|
|
Extrémní denní amplitudy teploty vzduchu v ČR v letech 1961-2007
Maňhal, Daniel ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotka, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá extrémní denní amplitudou teploty vzduchu (DTR) v České republice v letech 1961-2007 za rozšířené zimní období prostřednictvím analýzy denních klimatologických dat ze 49 klimatologických stanic. Cílem práce bylo najít rozložení extrémně vysoké DTR v jednotlivých měsících a popsat vliv oblačnosti, sněhové pokrývky a nadmořské výšky na velikosti extrémní DTR. Následně identifikovat typy synoptických situací, při kterých extrémní DTR nastává. Za sledované období bylo celkem detekováno 1746 dní s výskytem extrémní DTR alespoň na jedné stanici; přitom nejčastěji se extrémy objevily v březnu při anticyklonálních situacích. Při výskytu výrazného proudění převažoval v cyklonálních situacích západní směr, naopak při anticyklonálních situacích převažoval směr východní. Nejvyšší hodnoty extrémní DTR se obecně vyskytovaly v nížinách; s rostoucí nadmořskou výškou hodnoty extrémní DTR klesají. Sněhová pokrývka na většině stanic snižovala hodnoty extrémní DTR, průměrně o 0,2 řC. Obdobný efekt měla oblačnost, kdy při zatažené obloze (délce trvání slunečního svitu méně než 1 hod/den) byla extrémní DTR v průměru o 0,5 řC nižší než za slunečného počasí. Získané poznatky lze uplatnit v agrometeorologii (např. při výběru vhodné plodiny pro dané stanoviště), ale i pro operativní předpověď počasí...
|
|
|
Porovnání nutričních hodnot různých druhů jedlého hmyzu
Maňhal, Daniel ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Kulma, Martin (oponent)
Nárůst světové populace je konfrontován s omezenou plochou využitelnou pro produkci potravin, která při současném trendu nárůstu obyvatel, bude v blízké době nedostačující. Západní civilizace by měla následovat řadu asijských, afrických a jihoamerických států, kde je hmyz běžnou součástí jídelníčku. Konzumace hmyzu má řadu výhod. Hmyz má lepší konverzi krmiva, větší procento poživatelných částí, než běžná hospodářská zvířata, a také produkuje několikanásobně menší objem skleníkových plynů, po přepočtu na kilogram živé hmotnosti. Potenciálním rizikem entomofágie je schopnost některých druhů hmyzu produkovat toxiny, jež mohou u citlivých osob způsobovat alergické reakce. Nutriční obsah hmyzu závisí na mnoha faktorech: přírodovědném druhu, vývojovém stádiu, pohlaví a potravě. Obecně je však hmyz bohatým zdrojem živin, srovnatelným, či vyšším než konvenční druhy masa.
V praktické části práce byly analyzovány nutriční hodnoty cvrčka stepního (Gryllus assimilis), pocházejícího z umělého odchovu v České republice. Konkrétně byla pozornost zaměřena na obsah sušiny, hrubých bílkovin, tuku a stanovení profilu mastných kyselin. Sušina byla stanovena pomocí infračervených vah. Hrubé bílkoviny byly stanoveny metodou podle Kjeldahla. Tuk byl ze vzorku extrahován studenou fází podle Soxhleta a následně určen gravimetricky. Z vyextrahovaného tuku byl pomocí plynového chromatografu stanoven profil mastných kyselin. Tyto naměřené hodnoty byly dále porovnány s nutričními hodnotami uváděnými v literatuře. Důraz byl kladen na porovnání s ostatními druhy hmyzu, využitelnými v entomofágii, a na porovnání nutričního složení uměle odchovaného hmyzu a hmyzu pocházejícího z volné přírody. Pro uvedení hmyzu do kontextu s ostatními potravinami, byly tyto hodnoty porovnány s běžně konzumovaným konvenčním masem.
Z výsledků analýz je patrné, že hmyz chovaný v České republice je svým kvalitativním složením velice podobný druhům z odlišných geografických oblastí a z nutričního hlediska může plně konkurovat konvenčnímu masu.
|
host ::
RSS.