|
|
Kvantitativní analýza inhibitorů tyrozinkinázy metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí
Maier, Jan ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Lochman, Lukáš (oponent)
Předložená diplomová práce je věnována kvantitativnímu stanovení inhibitorů tyrozinkinázy, konkrétně imatinibu a nilotinibu, metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí. Za účelem sledování hladin těchto léčivých látek v séru či plazmě zejména pacientů s chronickou myeloidní leukémií, v menší míře pak pacientů s gatrointestinálním stromálním tumorem, byla na Ústavu klinické biochemie a diagnostiky Fakultní nemocnice v Hradci Králové vyvinuta nová metoda pro jejich stanovení a monitorování. Hlavním úkolem v souladu s vypracováváním diplomové práce bylo metodu plně optimalizovat a validovat. Tato metoda pro stanovení inhibitorů tyrozinkinázy byla na pracovišti nejdříve prováděná pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie se spektrofotometrickou (UV) detekcí. V rámci modernizace laboratorní technologie se postupem času přešlo na metodu prováděnou pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí. Analyty s jejich vnitřními standardy byly nejprve zpracovány extrakčním postupem kapalina-kapalina, poté byly isokraticky separovány na koloně C18 s reverzní fází. Následně byly oba analyty detekovány s využitím tandemové hmotnostní spektrometrie typu trojitého kvadrupólu s ESI iontovým zdrojem v pozitivním módu. V rámci validace metody byla ověřena její preciznost a správnost,...
|
|
|
Kvantitativní analýza inhibitorů tyrozinkinázy metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí
Maier, Jan ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Lochman, Lukáš (oponent)
Předložená diplomová práce je věnována kvantitativnímu stanovení inhibitorů tyrozinkinázy, konkrétně imatinibu a nilotinibu, metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí. Za účelem sledování hladin těchto léčivých látek v séru či plazmě zejména pacientů s chronickou myeloidní leukémií, v menší míře pak pacientů s gatrointestinálním stromálním tumorem, byla na Ústavu klinické biochemie a diagnostiky Fakultní nemocnice v Hradci Králové vyvinuta nová metoda pro jejich stanovení a monitorování. Hlavním úkolem v souladu s vypracováváním diplomové práce bylo metodu plně optimalizovat a validovat. Tato metoda pro stanovení inhibitorů tyrozinkinázy byla na pracovišti nejdříve prováděná pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie se spektrofotometrickou (UV) detekcí. V rámci modernizace laboratorní technologie se postupem času přešlo na metodu prováděnou pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí. Analyty s jejich vnitřními standardy byly nejprve zpracovány extrakčním postupem kapalina-kapalina, poté byly isokraticky separovány na koloně C18 s reverzní fází. Následně byly oba analyty detekovány s využitím tandemové hmotnostní spektrometrie typu trojitého kvadrupólu s ESI iontovým zdrojem v pozitivním módu. V rámci validace metody byla ověřena její preciznost a správnost,...
|
|
|
Historie fotbalu žen
Maier, Jan ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Pokorný, Ladislav (oponent)
Ženská kopaná toho prožila ve své historii mnoho. Po prvním počátečním nadšení a vzestupu v období první světové války, utrpěla těžkou ránu nařízením EFA v roce 1921, aby se znovu vzpamatovala a začala se pomalu rozvíjet až v 70. a hlavně v 80. letech. Ještě větší boom však zažila po vytvoření mezinárodních orgánů a soutěží v 90. letech. Na počátku stály za vznikem ženské kopané sociální změny ve společnosti a upevňování ženské role nejen ve společnosti, ale i ve sportu. Kopaná se rozvinula v Anglii na konci 19. století a rozšířila se do celého světa. Spolu s tím se rozšiřovala zakotvená ideologie přirozeného genderového systému. Pohlavní diskriminace byla viditelná téměř v každé společnosti. V řadě zemí, bylo vyloučení dívek a žen zakotveno v morálních, lékařských a estetických argumentech. V mnoha zemích byla považována účast dívek a žen ve fotbale za nebezpečnou, protože se považovalo za samozřejmé, že ženy nemají fyzické možnosti, aby mohli tuto hru hrát. Účast žen ve fotbale byla viděna jako zbytečná, nebezpečná zdraví i veřejné morálce a někteří to dokonce považovali za nemravnost. Někde nebyly ženy vyloučeny z fotbalu úplně, ale byly povzbuzovány, aby přijaly spíše podpůrnou roli, třeba jako roztleskávačky. Ty, které se do hry zapojily přímo a věnovaly sejí naplno, se považovaly za mužatky.
|
host ::
RSS.