|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody I
Márová, Marie ; Křivčíková, Lucie (vedoucí práce) ; Vacková, Jana (oponent)
Autor: Marie Márová Školitel: Ing. Lucie Křivčíková Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody I Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cílem naší práce bylo zhodnotit aktivitu potenciálně antibiotických látek na 8 kmenech bakterií. Testovaly jsme celkem 42 látek, všechny byly syntetizovány na Katedře anorganické a organické chemie Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. K hodnocení jsme využili mikrodiluční bujónovou metodu. Jde o standardizovaný postup pro zjišťování minimální inhibiční koncentrace (MIC) antibiotika (ATB), a tím i kvantitativní citlivosti bakterií k ATB. Principem metody je vizuální odečítání a vyhodnocování nárůstu bakterií v jamkách mikrotitrační destičky. Jamky byly naplněny živným bujónem, antibiotickou látkou a mikrobem. Antibiotický efekt látky byl hodnocen pozitivně, pokud došlo v jamce k viditelné inhibici růstu mikroba. Testovali jsme deriváty sulfonamidů a salicylanilidů. Látky jsme rozdělili podle struktury do 13 skupin. Nejvyšší účinek jsme zaznamenali u derivátů N-fenyl- 2-hydroxybenzamidu, benzoové kyseliny, furan-2-karboxylové kyseliny a akrylové kyseliny. Téměř neúčinná byla skupina derivátů N-(1-fenylamino-3-methyl-1-oxobutan-...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antimikrobních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody
Márová, Marie ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Marie Márová Konzultant: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Název rigorózní práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antimikrobních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody Cílem rigorózní práce bylo otestovat 35 látek a vyhodnotit jejich antimikrobiální aktivitu. Látky byly rozděleny podle struktury do 10 skupin, šlo o karbamáty a benzoáty salicylanilidů, deriváty merkaptobenzothiazolu a deriváty dalších struktur. Látky jsme testovali na 8 bakteriálních a 8 fungálních kmenech. K testování jsme využili mikrodiluční bujónovou metodu. Metoda slouží ke kvantitativnímu stanovení citlivosti kmene k testované látce, míru citlivosti mikroba vyjadřuje minimální inhibiční koncentrace (MIC). Jamky mikrotitrační destičky byly naplněny růstovým médiem, testovanou látkou v postupně klesajících koncentracích a suspenzí kmene. MIC odpovídá koncentraci látky, která ještě potlačila růst kolonie a její jamka zůstala po inkubaci čirá. Nejsilnější antibakteriální účinek jsme zaznamenali u látek 6. skupiny (thiokarbamáty salicylanilidů), působily na grampozitivní koky, kromě kmene Enterococcus faecalis (EF). Vůči EF pak působila nejsilněji látka SAL-1-Bz z 10. skupiny (deriváty různých struktur)....
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antimikrobních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody
Márová, Marie ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Marie Márová Konzultant: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Název rigorózní práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antimikrobních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody Cílem rigorózní práce bylo otestovat 35 látek a vyhodnotit jejich antimikrobiální aktivitu. Látky byly rozděleny podle struktury do 10 skupin, šlo o karbamáty a benzoáty salicylanilidů, deriváty merkaptobenzothiazolu a deriváty dalších struktur. Látky jsme testovali na 8 bakteriálních a 8 fungálních kmenech. K testování jsme využili mikrodiluční bujónovou metodu. Metoda slouží ke kvantitativnímu stanovení citlivosti kmene k testované látce, míru citlivosti mikroba vyjadřuje minimální inhibiční koncentrace (MIC). Jamky mikrotitrační destičky byly naplněny růstovým médiem, testovanou látkou v postupně klesajících koncentracích a suspenzí kmene. MIC odpovídá koncentraci látky, která ještě potlačila růst kolonie a její jamka zůstala po inkubaci čirá. Nejsilnější antibakteriální účinek jsme zaznamenali u látek 6. skupiny (thiokarbamáty salicylanilidů), působily na grampozitivní koky, kromě kmene Enterococcus faecalis (EF). Vůči EF pak působila nejsilněji látka SAL-1-Bz z 10. skupiny (deriváty různých struktur)....
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody I
Márová, Marie ; Křivčíková, Lucie (vedoucí práce) ; Vacková, Jana (oponent)
Autor: Marie Márová Školitel: Ing. Lucie Křivčíková Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody I Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cílem naší práce bylo zhodnotit aktivitu potenciálně antibiotických látek na 8 kmenech bakterií. Testovaly jsme celkem 42 látek, všechny byly syntetizovány na Katedře anorganické a organické chemie Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. K hodnocení jsme využili mikrodiluční bujónovou metodu. Jde o standardizovaný postup pro zjišťování minimální inhibiční koncentrace (MIC) antibiotika (ATB), a tím i kvantitativní citlivosti bakterií k ATB. Principem metody je vizuální odečítání a vyhodnocování nárůstu bakterií v jamkách mikrotitrační destičky. Jamky byly naplněny živným bujónem, antibiotickou látkou a mikrobem. Antibiotický efekt látky byl hodnocen pozitivně, pokud došlo v jamce k viditelné inhibici růstu mikroba. Testovali jsme deriváty sulfonamidů a salicylanilidů. Látky jsme rozdělili podle struktury do 13 skupin. Nejvyšší účinek jsme zaznamenali u derivátů N-fenyl- 2-hydroxybenzamidu, benzoové kyseliny, furan-2-karboxylové kyseliny a akrylové kyseliny. Téměř neúčinná byla skupina derivátů N-(1-fenylamino-3-methyl-1-oxobutan-...
|
host ::
RSS.