|
|
Interaktivní učebnice ve výuce
Maierová, Lenka ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Předložená práce popisuje, jak využívají interaktivní učebnice vybraní učitelé na 1. stupni základní školy ve své výuce. V teoretické části práce je stručně vymezen vývoj učebnic, který je následován krátkou kapitolou o historii interaktivních učebnic. Další kapitoly jsou věnovány shrnutí funkcionalit interaktivních učebnic u vybraných nakladatelů a souvisejícímu technickému vybavení škol. Závěr teoretické části je pak věnován systému Bring Your Own Device (přines si své zařízení) a konceptu Future Classroom Lab (třída budoucnosti) v souvislosti s používáním interaktivních učebnic. Empirická část práce popisuje užívání interaktivních učebnic v procesu přípravy učitele na výuku, jejich práci s nástroji, funkcemi a obsahem v samotné výuce. Ve výzkumném šetření bylo využito kvalitativního přístupu, kdy byla zvolena metoda rozhovoru. Pro lepší zasazení dat do kontextu byla tato metoda doplněna pozorováním, které probíhalo ve výuce jednotlivých učitelů. Získaná data byla kódována a následně byla podrobena analýze. Stěžejní částí práce je prezentace výsledků výzkumného šetření zaměřeného na zjišťování vztahu vybraných učitelů jedné školy k adaptaci interaktivních učebnic, jejich začlenění do procesu přípravy na výuku a hledání odpovědi na otázku, jak tito učitelé interaktivní učebnice ve výuce užívají....
|
|
|
Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad
Kučera, Patrik ; Kárníková, Hana ; Maierová, Lenka
Architekturní osvětlení plní estetickou funkci, zdůrazňuje význam historických objektů či významných veřejných prostranství. V době vzniku historických objektů nebylo umělé noční osvětlování fasád cenově ani technologicky možné. Architektura byla koncipována pro denní osvětlení, které je dynamické, má jiné směrování světla, a proto vytváří odlišné stíny a kontrasty. S příchodem nových výkonných světelných LED zdrojů se umělé osvětlení stále více zapojuje do atmosféry nočního prostředí, a to nejen při slavnostních příležitostech, ale i trvale. Intenzivní kužely světla tvoří nové, cizorodé prvky v noční krajině. Navyšování četnosti a intenzity elektrického osvětlení v nočním prostředí přispívá ke vzniku světelného znečištění, které zatěžuje přírodu a kulturní krajinu znehodnocuje. Studie analyzuje osvětlení historických objektů Národní kulturní památky Vyšehrad, hodnotí vliv osvětlení na památkovou hodnotu objektů a míru zásahu do přírodního prostředí parku. Pomocí jasové analýzy sleduje přiměřenost využití světla, identifikuje nadměrně osvětlené plochy a místa s rizikem vzniku oslnění od světelných zdrojů. Výsledky studie prokazují podíl architekturního osvětlení na vzniku světelného znečištění. Vysoká intenzita osvětlení a umístění světelných zdrojů, které nepodporuje plasticitu architektonického detailu, ovlivňuje historický kontext v prostředí. Vysoké kontrasty ovlivňující zrakovou pohodu a orientaci uživatele. Negativně působí světelné kužely zasahující do korun stromů. Nadměrná intenzita a nevhodné směrování světla se neblaze propisuje i do širšího kontextu města.
|
|
|
Blue light spectrum and its effects on selected aspects of human sleep and cognition
Šmotek, Michal ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Maierová, Lenka (oponent)
Úvod: Od objevu ipRGC buněk sítnice se rozšířily možnosti vědeckého zkoumání vlivu světla na regulaci širokého spektra behaviorálních a fyziologických funkcí nezávislých na tvorbě obrazu. Vzhledem k tomu, že jsou ipRGC nejvíce citlivé na světlo krátkých vlnových délek (460-480nm) se tato dizertace zaměří primárně na vliv modrého světla na cirkadiánní systém, spánek, kognitivní funkce, a možné využití v klinické i neklinické oblasti. Cíle: Cílem první studie bylo prozkoumat vliv 20-minutové expozice monochromatickému světlu různých vlnových délek na vybrané neuropsychologické a neurofyziologické parametry vigility u zdravých dobrovolníků. Druhá studie zkoumala efekt kombinace KBT-I a večerního nošení brýlí blokujících modré světlo na subjektivní a objektivní parametry spánku a denní symptomy (úzkost, deprese, hyperarousal). Cílem třetí studie bylo prozkoumat subjektivní kvalitu spánku u zdravé populace a její spojitost s večerním a nočním vystavováním se umělému světlu z obrazovek elektronických zařízení. Metodika: V první studii bylo 12 zdravých dobrovolníků vystaveno celkem třem 20-minutovým expozicím světlu různých vlnových délek (455, 508, and 629 nm, zářivost 14 μW/cm2), při nichž podstoupili měření EEG (vč. EP P300 a spektrálních charakteristik) a behaviorálních proměnných (subjektivní...
|
host ::
RSS.