demokratických principů prosazoval demokratizaci vzdělání nejen do výuky jednotlivých humanitních oborů, ale do celého systému školství, včetně dívčího. Jeho projevy přednesené v říšské radě, jeho články, dobový tisk, zákony a nařízení i relevantní současná historická literatura jsou hlavním zdrojem informací pro tento článek.
|
|
|
Odraz požadavku všeobecného volebního práva žen v Národních listech 1906-1908
Malínská, Jana
Autorka se v příspěvku zabývala problematikou ženského hnutí na počátku 20. století, v době, kdy ženy byly částečně emancipovány v přístupu ke vzdělání na všech stupních a postupně si uvědomovaly, že k zrovnoprávnění ve společnosti nestačí být vzdělaná, ale že je nutné zúčastnit se rozhodování o nejrůznějších společenských a politických záležitostech. K tomu mělo přispět získání aktivního a pasivního volebního práva, o něž od počátku století ženy usilovaly. Jejich politické požadavky se velmi často objevovaly nejen na stránkách ženských časopisů, ale i v renomovaných denících jako byly např. Národní listy. V referátu jsou zachyceny všechny příspěvky, zabývající se volebním právem žen v období 1906-1908.
|
|
| |
|
|
Masarykův pohled na vztah Čechů a Němců v jeho článcích ve vídeňském tisku
Malínská, Jana
Příspěvek se zabývá Masarykovými články a studiemi publikovanými v němčině ve vídeňském tisku. Autorka se zaměřila na týdeník Die Zeit ů Wiener Wochenschrift für Politik, Volkswirtschaft, Wissenschaft und Kunst (1894ů1904), jeho pokračovatelku Oesterreichische Rundschau (1904ů1924) a deník Die Zeit (1902ů1919). T. G. Masaryk se hlavně věnoval česko-německým politickým a kulturním vztahům v českém království, v monarchii a po roce 1918 v Československé republice.
|
host ::
RSS.